Ema dorazila během čtvrt hodinky a celá udýchaná. "Tak ty mi do telefonu řekneš S.O.S a teď si tady kafíčkuješ s bandou kluků?" Poznamená když se rozhlédne po přisedících. "Jo tak už chápu to tvé S.O.S sama mezi klukama. Ahoj Daichi, Sugo, Tobi." Pozdraví Ema a sedne si mezi Sugu a Bokuta. Představí se s klukama.
"Chytrá holka." Poznamenám se smíchem. "Prý si lavina." Ozve se Kenma, který celou dobu byl zticha. "Je to mé druhé jméno." Odpoví mu hrdě. "A docela výstižné. Přiřítila ses jako velká lavina." Poznamená Daichi s úsměvem. "A ty se divíš? Kris mi jen řekla S.O.S a místo kde je. Tak jsem vylítla abych byla co nejdřív tady." Obhajuje se Ema.
"A prý jsi úžasná jako Kris." Ozve se Oikawa. "V jakém slova smyslu." Zajímá se Ema. "Oikawa má nespíš na mysli jestli jsi proti němu imunní nebo ne." Vysvětlím ji s úsměvem. Ema si ho změří pohledem a Oikawa se mile usměje. "Takže to pako, kterým tě nazvala Kris, jsi ty? Aha jo tak to nejspíš jsem imunní." Řekne Ema. "Tak nic." Pronese Oikawa a ostatní vybouchnou smíchy.
"Takže se uklidníme, mládeži a teď k jádru věci. Proč jsem tady?" Ozve se Ema a my se všichni podíváme na Tobia.
"Jsi tady, protože jsi stejná neřízená střela jako Bokuto." Odpoví ji Tobio s vážnou tváři. "Takže si hraješ na dohazovače?" Zeptá se Ema. "Jak se to vezme." Odpoví ji Tobio a překříží ruce na prsou. Nechápavě kmitám pohledem s Tobia na Emu a zase zpátky. "Jak se to vezme, říkáš. No myslím si, že si budu muset dát na tebe pozor, Tobio." Pronese Ema. "To bys měla." Dodá Tobio.
"Tak jo. Myslím, že nikomu z nás tady nedochází o co tady jde, takže by bylo fajn, kdyby se nám dostalo vysvětlení." Ozve se Suga. "Souhlasím se Sugou. Tobio?!" Ozvu se a podívám se přísně na svého kluka, který vraždí pohledem mou kamarádku. "Tady Tobio, nemůže nejspíš překousnout fakt, že jsem vytáhla Kris a jeho sestru na dámskou jízdu. Nejspíš si myslí bůhví kam jsem je zavedla nebo bůhví co nakecala." Vysvětlí Ema a vítězně se usměje. "Nebo se snad mílím, Tobio." Dodá Ema a podívá se na něj.
Chvíli bylo ticho u našeho stolu, než to prolomili Kuroo a Bokuto hlasitým smíchem. K němu se přidá i Kenma a Akaashi. Já nevěřicně koukala na Tobia a pak na Emu.
Tobio mlčel, nic na to neřekl.
"Tak ty jsi jiný level." Poznamená Kuroo mezi smíchem. "A proto mě chce uvrtat do nějakého vztahu." Poznamená Ema. "Já bych tě bral všemi deseti." Pronese se smíchem Oikawa. "Škoda, že to není oboustranné." Dodá na Ema na Oikawovu poznámku.
Po chvíli jsme se s Tobim rozloučili a odešli.
Venku už to nevydržím a musím se ho zeptat: "Vážně ti vadilo, že jsem byla na té dámské jízdě?" A podívám se na něj. "Ne, jen mi nesedí ta holka. Podle mě je šílenější než Hinata, Noya a Tanaka dohromady." Vyhrkne ze sebe. "No a? Pořád je to má kamarádka a viděl jsi sám. Jen jsem ji řekla S.O.S a kde jsem a v momentálně byla. Která kamarádka by to pro jinou kamarádku udělala tohle?" Obhajuji ji. "Musíš se naučit respektovat mé přátelé, Tobio. Ema je sice impulzivní ale jinak je hodná a trpělivá." Pokračuji už klidnějším tónem. Přistoupím k němu a obejmu ho. "Máš pravdu. Promiň mi to." Pronese a obejme mě nazpátek.
*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*
ČTEŠ
New beggining
FanfictionKristen se svou rodinou se přestěhovali z Ameriky do Japonska a začínají žít s babičkou, která je nemocná. Pro Kris je to něco nového. Co se týká všeho. Nový stát, nová škola a nové okolí, do kterého se připlete i pohledný mladík.
