New beggining

~45. část~

"Po dvou hodinách jsme se s Kuroem vzbudili a on odnesl v náručí spícího Kenmu do mého pokoje a šli jsme pokračovat ve spánku do ložnice…" pokračovala Ema. "…a tam se něco odehrálo." Vstoupila ji do vyprávění má sestra. "Mno ani moc ne. Jen jsme se k sobě přitulili a spali dál." Dodala Ema. "A ty jsi zklamaná, že k ničemu nedošlo." Ozval se Sho. "Právě naopak.  Jsem ráda, že k ničemu nedošlo. Kuroo se chová jinak, když není ve společnosti." Oznámila nám Ema zasněně.

"Hele a kdo tady říkal, že se nikdy nezamiluje?" Vysmíval se Tsukki s úsměvem. "A kdo mluvil o tom, že jsem zamilovaná?" Zeptala se zaraženě Ema. "Mno, zdá se, že v tom pěkně lítáš, Emo." Dodala jsem s úsměvem. "Ne nelítám. Mám to pěkně pod kontrolou." Zamítla uraženě Ema.
"Takže ti nebude vadit, kdyby se na Kuroa nalepila jiná slečna." Poznamenala Sarah s úsměvem. "Ne nebude……možná." Řekla Ema uraženě a my jsme se zasmáli. "Prý možná. Emo, tak si to přiznej. Zamilovala ses." Dodala jsem mezi smíchem a přátelsky ji položila ruku na rameno.

Ema něco zabrblala a postavila se. "Tak jo, dámy a pánové, přestávka se chýlí ke konci, takže se odporoučím do třídy. Adios amígos." Řekla s úsměvem Ema a zmizela z místnosti jako pára nad hrncem.

"Kecá, máme ještě deset minut." Prozradil nám Sho.

Takže jsme si ještě povídali a naše Emička byla hlavním tématem. Spekulovali jsme o tom jestli nám řekla všechno ale všichni jsme respektovali její soukromí.

Ani jsem se nenadala a bylo konec vyučování. Tak a teď zvládnout dvě hodiny doučování v klubu a pak hurá domů.

Dneska byla na řadě má skupinka, ve které je Sho, Yachi a další čtyři studenti.

Sho je na angličtinu totálně levý a tak jsem se připravovala na to, že budeme muset procházet učivo, které jsme probírali před Vánocemi ale ten mladík mě mile překvapil. Vysloužil si ode mě pochvalu ale vzápětí se ozvala Yachi s tím, že nebýt ji, tak se na to ani nekoukne. No ti dva jsou prostě k popukání.

Doučováni skončilo a já se chystala domů. Vyšla jsem z budovy jako poslední a najednou mi někdo ze zadu zakryl výhled. Chvíli jsem jen překvapeně stála a čekala co se bude dít dál.

Najednou mi ten dotyčný zašeptal do ucha a já hned věděla o koho jde. S úsměvem jsem se otočila a padla té dotyčné osobě kolem krku.
"Nemůžeš mě takhle lekat, Tobi." Řekla jsem s úsměvem. "Vždyť ses ani nepolekala. To Ema se ráno polekala víc." Pronesl a sklonil se k mým rtům, které spojil v dlouhý polibek.

Tobio mě odprovodil domů a před domem jsme se ještě pár minut loučili, než jsem zašla do domu.

"Ahoj, Kris." Pozdravil mě Nishi hned jak jsem zabouchla dveře. "Ahoj, Nishi." Pozdravila jsem ho. Ani se nedivím, že tady je.

Nishi a Tobio jsou tady scoro jako doma, takže mohou za námi přijít kdykoliv se jim zachce. Rodiče naše kluky přijali s otevřenou náručí a babi nás většinou přivádí do rozpaků ale je ráda, že jsou její vnučky šťastně zamilované.

Posledně spovídala Emu, jestli má taky nějakého chlapce, no Ema ji začala vyprávět o tom, že nechce být domácí mazlíček nějakého kluka, takže se lásce vyhýbá jak může. Hmm, zajímalo by mě, co by řekla babi na Emu teď, když je ve vztahu s Kuroem.
Zasmála jsem se nad tou myšlenkou a šla pozdravit i zbytek rodiny.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