Shadows die

Fourty-five

Nemohla jsem uvěřit tomu, že už je vlastně konec. Že trávíme poslední den a pak už nás čeká jen cesta domů.

Neříkám, že jsem se netěšila, protože to bych lhala. Těšila jsem se, až si odpočinu, ale zároveň mě mrzelo, že tour končí. 

Byly to nejlepší dny v mém životě a nikdy na ně nezapomenu. Byly to dny, ve kterých jsem zapomněla na všechno špatné a chvílemi jsem se bála, že je to všechno jen sen, ze kterého se probudím a všechno, co se stalo se rozplyne.

Všichni jsme seděli na pláži, protože byl jeden z nejteplejších dnů a my se poslední odpoledne před tím, než se ocitneme zase ve vile rozhodli strávit tady.

Seděla jsem na břehu moře, nechávala vlny, aby mi smáčely nohy a přehrávala si v hlavě všechno, co se stalo. Byla jsem klukům tolik vděčná, že mi umožnili tohle všechno prožít, protože na tyhle dny budu vzpomínat i na konci života.

Zaslechla jsem za sebou kroky a poznala jsem, že je to Andy. Posadil se vedle mě a já si automaticky položila hlavu na jeho rameno.

Za tu dobu, strávenou zde jsem se s ním sblížila ještě víc a nechápala jsem, jak jsem bez něj mohla dřív být, protože mi připadalo, že se pro mě stal vším. Velkou částí mě. Kdybych ho měla ztratit.. Bylo by to, jako žít bez srdce nebo mozku. Stal se pro mě nezbytnou součástí života.

Seděla jsem na posteli a v ruce svírala mobil. Čím déle jsem projížděla příspěvky, tím víc mi to nahánělo slzy do očí.

Počítala jsem s tím, že se objeví nějací hateři, protože ti vždycky byli, jsou a budou. Počítala jsem s tím, že ne všem se bude líbit, že se na stage neobjeví jen kluci, ale i já. Ale i tak mě to mrzelo.

"Nic si z toho nedělej." pousmál se Andy a posadil se vedle mě. Vzal mi mobil a podíval se na pár příspěvků.

"Máš rozhodně víc fanoušků než těch, co jsou proti tobě. Hateři a ti, co jsou proti tobě se objevují všude. Pokaždé se najde někdo, komu se nebudeš líbit. Vždycky to tak bylo, je a bude. Jen ti závidí to, čím jsi se stala a nám závidí tak skvělou a krásnou zpěvačku.." usmál se a já ho objala. Brzy mě jeho ruce taky stiskly.

"Víš.. Možná znají tvé jméno, ale neznají příběh. Vidí tvůj úsměv, neslyší pláč. Vidí, jaká jsi zvenku, nevidí, jaká uvnitř. Možná čtou tvé písmo, ale ne tvé myšlenky.. Hodnotí tě a přitom tě ani neznají. Hledají si důvody. A kvůli někomu takovému se vůbec netrap." usmál se.

Musela jsem se nad tou vzpomínkou usmát. Vždycky tu pro mě byl. Už od začátku.

"Nechceš jít do vody?" navrhl.

"Škoda, že nemáme lehátko nebo něco takovýho, jsou dobrý vlny." postěžovala jsem si, ale kývla na souhlas. Nejdřív jsem si ale zanesla do tašky sluneční brýle, protože jsem nechtěla riskovat, že je ztratím.

"Nemáme něco nafukovacího?" zeptala jsem se kluků, i když jsem věděla, že s největší pravděpodobností ne. Stejně jsem to radši zkusila.

"Hm.. Ashley by možná něco mohl mít." zamyslel se CC.

"CC já myslela lehátko nebo něco na vodu." rozesmála jsem se a otočila se, protože na mě Andy volal.

Můj rozesmátý výraz se změnil na překvapený, protože tam stál, v ruce držel dvě lehátka a volal na mě, abych šla za ním.

