New beggining

~47. část~

Všichni jsme se dostavili dolů. Ještě než jsme si s Tobim usadili, tak nás u vchodu do místnosti odchytl Bokuto. "Bacha, Daichi si bude hrát na tátu." Šeptl aby ho nikdo neslyšel. "Já tě slyšel, Bokuto." Ozval se dotyčný. "Hups." Poznamenal Bokuto a šel si sednout vedle Akaashiho.
Já se nad tím musela zasmát.

"Moc to hrotíš, Daichi. Už nejsme malé děti." Ozvala se Ema, která se tiskla ke Kuroovi.

"Průsery budeme řešit až nějaký příjde." Řekl Daichi, když jsme tam seděli všichni. "Tak jedna věc: obědy. Jak to vymyslíme s obědami." Řekl Daichi.

"Jestli chcete zůstat naživu tak mě do té kuchyně ani nepouštějte." Radila jsem jim s úsměvem. "To je pravda. Dokáže pokazit i postup čaje." Dodala Sarah.

"Ema umí dobře vařit." Pronesl Kuroo a vysloužil si tak vražedný pohled od dotyčné osoby. "Na to zapomeňte. Nehodlám strávit týden u plotny." Zavrhla hned Ema.

"Ještě je tu jedna možnost a to restaurace, která je 50 m od naší chatky." Prozradil nám Daichi.
"Tak co tady řešíme? Budeme chodit tam na oběd a snídani s večeří sfoukneme tady." Ozval se Bokuto.
"To je poprvé co s tebou souhlasím." Poznamenala Ema a podívala se na Bokuta.

"Dobře. Druhá věc: průsery. Doufám, že nebudete vyvádět, žádné kraviny." Oznámil nám Daichi přísně a Suga se zachychotal. "A je to tady." Poznamenal Tobio a protočil panenky a všichni jsme se začali smát.

"Daichi, nejsi tady pro aby si nás hlídal. My už vážně nejsme děti. Jsi tady proto aby sis ten pobyt tady užil." Domlouvala mu Ema. "Tohle jsem mu taky říkal ale je to marný." Ozval se Suga.

"Jooo, náš taťulda se nezapře, viď Daichi." Poznamenal Nishi s úsměvem. "Ty mlč. Nebýt Sarah tak jsi první kdo udělá průser." Pronesl Tobio. "Ještě, že tady není Hinata." Vydechl na to vzápětí Tobio úlevně a my se začali smát.

"No a na dnešní večer navrhuji grilovačku." Ozval se Kuroo. "Skvělý nápad ale ty jdeš grilovat." Pronesl Daichi.

Pak jsme dostali rozchod s tím, že se máme převléknout do plavek a že jdeme do vody. Nikdo nebyl proti a všichni jsme vystřelili jako rakety.

Netrvalo dlouho a všichni jsme se seskupili dole v obýváku a šli jsme tedy do vody.
Voda byla osvěžující, což bylo fajn po té tříhodinové cestě sem.

Pak kluci začali skákat různé skoky do vody z mola. Hlavně Kuroo, Bokuto a Nishi. No ten pobyt bude dílo zkázy.
Hráli jsme i s holkama na přetahovanou. No všechny jsem je porazila.

Večer se šlo grilovat a grilu se ujal Kuroo. Musím uznat, že maso uměl ugrilovat na jedničku.
"A teď to oslavíme." Ozval se Bokuto a všichni stočili pohled na něj.
Vycházel z chaty a v rukách držel šampaňské. Daichi se na něj zamračil. "A-ale jen plnoletí." Dodal rychle Bokuto, když viděl Daichiho výraz.

Natož k Bokutovi přistoupila Ema a jednu láhev mu vzala z ruky. "Nebudu sušit hubu jen kvůli svému věku." Poznamenala a bouchla láhev. Nalila si do kelímku a lokla si. "Něco to ještě chce ale to asi teď neseženeme." Podotkla Ema. "Myslíš tohle?" Zeptal se Bokuto s úsměvem a vhodil ji do kelímku jednu jahodu s misky, kterou donesl. Ema si zase lokla a pak se spokojeně usmála. "Jo. Teď je to ono." Dodala.

"Tak tohle nedopadne dobře." Chytal se za hlavu Daichi. Já jsem stejného názoru ale stejně jsem si vzala od Bokuta kelímek s pitím a trochu si lokla. Tobio to odmítl a udělal chybu, protože tohle pití je fakt dobré.

Povečeřeli jsme a pak seděli a popíjeli šampaňské. Ostatní tam ještě seděli a povídali si. Já už měla v sobě dva kelímky a měla jsem dost. Tobio mě raději vynesl v náručí do našeho patra a uložil mě do postele. Tobi si lehl vedle mě a přitulil se ke mě.
Za chvíli jsem spala jako mimčo.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