Shadows die

Twenty

„Ehm.. Neruším vás?" poklepal mi na rameno CC. Rozespale jsem jeho ruku oddělala a protřela si oči.

„Kurva, co je?" zvedl Andy hlavu ještě se zavřenýma očima.

„Co potřebuješ CC?" zeptala jsem se ho a se zívnutím se protáhla.

„Někdo mi snědl nutellu." Založil si ruce na hrudi.

„Děláš si prdel Christiane?" vyjel na něj naštvaně Andy a já vyprskla smíchy. „Chceš mi říct, že jsi nás vzbudil kvůli tvojí nutelle?" zoufale si protřel oči a nechápavě se na něj díval.

„Mám hlad." řekl opatrně CC s otázkou ve hlase.

 „Ty máš a budeš mít hlad po celý život." Naštvaně Andyho hlava klesla do polštářů.

 „Ty jsi mě proklel!" nechápavě zvolal CC.

 „Co že jsem?" zeptal se Andy už trošku podrážděně.

 „Proklel jsi mě!" zopakoval.

 „Panebože, za co mě trestáš!?" chytil se Andy za hlavu.

„CC, běž si lehnout a kouzelná víla ti přinese extra balení nutelly." Řekla jsem mu se smíchem. CC se na mě podezíravě podíval, ale nakonec si šel vážně lehnout.

„A s tímhle bydlím a jsem v kapele." Zaúpěl Andy a znovu se zabořil do polštářů. Já naopak vstala, otevřela skříňku v kuchyni, kde měl Jinxx tajné zásoby, vyndala z ní velké balení nutelly, něaké bonbóny a šla to zanést CCmu.

 „Kam jdeš?" ptal se hned Andy.

 „Hrát si kouzelnou vílu." Zasmála jsem se a šla k CCho pokoji. Položila jsem mu na noční stolek bonbóny s nutellou a chtěla odejít.

 „Díky vílo!" zazubil se a vzal si balíček bombonů.

„Není za co. Dobrou CC." Usmála jsem se, i když to přes tmu nemohl vidět.

 „Dobrou noc." Zazubil se se sáčkem bonbónů v ruce.

 Šla jsem do Andyho pokoje a  lehla si za ním na postel. Ihned si mě přivinul do objetí a já neprotestovala. Poslušně jsem se nechala přivinout k jeho tělu a spokojeně zavřela oči.

 „Dobrou noc Andy." Zašeptala jsem.

 „Dobrou noc Steph." Zašeptal mi do vlasů a konečně jsme se mohli ponořit do říše snů.

 ***

„Nechápu, jak tam můžeš chodit dobrovolně." Zakroutil hlavou Ash, když ráno všichni seděil u stolu a snídali.

 „Jo, jsem tak rád, že tam nemusím. Nikdo by mě tam nedostal." Řekl s plnou pusou Jinxx.

 „Vidíš a já tam dobrovolně jdu." Vzdychla jsem. Sama jsem se nechápala, že i přes to všechno, co se mi ve škole děje tam chodím i přes to, že bych nemusela. Ale nic jiného mi nezbývá. Nemůžu do konce života Jakovi viset na krku, navíc tento rok stejně maturuju.

 „Tak já asi půjdu." Vstala jsem od stolu.

 „Chceš zavést?" staral se hned Jake.

 „Nemusíš, aspoň se projdu. Mějte se!" usmála jsem se na kluky a doprovázená pozdravy od každého z nich jsem opustila vilu.

 Hned venku jsem na sobě pocítila teplé sluneční paprsky, ale zároveň jemný větřík. Rozepla jsem si koženou bundu a vydala se ke škole.