New beggining

~13. část~

Nakonec i Sarah vezme Noyu k nám. Zacož jsem i ráda. Alespoň se máma nezaměří jen na Tobia.

Dojdeme domů a jen co otevřu vchodové dveře tak zvolám: "Už jsme doma." Máma se hned objeví u nás a kluci ji pozdraví. "Mami tohle je Tobio a Yuu." Představím kluky a mezitím co Sarah zavírá dveře a vyzouvá se.
"Dobrý den, už vím po kom jsou děvčata tak hezká." Pozdraví Noya s úsměvem a hned dodá kompliment. No to by nebyl Noya, že. Mámu to samozdřejmě potěšilo a Sarah vezme Noyu za ruku a při první příležitosti ho táhne do svého pokoje se slovy: "Jdeme do pokoje." A byla pryč než jsem stačila zareagovat.

Mamka se pozdraví s Tobim, ten se samozdřejmě musí opičit po Noyovi a taky polichotí mamce.
Pozdravíme ještě babičku, která sedí ve svém křesle v obýváku a dívá se na televizi.

Potom už se přesuneme do mého pokoje. Sedneme si na postel. "Dneska jsme dostali opravenou písemku z angličtiny." Oznámí mi Tobio a sledoval mou reakci. "A co jsi dostal?" Zeptám se ho netrpělivě.
Vytáhne z batohu papír a podá mi ho. Hned se na to kouknu a pak s úsměvem kouknu na něj. Test napsal na lepší dvojku. Radostně a zároveň pyšně ho obejmu a políbím.
"Vidíš, že to jde, když se snažíš." Poznamenám s úsměvem po polibku. Ruce mu nechávám omotané kolem krku. "Kdo by se nesnažil, když by měl na doučování takovou pěknou dívku." Složí mi kompliment Tobio a spojí naše rty v dlouhý polibek, který prohloubím a jednou rukou mu zajedu do vlasů.

Ještě delší dobu se spolu mazlíme a vyměníme si telefonní čísla. Pak už se s ním musím rozloučit.
Tak ho se smutným výrazem ve tváři ho odprovodím ke dveřím. Stačí mi ještě zamávat než mi zmizí z dohledu.

U večeře se nás máma ptá na ty mladíky. No výslech jsme obě čekaly, takže ji odpovídáme na všechny možné otázky.

Celá vyčerpaná lehnu do postele a popadnu mobil. Všimnu si zmeškaných hovoru a zprávy od Tobia. Žádá mě abych ho prozvonila jak budu mít čas. Hned vytočím jeho číslo. Tipne mi to a volá mi nazpět.

Tobio: "Ahoj, jak se máš?"

Me: "Ahoj, vyčerpaně. Právě jsem podstoupila skoro hodinový výslech a hodinovou přednášku na jisté téma, které si jistě dovedeš domyslet."

Tobio: "Jo, téma sex, nejsi sama. Já měl taky výslech. Navíc tomu ségra si potrpí na podrobnosti."

Me: "Notak to mě těší, že nejsem sama."

Tobio: "Ty jsi ale zákeřná."

Na to hlasitě zasměju do telefonu.

Me: "Nene. To se ti jen zdá."

Tobio: "Tak mě se to zdá, jo. Počkej zítra."

Me: Zasměju se. "No nic, jdu do sprchy a pak do postele. Dobrou noc a posílám ti pusinku."

Tobio: "Dobře. Dobrou noc a taky ti posílám pusu."

Chvíli bylo ticho a neslyším ten tón při zavěšení.

Me: "Ty jsi ještě nezavěsil?"

Tobio: "Ty taky ne."

Me: "Dobře tak zavěsíme najednou."

Tobio: "Dobře. Tři."

Me: "Dva."

Tobio: "Jedna. Teď."

A čekám na tón ale ten se zase neozval.

Me: "Tobio."

Tobio: "Dobře už to pokládám. Ahoj zítra."

A teď už opravdu zavěsíme oba najednou, začnu se smát.
Vyspchuji se a zalehnu do postele. Únavou ale s úsmevem usínám.

Ráno před domem už čekají kluci.
"Mohu tě odpoledne vytáhnout ven?" Zeptá se Tobio při cestě do školy. "Jo můžeš." Odpovím mu a usměju se. "Řekl jsem něco vtipného, že se tak culíš?" Zeptá se Tobio, když vidí mou rozzářenou tvář. "Ne. Jen to bude naše první rande." Oznámím mu a kouknu na něj. Nepatrně se usměje. Zastavím ho a přitáhnu si ho do polibku.

"Půjdu ráda a musím tě naučit usmívat se." Pronesu po polibku a chci udělat krok vpřed ale Tobi mě stáhne do náruče a dlouze mě políbí.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*