"Kde jsi to vzal?" zeptala jsem se.

"Půjčil." zazubil se. Nedůvěřivě jsem na něj pohlédla, ale radši jsem na to nic neříkala.

Pomalu jsem se rozešla do vody a nakonec se na lehátko položila. Bylo hrozně uklidňující nechat se pohupovat na vlnách. Pozvolna jsem se v doprovodu Andyho vzdalovala od kraje, potom si položila hlavu na lehátko a upírala zrak na Andyho, který byl naproti mně.

Udělal to stejné, co já a tak jsme se jeden druhému díval do očí.

"To je milý, jak se mi pořád díváš do očí." usmála jsem se.

"To chceš, abych byl jako Ashley a řval na celou pláž "Ty pičo, kolikátky máš?" zasmál se a já spolu s ním. Vzpomněla jsem si na Jakův výraz, když to Ashley vyslovil a rozesmála se ještě víc. I tak jsem cítila, že červenám.

"Taky se mi díváš do očí." pokrčil rameny. To jsem zčervenala ještě víc, protože už dávno jsem ho měla dokonale prohlídnutého.

"Navíc vím, že jsi krásná, nemusím si tě prohlížet, jako Ash." dodal a na tváři mu pohrával úsměv. Ten můj se ještě víc rozšířil a musela jsem být už úplně rudá, proto jsem si okamžitě položila hlavu obličejem dolů.

"Já plavu pryč!" vypískla jsem, zvedla hlavu a natáhla před sebe ruce, za které mě ty jeho okamžitě chytily a přitáhly k sobě.

"Nikdy bych nedovolil, aby mi tě někdo vzal, to si pamatuj." usmál se na mě. Jen jsem si znovu položila hlavu na lehátko a nechávala se pohupovat na vlnách. Naše ruce jsem však nechala spojené.

***

Seděla jsem na svým ručníku, už oblečená spolu s Ashem, Jakem, Jinxxem a CCm. Vedli jsme nesmyslnou konverzaci, která nás každou chvíli donutila k hlasitému smíchu.

Andy mi tu však chyběl. Seděl dál od nás a svůj pohled upíral do hladiny moře. Nechápala jsem, proč odešel, ale to asi nikdo.

Jen u Ashe jsem si všimla, že se na něj občas díval zvláštním pohledem, takovým lítostivým.

"Půjdu za ním." promluvila jsem a zvedla se. Kluci jen kývli na souhlas a já se rozešla směrem k němu.

Slyšela jsem za zády ještě jejich smích, ale já už myslela jen na to, až budu u něj.

Vánek mu rozfoukával delší černé vlasy a já už z něj nemohla spustit pohled. Mlčky jsem se vedle něj posadila a na chvíli se zadívala tam, kam mířil jeho pohled.

"Stalo se něco?" zeptala jsme se po chvíli a naše pohledy se střetly.

"Ne." zakroutil hlavou.

"Tak proč jsi odešel?" ptala jsem se dál.

"Chtěl jsem být chvíli sám." vydechl.

"Aha, tak já půjdu jestli.." zakoktala jsem se.

"Ne, to je dobrý." usmál se. " Jsem rád, že jsi přišla." usmál se znovu.

"Kluci už chtěli asi jít." promluvila jsem po chvíli.

"Já tu ještě chvíli zůstanu."

I mně docela lákalo tu zůstat. Aspoň na západ slunce, do jehož začátku netrvá dlouho.

"Zůstanu s tebou." pousmála jsem se. "Teda.. jestli ti to nevadí." dodala jsem rychle. Odpovědí mi bylo jen zakroucení hlavou a já si znovu spokojeně opřela hlavu o jeho rameno.

Taky vás tak štve, že pořád nejsou spolu? Myslíte si, že je někdy dám dohromady? :D

Jinak doufám, že tahle část je snad lepší, než ta předešlá :)