Fourty-one

380 39 4
                                    

Ležela jsem naproti němu a jelikož mě stále držel v objetí, byla jsem mu neskutečně blízko. Sledovala jsem, jak spí a můj pohled sklouzl na jeho rty. Tak ráda bych je zase cítila, na těch mých, ale nebyla jsem si jistá, jestli to chce i on a navíc jsem věděla, že nesmím.

Vždyť ho nemiluji, tak proč bych to dělala? Jsme jen víc, než nejlepší přátelé. Pomohl mi, když jsem to nejvíc potřebovala a já zas pomůžu jemu, až to bude potřebovat on.

"Baví tě, mě pozorovat?" probral mě Andyho ranní chraplák a rukou si promnul oči.

"Um.. přemýšlela jsem." uhnula jsem pohledem a cítila jsem, že začínám rudnout.

"Nad čím?" zívl a pousmál se.

"Ehm.." začala jsem. Vůbec jsem netušila, co mu říct.

"Nemusíš mi to říkat, jestli nechceš." zasmál se zřejmě mému rozpačitému výrazu.

"Děkuju." zasmála jsem se spolu s ním a raději se rozhodla vstát. Nejen, že byl už nejvyšší čas, ale byli jsme si tak blízko a oba se mlčky dívali tomu druhému do očí..

"Vstaneš nebo tu budeš ležet, dokud tě nepřijdou probudit ti dole?" zasmála jsem se a natřepala peřinu, pod kterou jsme spali, když se Andy konečně zvednul a rukou si upravoval rozcuchané vlasy.

Když jsem ustlala postel, rozešla jsem se do svého pokoje, kde jsem si vzala kupičku oblečení, kterou jsem si nachystala a zamkla se v koupelně, která byla naštěstí prázdná.

Nakonec jsem se rozhodla, že si dám rychlou sprchu a poté se převlékla do tmavě modrých roztrhaných jeanů, bílého uplého tílka a volnějšího svetříku. Upravila jsem si vlasy, nalíčila se a vrátila se zpět do pokoje pro věci, které jsem si snesla dolů.

"Ahoj." pozdravila jsem Jinxxe a CCho.

"Chcete připravit něco k snídani?" zeptala jsem se jich a dala si vařit vodu na čaj.

"To je dobrý, nemusíš se namáhat." zazubil se CC a odněkud  vyndal balík sušenek.

"Budete mít hlad." pokrčila jsem rameny.

"Tak něco koupíme." vyvrátil mi mou myšlenku Jinxx.

"Fajn." zasmála  jsem se. "Mně sušenky stačí." dodala jsem a jednu si vzala.

Brzy přišel i Ash, Jake a Andy a zanedlouho jsme se shromáždili u touru. Všechno jsme měli už nachystané, takže jsme si posedali dovnitř tour se dal do pohybu.

Byla jsem unavená, a proto mi hlava klesla na Andyho rameno, kterému to očividně nevadilo a lehce mě rukou obejmul kolem ramen, abych nepadala a já sledovala ubíhající krajinu. Nespala jsem, spíše klimbala.

Andy

Držel jsem si její drobné tělo blízko sebe a připadalo mi, že ji musím ochraňovat. Připadala mi hrozně zranitelná a těšilo mě, že zrovna ke mně chová důvěru.

"Proč se ti dva nedají dohromady?" zaslechl jsem hlas CCho, který byl spolu s ostatními kluky v kuchyňce, ale bylo nadevše jasné, že obzvlášť jeho půjde slyšet.

"Dohromady se dávají ti, kteří se navzájem milují, CC." odbyl ho Jake. Jen, co to řekl mě píchlo u srdce. Protože já ji miluji, nadevšechno.

"Co když jo? Jak to můžeš vědět?" namítl CC.

"Kdyby ano, tak už by si to řekli." zamumlal Jinxx.

Jen jsem si povzdychl a sklopil hlavu, abych se mohl dívat, jak spí. Myslím, že i kluci si všimli, že ji mám víc, než rád. Ale copak jí to můžu říct? Bere mě jako nejlepšího kamaráda nebo druhého bratra, co by s ní asi udělalo, kdybych jí řekl, že ji miluju? Taky bych o ní mohl přijít úplně a to by bylo naprosto to nejhorší.

