"Andy to..Není to tak, jak to vypadalo!" zoufale jsem mu položila ruku na rameno, aby se zastavil v chůzi směrem ke své posteli a doufala, že se na mě aspoň podívá.
"Ne? A jak teda?" odsekl a prudce se otočil, že jsem málem spadla. V tuhle chvíli mi bylo jedno, že jsme střed pozornosti všech kluků.
"Nemysli si.." ani mě nenechal dopovědět... "Co si nemám myslet? Mám si jen naivně vymyslet něakou stupidní teorii a pokusit se jí věřit?" vyjel na mě. Začínala jsem se ho celkem bát. Takového jsem ho neznala. "Nech mě být Stephanie." řekl chladně a zamkl se v koupelně. Jeho slova se mi vryla hluboko do srdce.
"Budu řídit." promluvil do ticha, které tu nastalo CC.
"Eh..Takže, co se tu děje?" začal opatrně Jake. Prosebným pohledem jsem se podívala skrz slzy na Ashe. Připadala jsem si jako malá holka, co hledá v cizích očích něakou pomoc.
"Um..Ne-do-ro-zu-mě-ní?" řekl pomalu a nejistě Ash, že to znělo, jako by slovo vyhláskoval.
"Asi..Třeba jsem tu opravdu navíc.. Třeba všem opravdu ničím jen život." hlesla jsem sklesle a schoulila se na nejvzdálenější posteli do klubíčka. Z očí se mi začaly kutálet slzy.
Možná jsem to opravdu přeháněla, ale myslím, že po tom všem jsem na to měla právo. Vždycky se v mém životě něco zkazilo, VŽDYCKY.
"Steph." uslyšela jsem vedle sebe hlas mého starostlivého bratra. Sednul si vedle mě a přivinul si mě do svého objětí.
"Sice nevím, co se stalo, ale určitě se to vysvětlí. To, co řekl tak určitě nemyslel."
Andy
Nechápal jsem ji a nechápal jsem sebe. Pořád jsem ve své hlavě slyšel slova: 'Myslíš, že to pochopí?'..'Určitě jo, jen mu to musíš vysvětlit.'..'Díky Ashi.'
A ještě k tomu se tam tak objímali.. Co si mám asi myslet? To si opravdu myslí, že jsem tak naivní? Ale možná jsem. Co jsem si jen nalhával?
Vlastně ani nevím, proč mě to tak vzalo? Možná proto, že ji mám rád, ať chci nebo ne, možná proto, že je Ash je jako můj bratr a netušil jsem, že by mohl mít něco se Steph a možná proto, že jsem si celou dobu myslel, že mezi nimi nic není a dozvěděl jsem se to až takhle a po tom všem.
"Jsi kretén Andy." promluvil jsem sám k sobě a ruce si schoval do dlaní.
***
Steph
Konečně jsme přijeli k vile. Tahle cesta byla tak depresivní. Atmosféra, která vládla v touru byla nesnesitelná a já byla neuvěřitelně ráda, když jsem mohla vystoupit před vilou a nadýchat se čerstvého vzduchu.
Ash s Jinxxem vyndali z kufru zavazadla a Jake mi pomohl s taškou dovnitř vily. Věci jsem si odnesla do pokoje a sedla si na postel. Vzpomněla jsem si, jak jsem stála před všemi těmi fanoušky a cítila se nevyslovitelně šťastná. Celé tohle štěstí však zmizelo jen kvůli naprosté pitomosti.
S povzdychem jsem vstala a klekla si k tašce. Vyndala jsem z ní věci, některé uklidila a zbytek oblečení nesla do koupelny do špinavého prádla.
"Nebylo by na škodu vyprat." zamumlala jsem a hodila vedle přeplněného koše hromádku oblečení.
Otočila jsem se ke dveřím a mířila znovu k sobě. Na chodbě jsem zahlédla Andyho, který jako tělo bez duše vešel do svého pokoje.
Nechápala jsem, proč ho to tak moc zranilo. Chápu, že po tom, co se večer stalo asi nadšený nebyl, ani já se necítila nejlíp, ale snad si nemyslel, že když mě Ash objal, že spolu něco máme? To je absurdní.
ČTEŠ
Shadows die
FanfictionNikdy nikomu nedovol, aby se pro tebe stal vším, protože až o něj přijdeš,nebudeš mít nic. ___________________________ "Můžu tě obejmout?" položila jsem mu další otázku. "Proč by jsi nemohla?" pousmál se a posadil se. "Nechci normální objetí. Chci o...