New beggining

~24. čast~

Sedíme s Miwou v obýváku a já se dobře bavím. Jde poznat, že Miwa je skvělá holka.

"Počkej chvíli." Řekne Miwa a postaví se. Přejde k obývací stěně. "Ségra, jestli to vytáhneš, tak budeš mrtvá." Upozorní ji Tobio. Miwa se usměje. "Pozdě." Poznamená a zamáve albem. Tobio svěsí hlavu. "Tak jo. Kris, teď je ten správný okamžik abychom se odebrali do pokoje." Řekne Tobio. "Dobře, zlato ale nejdřív chci vidět to album." Oznámím mu a Miwa otevře album. "Já u toho vlastně nemusím být, že?" Ptá se Tobio a už se chce zvednout. Postavím se a trochu zatlačím na jeho hruď aby se posadil zpátky na pohovku, pak se mu uvelebím v klíně a koukám na fotky kde je Tobio jako malý kluk. Musím uznat, že strašně roztomilý.

"Pane bože, ty jsi byl tak nádherné miminko." Pronesu zasněně a políbím ho. "Jo a vyrostl z něj pěkný morouz." Dodá se smíchem Miwa. "Mlč nebo vytáhnu tvoje fotky. " Vyhrožuje Tobio sestře. "Mlčím ale jedeme dál." Řekne a otočí na druhou stranu.

"Tady už Tobio začal vnímat slovo volejbal." Pronese vtipně Miwa a ukáže na obrázek. Já se zasměju a zavrtám se mu víc do jeho  náruče.

"Ale zatím to končilo tím, že místo ruk používal hlavu." Okomentuje další fotku Miwa s úsměvem. "A to už by stačilo, milé dámy." Snaží se utnout tuhle pro něho trapnou sešlost.

"Počkej, teď to nejlepší." Řekne Miwa. "Toho se právě bojím nejvíc." Poznamená Tobio. "Ale noták, lásko, vždyť na těch fotkách vypadáš strašně roztomile." Pronesu s úsměvem, pohladím ho po tvaři a políbím. Miwa mi ukáže obrázek, kde má Tobi na sobě růžové triko.

"Později se už začal rodit ten skvělý nahrávač, kterým je Tobio dodneška." Pochválí ho sestra s úsměvem. "Ten míč tahal všude." Dodá Miwa a obě se zasmějeme.
"A teď už půjdeme do pokoje." Poznamená Tobio. Letmo ho políbím. "Ano. Teď už jdeme do pokoje." Odpovím mu a chci se postavit ale Tobi mi v tom zabrání. Stáhne mě zase do klína. Dožaduje se ještě jednoho polibku. Usměju se, dlouze a vášnivě ho políbím.

Rozloučíme se s Miwou a přesuneme se do pokoje. Prohlížím si místnost. Stůl s notebookem, velká postel, skříň a pak mě zaujala polička, na které má Tobi různá ocenění z volejbalu. Prohlíž si to ocenění a Tobi mě obejme za zadu. "Ty si dneska nějaký umazlený." Poznamenám s úsměvem a pohladím ho po rukách. "A tobě to snad vadí?" Zeptá se mě, otočím se na něho a obejmu ho kolem krku. "Nevadí, miláčku." Odpovím mu a políbím ho na krku.

"Pojď sem ty můj mazlíčku." Řeknu s úsměvem, vezmu ho za ruce a lehneme si spolu na jeho postel, která je mimochodem pohodlná a mazlíme se spolu.

Tobi je až moc přítulný ale vůbec mi to nevadí. Já se ráda mazlím a tulím.
Miwa klepne na dveře a na vyzvání vstoupí do pokoje. "Jdu se domluvit co byste si dali na večeři." Řekne Miwa.
Tobi koukne na mě a pak na Miwu. "No, chci udělat kuřecí směs se zeleninou a nudlemi." Navrhne Miwa. "To zní dobře." Řeknu. "Souhlasím." Pronese Tobi. "O.K. já jdu teda vařit večeře." Oznámí nám Miwa. "Chceš pomoct?" Zeptám se ji, když stojí u dveří. "Ne, díky. Věnuj se bráchovi." Řekne s úsměvem. "Stejně by tě nepustil." Dodá a zmizí z pokoje. 

"Jaké plány máš s tím doučovacím klubem?" Zeptá se zničeho nic. "A tebe to zajímá?" Zeptám se ho nevěřicně. "Jasně, že mě to zajímá." Pronese uraženě, sedne si na posteli a já ho napodobím. Nadšeně se na něj podívám a začnu mu líčit ten můj plán.

"Takže takhle." Dodám nakonec mého plánu. "No máš to promyšlené dobře. Ale nejdřív než se budeš domluvat s ředitelem, tak si udělej seznam studentů, jestli by byl o to zájem, jakože by byl." Řekne Tobio. "Jo to mám taky v plánu." Odkývám mu s úsměvem a letmo ho políbím. "Pomůžeš mi s tím seznamem?" Zeptám se ho. "To víš, že ti pomůžu." Pronese s úsměvem. Nadšeně mu padnu kolem krku. "Děkuji." Zašeptám mu do krku.
Miwa nás volá na večeři.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*