New beggining

~54. část~

O NĚKOLIK LET POZDĚJI

Roky utíkaly jako voda a každý z nás už měl svůj život. 

Já se přihlásila na místo učitelky na Karasunské vyšší střední a hned to místo dostala. Ředitel mě s úsměvem hned přijal.
Tobio hrál za místní volejbalový klub a dokonce se stal kapitánem.
Společně bydlíme v domě, který nám hlídá Áres. No ten taky vyrostl a dokonce prošel výcvikem. Jen se dost upnul na mě, takže to u nás vypadá tak, že kam jdu já, tam jde i Áres. Jen ložnice je pro něj v tabu.
Má své křeslo v obýváku a chraň bůh, když mu ho někdo zasedne.

Ostatní se rozutekli do světa ale zůstali jsme v kontaktu a čas od času se scházíme.

Ema a Kuroo spolu i bydlí a podle toho s čím se mi svěřil Kuroo, tak to vypadá na svatbu. Moc ji to přeji. 

Daichi a Suga mají už po svatbě, které jsme se zúčastnili i my a byla to nádherná svatba. Teď mají byteček kousek od nás.

Má sestra a Nishi zase pro změnu cestují po světě. Přání Nishiho a Sarah udělá vše pro to aby Nishinek byl spokojený.

Bokuto a Akaashi mají malý domeček na kraji města a shodou okolnosti kousek od nich bydlí Oikawa s Iwaizumim. Neptejte se jak se ti dva dali dohromady.
Akaashi už měl dost Tokya, tak se s Bokutem rozhodli začít novou etapu svého života v Miyagi.

Sho a Yachi zasvětili život také cestování, protože leč se to nezdá ale náš malý Sho už není malým ale pořádný kus chlapa, který má o pár centimetrů navíc a co má ještě navíc jsou ty bicáky (ne, že mě prásknete Tobimu 😅).

Můj milovaný Tobi prošel taky změnou. Z chlapce s ledovým pohledem se stal urostlý muž s úsměvem na rtech.

~~~~~

Najednou mě vzbudilo jemné hlazení na mé tváři. Usmála jsem se a pomalu jsem otevřela oči. Nade mnou jsem spatřila Tobiovou usmívající tvář. "Dobré ráno, princezno." Pozdravil mě. "Dobré ráno, můj princi." Pozdravila ho s úsměvem a přitáhla si ho do polibku.
Jenže z polibku nás vyrušil Áres, který mě chtěl taky přivítat do nového dne.

Usmála jsem se a sedla si na posteli. "No pojď." Dovolila jsem mu a Áres vyskočil na postel a radostí mě začal olizovat ale choval se odtažitě. Což jsem nechápala. Většinou mě povalí na postel a slíže mi celou tvář.
Z toho jeho chování byl zaskočený i Tobio.

Pak si položil přední packy na můj klín a čumák mi dal k pupíku.

No je pravda, že jsme se domluvili s Tobim, že je na čase vysadit antikoncepci a že tomu dáme volný průběh ale nedoufala jsem, že by to bylo tak rychle.
Někde jsem i četla, že psi na tobě poznají graviditu dřív než ty sama ale to jsou výjimečné případy.

Rychle jsem vstala a šla do koupelny, udělat si těhotenský test, který mi vyšel pozitivně.

S testem jsem se vrátila do ložnice a nepřítomně ho podala Tobimu. "Co znamenají ty dvě čárky?" Zeptal se při pohledu na test. "Že jsem těhotná." Odpověděla jsem nepřítomně a sedla si na postel. Stočila jsem pohled na Tobia, který se na mě usmíval. "To znamená, že budeme mít děťátko." Poznamenala jsem už s úsměvem. Tobio mi padl kolem krku a opakoval pořád dokola 'já budu tátou.'

"No ale teď je ten správný čas na svadbu." Poznamenal Tobio a s kapsy vytáhl malou krabičku. "Chtěl jsem to udělat trochu jinak ale teď si myslím, že to není vhodné." Pronesl a klekl si na jednu nohu přede mnou. Otevřel krabičku a v něm byl nádherný diamantový prsten, ze kterého se mi tajil dech. "Kristen Benett, vezmeš si mě za muže?" Zeptal se Tobio. "Ano." Odpověděla jsem a padla mu kolem krku.

Potom mi nasadil prsten a já ho stáhla zase do objetí. "Miluji tě." Šeptla jsem mu do ucha. "Já tebe taky, princezno." Šeptl mi nazpět a dlouze jsme se políbili.

✨Prsten, který Tobio nasadil Kris máte nahoře.
Krásné počteníčko, sluníčka ✨