New beggining

~50. část~

Pobyt na chatě jsme si všichni užívali a dokonce ještě nevymamlasili žádný průšvih, což byl rekord.

Dneska se Ema nabídla, že uvaří oběd a Kuroo ji pochopitelně musel pomáhat.
My ostatní jsme se ujali úklidu chatky a každý z nás i svého pokoje.

Po skvělém obědě jsme si zalezli do svých pokojů, protože nám to nakázal Daichi a Suga zase udělal přednášku jak je důležité dodržet klid po obědě.
Raději jsme se nepokoušeli protestovat a všichni se odporoučeli do pokojů.

"Netušil jsem, že Ema umí tak dobře vařit." Pochválil Emu Tobio, hned jak jsme vstoupili do pokoje. "To ani já ne ale byla to lahoda." Pochválila jsem a lehla si na postel. "Mohla by ses od ní učit." Pronesl Tobio a stále stál u dveří.

Sedla jsem si na postel, ukazováčkem ho zavolala k sobě a nezapomněla jsem dodat svůdný pohled. Tobio se usmál a hned byl u mě. Sedl si na postel a já si sedla na jeho klín. Ruce jsem mu omotala kolem krku a políbila ho.

Po polibku se přesunula k jeho uchu. "Já nepotřebuji umět vařit, když mám tebe." Pošeptala jsem mu do ucha. Tobio se na mě zděšeně podíval a já se šibalsky usmála.

"A to máš na mysli jak?" Zeptal se. "Jednoduše, ty budeš vařit." Odpověděla jsem s úsměvem a rukama mu zajela pod tričko. "Ale teď bych si dala moučník." Pošeptala jsem mu do ucha a jemně mu skousla ušní lalůček. "Ty víš jak na mě, co." Poznamenal s úsměvem a přetočil mě pod sebe.

Zaslechli jsme klepání na dveře a hned na to hlas Sugy: "Jdete do vody?"

"Ne, Sugo. Běžte sami." Odpověděl Tobio. "Neděláte tam nic z čeho by byl průšvih?" Zeptal se Suga starostlivě. "Ne, neděláme." Zvolala jsem. "Takže můžu vstoupit." Poznamenal a trochu se pootevřeli dveře ale hned na to se  zase zavřeli. A zaslechli jsme Emu: "Ty jsi zabloudil, Sugo?" A podle všeho se vzdalovali ode dveří. Ten Sugův výraz musel stát za to. Pak jsme zaslechli ještě Kuroa: "Vzduch je čistý." A my si oddychli. "Díky." Zvolala jsem. "Jen to moc nepřehánějte, čau." Poznamenal Kuroo.

Já se musela začít smát. "Co tím myslel?" Zeptal se Tobio. "Ať s tím moučníkem nepřeháníme nebo bych byla tlustá na devět měsíců." Vysvětlovala jsem mu s úsměvem. "Aha, co?!" Vyhrkl ze sebe Tobi a já měla záchvat smíchu.

Půl hodiny mi trvalo než jsem se uklidnila a Tobio mě pozoroval tím svým typickým výrazem.

"Takže moučník nebude." Poznamenal po půl hodině. "Ne poč-kej. Já už se nesměju." Řekla jsem a opravdu jsem se přestala smát.

Přitáhla jsem si ho do vášnivého polibku. Připojil se do polibku rychle a jednou rukou mi zajel pod tričko.
"Tak přece jen chceš ten moučník." Pronesl Tobio mezitím co mi svlékal tričko. "To si piš." Pronesla jsem s úsměvem a vyhrnula mu tričko nahoru.

Po hodině jsme se přidali k ostatním spolubydlícím, co dováděli ve vodě.

"Že vy vždycky víte, kdy na to skočit." Poznamenal Nishi. "To víš, musíš si to načasovat." Pronesl Tobio. "Jo něco na tom bude." Dodal Nishi a koukl na Sarah. "Na to zapomeň." Spražila ho sestra. "Proč? Chatu byste měli jen pro sebe." Přidal se Bokuto.

"Bokuto!!" Okřikl ho Daichi. "Ajejej taťulda se zlobí." Dodala Ema při pohledu na Daichiho. "No ani mamča se netváří dvakrát nadšeně." Dodal Kuroo. "Tak jo. Berte nohy na ramena a zdrhejte." Pronesl Bokuto vtipně a jako první se dal na útěk.

Ema se pověsila z jedné strany Daichimu na ramena a z druhé strany Sugovi. "Zase to moc hrotíte, pánové." Poznamenala s úsměvem Ema.

"My jsme plnoletí, máme za vás zodpovědnost." Obhajoval jejich chování Suga. "Bokuto, Kuroo taky a nehrotí to tak jak vy." Argumentovala jsem. "Oni jsou sice plnoletí a stále jsou to střeva." Dodal Daichi.

"S tím souhlasím ale vy byste si měli tady ten pobyt užívat a ne pořád hlídat tady ty nezletilé." Ozval se Akaashi. "To by bylo jednodušší, kdyby se ti nezletilí chovali alespoň trochu dospěle." Hájil zase Suga.

"My se chováme ale vy nás stále vidíte jako děti." Vložil se do hovoru Tobio. "Nechte toho hlídání a užívejte si pobyt." Pronesl Kuroo.

Ti dva se na sebe koukli a pak kývli na souhlas. My se usmáli a hrozně se nám ulevilo.

Zbytek pobytu už nás opravdu nehlídali a vážně si to začali užívat naplno.

✨ Omlouvám se, že nevyšla kapitola v pondělí ale nestíhám psát. Krásné počteníčko, sluníčka ✨