V odpodních hodinách mě Miwa odveze domů. "Teď už víš, kde bydlíme, tak koukej dorazit někdy na pokec nebo si pro tebe přijedu." Vyhrožuje mi než zalezu do domu. "Jasná věc a děkuji za všechno." Řeknu s úsměvem. Vážně jsem si to užila. "Není zač. Ahoj." Pronese Miwa s úsměvem a nastartuje svůj vůz. "Ahoj." Zavolám a vzdálím se do bezpečné vzdálenosti. Mávám na ni než mi zmizí z dohledu.Doma převyprávím co jsem zažila a pak si nachystám věci do školy.
Po večeři se ještě vysprchuji a jdu do postele. Napíšu Tobimu na dobrou noc a už chci vyjet z instagramu, když si všimnu nové žádosti. Rozkliknu profil a nestačím se divit.
Tōru Oikawa? Zamračím se. A hele ten má ale sledujících. Ne zamítá se. Žádost mu zamítnu. Vypnu mobil a jdu spát.Zdá se mi o Tobim, že jsme v té kavárně, ve které jsme se potkali poprvé a on mě tam požadal o ruku.
Ráno se probudím a úsměvem na tváři a cítím se svěže.
S úsměvem se vypravím do školy, ruku v ruce s Tobim a s odhodláním uskutečnit jeho nápad.
U brány mě zahlédne Sho a Yachi. Oba dva mi letí naproti. Yachi mi skočí kolem krku, div málem nespadnu. Všimnu si pohledů, které si vyměnili Sho a Tobi a nakonec Tobio pokývá hlavou. Sho mě taky obejme a všichni čtyři se vydáme do budovy.
Vyučování utíkalo rychle. Třídní učitelka mě uvítá a ptá se na můj kotník. O přestavce si mě dokonce odchytne i tělocvikářka a zajímá se o můj zdravotní stav. Že bych i učitelskému sboru chyběla? Pomyslím si s úsměvem.
Po vyučovaní jsem mířím za panem ředitelem a předložím mu můj návrh na doučuvací kroužek. Nadchlo ho to, což je skvělá zpráva. Oznámí mi, že ten návrh předloží na poradě a během tohoto týdne se uvidí jak velký zájem o to bude. Kývnu na souhlas a s úsměvem vyjdu z ředitelny.
Před ředitelnou přešlapuje Sho a Tobi ho zrovna okřikne, když vyjdu z ředitelny. Sho už mu chce něco říct, když se do toho vloží Yachi: "Nechte toho!" Usměju se nad tím.
Yachi stočí pohled na mě a rychle se vydá ke mým směrem. "Tak jak jsi dopadla?" Ptá se hned. "Ředitel byl nadšený z mého návrhu a přenese to učitelskému sboru a pak mi dá vědět." Oznámím ji a to už u mě stojí i ti dva.
"No podle mě se ten klub rozjede." Pronese Sho. "Musím souhlasit. Na škole je dost studentů, co by to doučování potřebovali." Přidá se Yachi a společně vycházíme z budovy."Nebýt Tobiho, tak by mě to ani netrklo." Řeknu s úsměvem a kouknu na něho. Mírně se na mě usměje a já ho obdaruji letmým polibkem. "Půjdeme to někam oslavit." Rozhodne Sho nadšeně. "Bezva nápad, Sho." Pochválí ho Yachi a letmo ho políbí na tvář. Sho ji obejme kolem pasu a přitiskne si ji víc do náruče a políbí ji pořádně. Yachi se nebrání a ještě ho obejme kolem krku.
Já a Tobio využijeme situace a napodobíme je, protože, když se před Shōyem líbáme a on zrovna nemá po ruce Yachi, tak na sebe jakýmkoliv způsobem upozorňuje. To je celý Shōyō, viďte.
Sedíme v kavárně a vychutnáváme si všichni čtyři horkou čokoládu a u toho si povídáme. Yachi nám prozradí, že pokud se povede rozjet ten klub, tak bude mít zájem. Co se týká angličtiny tak je na tom docela býdně a nechce aby ji na konci školního roku pokazila angličtina vysvědčení. S tím jsem neměla problém.
"Yo-hoo, maličká." ozve se u našeho stolu a Tobio dá ruce v pěst. Ani Sho není dvakrát nadšený z jeho přítomnosti. Zvednu pohled na dotyčnou osobu. "Ach jo." Povzdechnu si a vrátím se k pití čokolády. Jenže díky jeho přítomnosti už tekutina ztratí svou chuť.
*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*
ČTEŠ
New beggining
FanfictionKristen se svou rodinou se přestěhovali z Ameriky do Japonska a začínají žít s babičkou, která je nemocná. Pro Kris je to něco nového. Co se týká všeho. Nový stát, nová škola a nové okolí, do kterého se připlete i pohledný mladík.