Chtěl bych jí to říct, tak moc, ale bál jsem se její reakce.  

Chtěl jsem jí to říct aspoň, když spí. Aspoň ten pocit, že jsem jí to řekl, že jsem to konečně vyslovil nahlas, upřímně a jí.

"Mi-. Mám tě rád, Steph." řekl jsem tiše a dal jí polibek do vlasů. Připadal jsem si jako největší ubožák, který se bojí pravdy a vlastních citů. Ubožák, který ty city ani nedokáže vyjádřit.

Zavrtěla se, pootevřela oči, usmála se na mě a pak znovu oči zavřela. Nechal jsem ji, aby jí hlava klesla do mého klína, schoulila se do klubíčka a poklidně oddychovala.

Možná, kdybych nebyl srab a řekl jí to, mohl jsem její rty cítit na těch mých častěji. Mohla se mnou usínat každý den a já se vedle ní mohl každý den probouzet. Protože kdyby se mnou nebyla ráda, netrávila by se mnou tolik času.

Ale tohle všechno mi vždy vyvrátila myšlenka, protože pokud mě jako nejlepšího kamaráda nebo jako druhého bratra bere, je jasné, že se mnou čas tráví ráda.

Vždyť i nejlepší přátelé se někdy chovají jako partneři, protože pouto přátelství a důvěry je mezi nimi obrovské, ale city pouze přátelské. I nejlepší přátelé si mohou dát pusu.

Měl jsem spoustu přátel, kteří měli takový vztah s holkou, byli tu pro sebe navzájem, stejně jako já a Steph. A přesně tak si myslím, že ona náš vztah bere. Já na tom byl ale hůř, já se do ní zamiloval a moje láska k ní rostla.

Jenže jak to můžu vědět? Byl jsem si skoro jistý, že mě bere tak, jak si myslím, ale co když se mýlím? Kdybych nebyl srab, už bych jí to dávno řekl a všechno mohlo být jinak. Dozvěděl bych se, jak to má s city ona a třeba bych měl šanci. Všechno to bylo jako začarovaný kolotoč.

Steph

Drncání touru na neupravené silnici mě probudilo a já si všimla, že jsem usnula Andymu na klíně. Trošku mě bolela záda z toho, jak jsem ležela zkroucená, proto jsem se pomalu narovnala, protáhla se, jak mi to prostor kolem mě dovoloval a prohrábla si rukou vlasy, aby nebyly tolik rozcuchané.

"Vyspaná?" otázal se mě Andy a pousmál se.  Jen jsem kývla hlavou a protřela si rukama oči.

Na chvíli jsem se zadívala ven a krajina mi připadala neuvěřitelně povědomá.

"My jedeme teprve tak krátce, že.." nechápavě jsem svůj zrak stále upírala ven.

"Ne, vždyť už budeme na cestě skoro čtyři hodiny." zasmál se Andy.

"To-to je náš dům?" zeptala jsem se s rukou přiloženou na okýnku.

"Ashi, zpomal!" zavolala jsem na něj a stále koukala ven.

"Říkala jsi něco?" vedle mě se objevil vysmátý Jake, který zřejmě s klukama probíral nějaké zajímavé téma.

"Asi už začínám bláznit, ale není to náš dům?" nadějně jsem na něj pohlédla.

Mezi tím se tu shromáždili všichni, kromě Ashe, který řídil a já si začínala připadat jako cvok.

"Jo." hlesl Jake. "Chceš.. Asi chceš zastavit, že?"

"Jo." rychle jsme kývla hlavou a v doprovodu pohledů všech přítomných se zvedla a rozešla se ke dveřím.

Snad se vám další část líbila, protože já vlastně ani nevím, jestli jsem s ní spokojená nebo ne :D.

Moc bych vám chtěla poděkovat za reads, vote a komentáře ♥.

Pokud se vám část aspoň trošku líbila, zanechte vote a nejlépe i komentář, protože bez nich se mi do psaní tolik nechce. Připadá mi, že to nikoho nebaví, a že je to ještě větší ko*otina, než si myslím, že je.

Děkuji :)♥







Shadows dieKde žijí příběhy. Začni objevovat