New beggining

~11. část~

Ráno jsem se vzbudila dřív než budík. Zapnu si wiffi a jdu udělat ranní hygienu.
Mobil na nočním stolku začne vybrovat. To bude nejspíš Sho, napadne mě.
A taky, že byl. Rozkliknu náš chat.

Sho: Ahoj, jaké bylo odpoledne?

Me: Ahoj, super. Dokonce si Tobio i zajezdil.

Odpovím mu a rozhodnu se napsat Tobimu.

Me: Dobré ráno❤️

Chvíli jsem uvažovala jestli mu nemám poslat i srdíčko. No nakonec mu to srdíčko přece jen pošlu. Usměju se a jdu si nachystat věci do školy.

Mám nachystané věci, když mi někdo klepne na dveře a objeví se sestřina hlava. "Můžu dál?" Zeptá se Sarah. "Jo, pojď." Vyzvu ji. Sestra vstoupí a sedne si na postel. "Hele, když jsi tady. Neuděláš mi francouszký cop, prosím." Škemrám a sestra se usměje. "Co bych pro tebe neudělala. Hřeben a gumičku." Řekne Sarah s úsměvem.
Nadšeně si sednu na postel před sestru. "Sluší ti to s Tobiem." Poznamená Sarah, když mi vyčesává vlasy. "Díky. Yuu sice není tvůj typ ale má něco do sebe." Řeknu ji. "To má. Je vytrvalý, vtipný a dokáže být i přítulný." Řekne Sarah, když mi začne zaplétat vlasy do copu. "Typické střevo. Hodí se k tobě." Stáhne mi vlasy pomocí gumičky. "Hele, jak jsi dostala Tobia do sedla?" Zeptá se a já se na ni otočím s úsměvem. "Moje tajemství." Řeknu a postavím se. "A děkuji za cop." Dodám s úsměvem a vyjdu z pokoje se sestrou v patách. "Ale noták, Kris." Škemrá Sarah.

Příjdou mi dvě zprávy. Rokliknu je a usměju se.

Tobio: Taky ti přeji dobré ráno.❤️ Hned se mi díky tobě vstává lépe.

"Co ti píše?" Zeptá se Sarah. Přiložím si mobil k srdci. "Co je ti do toho?" Zeptám se ji a zamířím do kuchyně, kde už chystá snídani máma a připravuje oběd do školy.
"Dobré ráno." Pozdravím ji a věnuji ji pusu na tvář. "Dobré ráno." Odpoví mi máma.

Sednu si ke stolu a kouknu na druhý chat.

Sho: Cože jsi? Jak jsi to dokázala?

Me: Úplně jednoduše. Pokecáme ve škole.

Sho: Dobře. No já zírám.

Me: 😁

A vypnu náš chat se Shōyem.

Po snídani jsme si zbalili oběd a pití a vyšly před dům. Pomalu jsme šly do školy.
Kousek od domu nás odchytli Yuu a Tobio. Nejdříve jsme se na uvítanou políbili a pak jsme společně vyrazili do školy.

Ve škole jsem během přestávky vyprávěla Shōyōvi jaká byla jízda na koni a Sho jen zíral s otevřenou pusou. Nechápu proč z toho dělají všichni takovou vědu, že jsem dokázala Tobiho usadit na koně.

Vyučování šlo rychle. Vlastně celé to dopoledne utíkalo rychle. Ani jsem se nenadála a byl konec školy, což mě nějak nemrzelo, protože má Tobio dnes trénink a já mu slíbila, že tam budu s ním. Což mi připomnělo......
"V kolik vám začíná trénink, Sho?" Optám se, když si balíme věci. Sho se na mě podívá. "Můžeme jít do tělocvičny hned po škole, jinak nám začíná trénink hned jak se objeví náš kapitán." Odpoví mi Sho a zkoumavě si mě prohlíží. "Proč?" Zeptá se. "Včera jsem slíbila Tobiovi, že půjdu na trénink." Odpovím mu neutrálně. "Aha. Počkej, ty umíš hrát volejbal?" Zeptá se nadšeně. "Ne, bohužél ale slib je slib." Odpovím mu a vyjdeme na chodbu, kde už na mě čeká Tobio.
"Rád tě to naučím." Nabídne se Tobio a vezme mi tašku. "To beru ale dneska ne." Přitákám s úsměvem a letmo se políbíme.

*Krásné počteníčko, sluníčka.✨*