Shadows die

Fourty-four

Byli jsme již na místě, kde se měl koncert odehrávat. Měli jsme sice ještě spoustu času na zkoušení a všeho ostatního, ale už teď se mě zmocňovala nervozita, kterou jsem vlastně pociťovala už déle.

Bylo zvláštní, jak obrovské a prostorné místo, které se za pár hodin zaplní natěšenými fanoušky zelo prázdnotou.

Mezitím, co si začal CC připravovat bicí a kluci si ladit kytary jsem se prošla po pódiu a při představě, že to tu zanedlouho bude plné lidí, před kterými budu muset stát, jsem pociťovala zvláštní pocit. Bála jsem se, jak mě přijmou, jejich reakce.

Raději jsem toho zbytečného přemýšlení nad tím, jaké to bude nechala, protože se to stejně nedozvím, dokud ta situace nenastane a takhle bych se akorát zbytečně stresovala. Vždyť všechno proběhne v pořádku, už jednou jsem na jejich koncertě byla a teď to bude vlastně to stejné, akorát, že s nimi budu vystupovat a něco takového jsem si přece vždycky přála.

S povzdychem jsem se vrátila za klukama, kteří už byli nachystaní a mohli jsme začít zkoušet.

***

"Nemusíš být nervózní, vždyť ti to šlo naprosto skvěle." pokusil se mě povzbudit Jinxx, když jsem se připravovali. Všechno to mělo však začít za tak krátkou chvíli..

Jen jsem se na něj krátce usmála, zvedla se ze židle, protože už jsem byla připravená a rozešla se k pódiu, kde jsem se následně zastavila a rozhlédla se znovu kolem. Ještě to tu bylo prázdné, ale za pár minut se tu nahromadí fanoušci.

Znovu se mě zmocňoval strach, jak mě asi přijmou. Na jednu stranu jsem se hrozně těšila, ale na tu druhou se bála. Věděla jsem, že není čeho se bát, ale i tak jsem byla nervózní a čekání, než to všechno začne bylo hrozně vyčerpávající, protože se mi v hlavě rojily nejrůznější myšlenky a obavy.

"Těšíš se?" ozval se za mnou hlas a já trhla hlavou. Můj zrak spočinul na Andym, který za mnou přišel ke kraji pódia, kde jsem celou dobu stála.

"Jo." pousmála jsem se.

"Vím, že jsi nervózní, taky jsem byl, když jsme začínali. Ale věř mi, že všechno bude v nejlepším pořádku a užiješ si to." usmál se znovu.

"Díky." úsměv jsem mu oplatila a přisunula se k němu blíž.

"Sluší ti to." podotknul, když mě chytil rukou za rameno, přitáhl si mě k sobě a dal mi lehkou pusu do zlakovaných vlasů.

Můj pohled na chvíli sklouznul k mým černým vyšším koženým botám, černým tenkým silonkám, které mému outfitu dodávaly ten správný efekt, kratším kraťasům, které byly potrhané a místy ozdobené cvočky a volnému tílku s nápisem, které doplňovala krátká kožená bunda též se cvočky. Vlasy jsem měla klasicky vyžehlené, natupírované a tentokrát ozdobené černobílým šátkem, který mi ladil k oblečení. Nalíčená jsem byla od samotného Ashleyho, který si na tom dal velmi záležet a tekuté linky kolem očí doplněné stíny a ne moc výrazná rtěnka se mu víc než povedla.

"Tobě taky, ale to ostatně vždycky." můj úsměv se rozšířil a nakonec proměnil ve smích. Andy se taky rozesmál a já z něj nemohla spustit pohled.

I když měl na sobě tílko s černou koženou bundou ozdobenou cvočky, obtáhlé černé jeany, místy potrhané a černé tenisky, což nosil i normálně, opravdu mu to víc než slušelo. Ještě když se smál a černé vlasy mu padaly do obličeje, vypadal víc, než úžasně.

Jeho přítomnost mě zbavila všech nekalých myšlenek a společně jsme se vrátili za klukama.

Zanedlouho bylo slyšet, že se hala plní nedočkavými fanoušky a já se začínala těšit ještě víc. Společně jsme se zvedli z gauče a křesel, ve kterých jsme byli usazení a vydali jsme se na stage.

Jako první šel CC, který se usadil za bicí a během jeho příchodu řev od fanoušků ještě zesílil. Jako druzí vyběhli Jake s Jinxxem, které následoval Ash a jako poslední přišel Andy a já.

Hned mě do očí udeřila silná světla, která jsem za jásotu fanoušků rozmrkala a rozhlížela se kolem. Stála jsme tu sotva minutu a i tak jsem se musela doširoka usmívat.

Všechny mé obavy rázem zmizely a já si s Andym a všemi ostatními užívala písničku heart of fire, kterou brzy následovaly další.

***

Goodbye Agony, předposlední písnička, po které následovala už jen jedna. Bylo zvláštní, když to tu všechno utichlo, a halou se rozezněly jen kytary a brzo Andyho hlas.

Všichni přítomní na nás upírali své pohledy a mávali do rytmu písně rukama, ve kterých se jim vyjímaly svítící kroužky, které tomu všemu tady dodávaly ještě lepší atmosféru. Byla jsem tak neskutečně šťastná.

Když Andy zpíval refrén, natahoval k lidem ruku a ti byli štěstím bez sebe, že se ho můžou alespoň na jeden krátký okamžik dotknout. Byli šťastní stejně jako já.

Poslední sloku, kterou jsme zpívali spolu mě chytil kolem ramen a já se na něj vděčně usmála.

Poslední písnička večera byla In the End. Docela mě mrzelo, že poslední, protože jsem si to opravdu moc užívala byla jsem klukům tak moc vděčná, že mi umožnili splnit si svůj sen.

Ale všechno jednou končí a stejně tak byl u konce i tenhle koncert. Všichni, včetně mě jsme se postavili do řady a za doprovodu křiku a potlesku jsme se všem uklonili.

Nakonec jsme se přesunuli na autogramiádu, kde jsme byli zahrnuti tou spoustou lidí, které jsme rozdávali autogramy a fotili se s nimi.

Tak moc mě těšilo, že se chtějí ostatní fotit i se mnou a to, když mi pár lidí sdělilo, že jsem jejich vzor mě dorazilo úplně. Připadalo mi, že tohle je ten nejlepší den v mém životě.

Jednu dobu jsem těm řečem od mých spolužáků typu: "Nikdy nic nedokážeš.", "Jsi k ničemu!" brala vážně a žila jsem v tom, že jsem opravdu k ničemu. Myslela jsem si to, protože mi to okolí dávalo jasně najevo.

Teď jsem však sama sobě dokázala, že taková nula, jak jsem si myslela, že jsem, a co mi okolí cpalo, není pravda. Protože to mě, to neskutečnou nulu a nicku, podle ostatních považují někteří lidé za svůj vzor a toho si nesmírně vážím.

Když ti lidé ubližují pořád a pořád, mysli na ně jako na smirkový papír. Jednoho dne oni budou zbyteční a ty se budeš lesknout.

V hlavě se mi přehrála Andyho slova a musela jsem se nad nimi pousmát. Protože byla víc, než pravdivá.

Tahle část mi připadá hrozně divná. Myslela jsem a čekala jsem, že dopadne líp, ale nedopadla.

Jinak další část bude zítra nebo pozítří, kdy to bude asi trošku navazovat na tuhle část, protože jsem nevěděla, jak ji zakončit a připisovat tam něco dalšího mi přišlo zbytečné.

Moc děkuji za reads, vote a komentáře <3