~21. část~

58 6 10
                                    


Sedím v kuchyni v kuchyni s Tobim a s mámou, když kolem nás prosviští Sarah. "A kam ty se chystáš?" Zeptá se máma a my se s Tobiem zvedneme s tím, že jdeme do pokoje.
Ještě slyšíme jak Sarah říká, že jde s Noyou do kina a pak, že u něj přespí.

Ten kotník mě docela dost bolí a Tobio si toho všimne. Bez jakéhokoliv slova mě vezme do náruče, až vyjíknu a se smíchem dojdeme do pokoje. Posadí mě na postel. "Myslím, že v pondělí ještě nepůjdeš do školy." Usoudí s vážným hlasem a zkoumavě si mě prohlíží. "Nesýčkuj," mávnu nad tím rukou. "ještě mám před sebou dva dny." Řeknu s úsměvem ale mám dojem, že má pravdu.

Sedne si vedle mě. "Tobi, co bys řekl na společnou koupel." Napadne mě jedna z nejbláznivějších věcí. Nevím jak mě to napadlo ale přikláním se k teorii dlouhodobého pobytu doma.
Koukne na mě a já totálně znervózním. "Dobře. Já vím, je to hloupý nápad. Zapomeň na něj. Ani nevím jak mě to napadlo." Začnu plácat páté přes deváté a už se chci postavit, když mě Tobio stáhne do svého klína. "Ne, je to skvělý nápad." Řekne a dlouze mě políbí. Omotám mu ruce kolem krku.

Zvedne mě zase do náruče a zamíří do koupelny, kde mě postaví. Mám v plánu ho za to už vyhubovat ale on mě umlčí svým ukazováčkem na mých rtech. "Ani se o to nepokoušej." Šeptne a na malý okamžik vymění ukazováček za své rty.

Napustíme si vanu a začneme se vzájemně zbavovat oblečení. Bože, jeho tělo je tak nádherné, začnu se červenat a schovám si tvář do dlaní. Zasměje se. "Víš o tom, že jsi roztomilá?" Zeptá se s úsměvem. A ty to nejkrásnější stvoření? Prolítne mi hlavou.

Začne ze mě pomalu sundávat věci, až před ním stojím v celé své kráse.
Snažím se schovat svou nahotu před nim a do toho rudnu jak rajče. Usměje se a obejme mě kolem ramen. "Nemáš se za co stydět. Jsi krásná dívka, Kris." Zašeptá mi do ucha. Obejmu ho kolem pasu a schovám svou rudou tvář do jeho ramene.

Společně si vlezeme do vany s bohatou pěnou. Tobio mě obejme kolem pasu a já se opřu zády o jeho hruď. Mlčky v té vaně sedíme scoro hodinu a i když jsme nic neříkali, tak i přest to byl překrásný pocit. Voda začne chladnout.

Vylezu z vany jako první, postavím se zády k němu a zabalím své tělo do osušky. Se suchou osuškou v ruce se otočím na Tobia, který se mezitím přesunul za mě. "Jsi nervózní." Poznamená a vezme si ode mě osušku.

Bingo, Sherlocku. Kdo by taky nebyl, když přede mnou se promenáduje takový nádherný kluk a úplně nahý.

Lehce se usměju ale raději to nekomentuji a zadívám se mu do jeho krásných, modrých očí. Položí svou ruku na mou tvář a palcem mi přejede po líčku. "Nemušíš se bát, beruško. Pokud ještě nechceš, tak nemusíme." Řekne tichým hlasem.
Posadím se na kraj vany. "Nejde o to, že bych ti nevěřila nebo jestli chci. Jde o to, že asi ještě nejsem připravená." Dořeknu a sklopím pohled. Přisedne si a obejme mě kolem ramen. "Beruško, není kam spěchat." Zašeptá mi do vlasů a následně je políbí. Zvednu hlavu a políbíme se.

Odebereme se do pokoje. Vytáhnu Tobiovi své velké tričko, které používám na spaní a podám mu ho. Podívá se na mě a pak na to tričko. "Já vím není to nic extra ale je to jen tričko na spaní." Poznamenám s úsměvem. Protočí panenky a vezme si to tričko. Oblékne si ho a koukne na mě. Mám co dělat abych nevybouchla smíchy. "No…vidíš jak ti to sluší." Řeknu s úsměvem.
Tričko je růžové a s potiskem hlavy duhového unicorna.
"To myslíš vážně?" Zeptá se a já už to nevydržím, dostanu záchvat smíchu. Otočím se do skříně a vytáhnu tričko v modré barvě bez potisku. Rychle si sundá to. "Počkej, já chtěla ještě fotku." Zažertuji s úsměvem. "Ještě jsem nezkoušel jak moc lechtivá jsi." Pronese škodolibě. "Ani nezkusíš. Jinak budeš vážně spát v tomhle tričku." Řeknu s úsměvem. "A co když nebudu." Řekne a sundá si to tričko. Dobře tohle mi nevyšlo. Hodím po něm to modré tričko, sama se obleču to růžové a zalehneme pod peřinu.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*

New begginingKde žijí příběhy. Začni objevovat