New beggining

~17. část~

Dvě vyučující hodiny jsou za námi a zrovna máme přestávku. Tobio je na chodbě s otevřeným sešitem v ruce a pochoduje dva kroky sem a dva kroky zpátky.
Přistoupím k němu ze zadu v momentě kdy se otočí a zahlédne mě. "Co se šprtáš?" Zeptám se ho a vyšvihnu se na parapet okna. "Jen si procházím slovíčka z angliny. Chceš mě vyzkoušet?" Zeptá se a podá mi sešit.
Přijmu sešit a začnu ho zkoušet. Všechno uměl a já pak zavřu sešit a podám mu ho se slovy: "Všechno správně, jsi šikula." přitáhnu si ho a políbím ho za odměnu.

Pak už běžíme na další hodinu. Tobio měl angličtinu a my dějepis, který mě bavil. Všimnu si jak Sho píše na kus papírku a došlo mi to. "Sho, co to píšeš?" Zašeptám s úsměvem. Rychle si to schoval pod dlaň a mě to bylo víc než jasné. "Už alespoň víš jak se jmenuje?" Zeptám se ho se šibalským úsměvem. "Yachi Hitoka." Prozradí mi s vítězoslavným úsměvem a píše dál. "Jestli chceš můžu to Yachi předat. Po dějáku máme s 1. A tělocvik." Nabídnu se mu. Podívá se na mě. "To-to bys byla moc hodná." Vykoktá ze sebe a má mírně načervenalé tváře.
"Pane Hinato, je vám dobře?" Zeptá se učitel dějepisu. No dobrá má úplně rudé tváře. "Pane učiteli, nám je horko. Můžeme otevřít tu ventilačku?" Zachraňuji situaci. "Ano jistě." Odpoví mi učitel a já se postavím a otevřu ventilačku.

Zbytek hodiny jsme spolu raději nepromluvili aby Sho nepřišel o dopisek. Když jsme měli psát zapisek tak se na mě podívá se štěněčími oči a já pokývám na souhlas. Usoudím, že chce si půjčit sešit domů a dopsat zápisek doma. Mám takový dojem, že Yachi bude číst román než vzkaz. Sho je roztomilý, když je zamilovaný.

Hodinu ukončil zvonek a Sho stačil i dopsat. Složí papír na půlku a dá mi ho se slovy: "Prosím tě, řekni ať si to přečte doma." A začne se balit. "Dobře." Souhlasím s úsměvem a zbalím si věci.

V šatně před tělocvikem vyhledám Yachi. Sedí na lavičce už převlečená do úboru. "Ahoj Yachi, můžu si přisednout?" Zeptám se ji. "Ahoj, jasně." Odpoví mi. Sednu si vedle ni a hned ji dám ten dopis. "Tohle ti posílá Shōyō. Máš si to přečíst doma." Řeknu ji. Podívá se na mě zmateně ale dopis si převezme. "Měla jsem za to, že vy dva spolu…" Řekne Yachi překvapeně a já se začnu smát. "Cože já a Sho? No ty mi dáváš. Ne, já chodím s Tobiem Kageyamou. Sho je jen můj kamarád a spolužák." Vysvětlím co se trochu uklidním. Yachi se pravděpodobně ulevilo a usměje se na mě.
Schová si dopis do tašky a já se začnu převlékat do úvoru.

Tělocvik probíhá v pohodě, máme tělocvikářku, zacož jsem i ráda. Nemusím mít strach, že při předklonu se mi učitel bude koukat buď do výstřihu nebo na zadek.
Dala jsem se do řečí s partičkou holek, které se zapsaly do volejbalového týmu. Netušila jsem, že Karasuno má i dívčí volejbalový tým.

Paní učitelka nám dala prostor na hraní. Jen jsme se nemohly dohodnout co budeme hrát. Některé holky chtěly hrát volejbal, některé zase vybíjenou a zbytku to bylo jedno. Já osobně bych byla radši pro vybíjenou i když mě Tobio zkouší učit volejbal, ještě mi to nejde natolik abych se tím mohla chlubit.

Nakonec se bude hrát vybíjená na dvě družstva. Rozdělily jsme se podle třídy. 1. A proti 1. B a začlo se hrát.

Hra probíhala dobře dokud špatně nedošlápnu na nohu. Učitelka pískne, když mě vidí na zemi sedět a rychle ke mě přistoupí spolu s Yachi. "Jsi v pořádku?" Zeptám se mě Yachi, když mi prohmatává učitelka kotník. "Jo jsem, snad." Odpovím a syknu bolesti. "Zlomené to nemáš, což je dobrá zpráva." Řekne učitelka a pomáhá mi postavit se. S pomocí učitelky a Yachi se dostanu na lavičku.
Zbytek hodiny prosedím na lavičce a o přestávce Yachi skočí pro kluky i přes mé protesty. Já se převlékla.
Učitelka mi mezitím ovázala nohu obýmadlem. "Pokud to nebude dobré, tak zítra do nemocnice." Oznámí mi. A než stačím zaprotestovat tak se do šatny přiřítí Tobio Shōyō a hned po nich Yachi. "Jsem v pohodě." Hned ze mě vypadne, protože oba mají vyděšené tváře a na svůj důkaz se postavím a udělám jeden krok dopředu ale ztratím rovnováhu. Tobio mě zachytí. "Mě to v pohodě moc nepříjde." Poznamená když mě vyzvedne do náruče. Chtěla jsem protestovat ale Tobio se na mě podívá a zavrtí hlavou. "Zavolám tvé mamce ať tě vezme rovnou do nemocnice." Oznámí mi učitelka. Sho popadne můj batoh a vyjdeme z tělocvičny.
"Tvoje máma tady za chvíli bude. Kluci a Yachi, vy už běžte do třídy." Vyžene ty tři, když mě Tobio posadí na lavičku před školu. "Ale paní učitelko, nám dvě vyučující hodiny odpadly." Ozve se Yachi. "Ach jo. Vy se máte." Povzdechne si Sho a jde do třídy. Yachi se na Shōyu smutně podívá a pak se s námi rozloučí a jde domů. Venku se mnou čeká paní tělocvikářka a Tobio, který sedí vedle mě a objímá mě kolem ramen.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*