Shadows die

Twenty-two

Připadalo mi, že se i zbytek domečku z karet, představující můj život začal pomalu a bolestivě rozsypávat.

Jen co jsem vešla do pokoje, zavřela jsem za sebou dveře a posadila se na postel. Obličej jsem si skryla do dlaní a nechala si přes ně spadat černé vlasy.

Cítila jsem v očích slzy, které jsem si hned hřbetem ruky odstranila a s tichým vzlyknutím se posunula na posteli dozadu a hlavu si opřela o zeď za mnou.

Už jsem ani tolik nepociťovala smutek nebo jiné emoce. Cítila jsem zoufalost, která to všechno přehlušila. Nechápala jsem, proč mi to Andrew udělal. Copak mě chtěl úplně zničit? Pokud ano, skvěle se mu to daří¬.

A to jsem mu věřila.. Jako jednomu z mála lidí jsem důvěřovala a on to všechno pohřbil. Najednou jsem byla ráda, že jsem nedovolila, aby se mezi námi stalo něco víc.

Kvůli něm se už nedokážu Ashleymu a vlastně nikomu z kluků podí¬vat do oč¬, když vám, co se stalo a jaké problémy způsobuju a Andrewa bych už raději nikdy nepotkala.

Pořád se mi to všechno v hlavě točilo, jako začarovaný kruh, který se zastavil, až když se mi v hlavě vytvořil obrázek stříbrného obdélníčku v podobě žiletky.

Nepřemýšlela jsem nad následky, věděla jsem, že takovou pomoc potřebuji, a že ona mi pomůže. Natáhla jsem se na noční¬ stolek pro svůj i-phone a opatrně z něj sundala kryt. Na klí¬n mi vypadla černá lesklá žiletka, kterou jsem okamžitě uchopila roztřesenou rukou a přiložila na zápěstí.

Přitlačila jsem na ni a její¬ hrana mi proří¬zla tenkou kůži. Udělala jsem krátký tah, se kterým mě začal naplňovat uvolňující pocit, který zesílil, když mi z rány začala vytékat krev. Žiletku jsem si na zápěstí přiložila znovu a udělala další¬, o něco málo hlubší ranku, kterou brzy následovaly další.

Když mi z ruky teklo už poměrně velké množství krve, uvědomila jsem si, že to už asi stačilo, a žiletku hodila na noční¬ stolek vedle mě, hlavu si zabořila do kolen, která jsem měla přitažená u těla a pořezanou ruku si přehodila přes ně. Znovu se mě zmocňoval pláč a já se znovu sama sebe ptala, proč se to všechno musí dí¬t zrovna mně.

Musela jsem takhle sedět opravdu dlouho, protože z mého zírání¬ do zdi mě probralo tiché klepání na dveře.

"Steph?" poznala jsem Jaka. Rychle jsem žiletku shodila do šuplíku, oblékla si mikinu ležící vedle mě a nechala jej vejí¬t.

"Přinesl jsem ti něco k jí¬dlu." řekl prostě a jí¬dlo položil na noční¬ stolek. Poté postel obešel a posadil se vedle mě. Mlčela jsem.

"Steph, všechno bude zase dobrý, uvidíš." řekl tiše a sevřel mě v objetí¬, po chvíli ticha, které tu nastalo.

"Nebude a ty to víš." hlesla jsem a odtáhla se od něj. "On mi ublížil. Moc mi ublížil a už to nikdy nebude jako dří¬v. Už nikdy nic nebude jako dřív." hlesla jsem a zadívala se znovu do země.

Cí¬tila jsem, jak se na mě Jake krátce podí¬val, nadechl se, jako by chtěl něco ří¬ct, ale vzduch následně vydechl, pomalu vstal z postele a než odešel, věnoval mi ještě smutný pohled.

"Takže tohle jsi chtěl? O tohle ti celou dobu šlo?! Jako by toho na ni nebylo málo, to to nestačí?!" uslyšela jsem za chví¬li zespodu a já se postavila do otevřených dveří¬, abych lépe slyšela.

"Jaku, nech mě to vysvětlit." mluvil Andrewův zničený hlas do Jakova křiku.

"Co chceš na tomhle vysvětlovat? Zničil jsi ji! Jsi spokojený?!" křičel Jake dál.

Andy

Dalo se ří¬ct, že jsem byl v koncích. Nevěděl jsem, co mám dělat. Jen jsem němě rozhazoval rukama, sledoval Jaka a tupě vnímal jeho nadávky.

"To se ti opravdu povedlo, Biersacku." s těmito slovy se Jake otočil a odešel zpátky nahoru. Věděl jsem, že za ní¬. Nejraději bych za ní¬ taky šel, pevně ji objal a už nikdy nepustil, ale druhá část mě mi připomínala, jak moc mi ublížila, ale to i já jí¬.

Povzdechnul jsem si, nechal si ruce volně viset podél těla a míil ven. Prudce jsem dopadl na lavičku a hlavu si skryl do dlaní¬.

Levou rukou jsem si zašmátral v kapse a vyndal z ní cigarety. Rychle jsem si jednou zapálil a slepě sledoval šedý obláček, který jsem vydechl, jak se pomalu ztrácí¬.

"Andy?" zaslechl jsem vedle sebe. Otočil jsem hlavu a spatřil Jinxxe.

"Ty si nemyslíš, jakej jsem kretén?" zamumlal jsem a znovu potáhl z cigarety.

"Nevím. Nevěří¬m tomu." zakroutil hlavou a posadil se vedle mě. Překvapeně jsem na něj pohlédl a pak znovu pohled sklopil.

"Řekni mi, co se stalo." znovu jsem se na něj podíval, nadechl se a spustil.

"Pozval jsem ji na večeři, na kamarádskou. Když odešla na záchod, přišla za mnou nějaká holka, Kristen myslí¬m. Nemohl jsem se jí zbavit, nevěděl jsem, co po mně chce. Ona mě najednou políbila a Steph to všechno viděla. Když se mi ji podařilo zbavit, Steph utíkala ven. Běžel jsem za ní, a když jsem přišel do vily, lí¬bala se s Ashem." ta poslední slova mě opravdu zabolela a já si rychle potáhl z cigarety.

"Měl bys to Jakovi vyvětlit."

"Ale jak? Nedá mi příležitost. Nechce mě ani vidět a ani se mu nedivím. Já zas nechci vidět Ashleyho a možná ani ji." řekl jsem sklesle a tí¬pl cigaretu.

Steph

Mrzelo mě, že se kvůli tomuhle kluci dostávají do sporů, ale bylo mi jasné, že tomuhle se nevyhnu.

Vzala jsem si z postele věci na spaní¬ a zamkla se v koupelně. Zalezla jsem do sprchového koutu a pustila na sebe horkou vodu.

Bylo toho tolik, co se muselo vyřešit a věděla jsem, že kluci to neobejdou. I když bych si to tolik příla.

Tohle se totiž stejně nikdy nevyřeší a vyřešit nedá, protože mi Andrew moc ublížil a vím, že mu to nedokážu jen tak odpustit.

Na druhou stranu jsem si začínala uvědomovat, že nemám důvod žárlit, protože jsme s Andrewem žádný vztah neměli, ale když potom všem udělá tohle, bolí to úplně stejně.

Taky jsem se začínala připravovat na to, co budu prožívat ve škole. Úplně se mi před očima objevovaly výsměšné pohledy Kristen a všech ostatních.

Vypla jsem sprchu a tak utišila všechny svoje nežádoucí myšlenky. Převlékla jsem se a zaplula do pokoje.

Hned jsem si lehla, zabalila do peřiny a znovu cítila v koutcích očí drobné slzičky. Ze všeho nejvíc bolelo to, že už nemám nic, kromě fotek jako vzpomínku na mámu. Prstýnek, který pro mě byl vším mi musel z ruky spadnout, když do mě kopali nebo mi ho vzali. Tak či tak ho nemám.

Setřela jsem si z oč slzičky, schoulila se do klubíčka a ponořila se do říše snů.