Kristen se svou rodinou se přestěhovali z Ameriky do Japonska a začínají žít s babičkou, která je nemocná.
Pro Kris je to něco nového. Co se týká všeho. Nový stát, nová škola a nové okolí, do kterého se připlete i pohledný mladík.
*Hledala jsem Tobia jak vypadá se světýlkama a našla tohle. Uwu ten je taaak cuteee.*
Blíží se vánoční svátky ale tím i Tobiho narozeniny, které má dva dny před Štědrým dnem. Ten se uměl narodit, viďte.
Už mám pro něj vybraný dárky. Jak narozeninový, tak vánoční a ještě bude mít bonus.
Pod stromek ode mě dostane hrníček ve tvaru volejbalového míče a k narozeninám mě omotanou stužkou. Velice originální viďte. Kecám. Mám pro něj krásnou fotografii nás dvou v rámečku.
V den jeho narozenin jsme se domluvili, že u něj přespím a že Miwa bude spát u kamarádky. Takže máme byt pro sebe.
Neříkám, že nejsem nervózní, protože jsem ale zase na druhou stranu Tobimu věřím.
Stojím u dveřích jeho bytu. Poslední nádech a výdech než zazvoním.
Po zazvonění mi otevře dveře Miwa s úsměvem. "Ahoj, pojď dál." Pozve mě a ustoupí od dveří abych vešla.
"Je v pokoji. Tak běž za ním." Hned mě popostrčí k pokoji.
Klepnu než vstoupím. "Hele, ségra, jestli mě budeš kontrolovat co pět minut, tak to nedodělám ani na svatého dindi." Ozve se za dveřmi. Nechápavě se otočím na Miwu, která stojí za mnou. "Dělá si vánoční výzdobu." Prozradí mi šeptem a uchechtne se.
Představa Tobia jak si zdobí pokoj je strašně cute. Otevřu pomalu dveře a spatřím Tobiho zamotaného ve světýlkách. První kdo vybouchne smíchy je jeho sestra a já hned po ní.
"Co je tady k smíchu?!" Zeptá se nabručeně Tobio. Přistoupím k němu, pomohu mu se vymotat ze světýlek a políbím ho.
"Ukaž, pomůžu ti i když se divím, že ses do toho pustil." Poznamenám s úsměvem, protože ještě nedávno bojkotoval vánoční výzdobu.
"Ts. Donutila mě k tobu ségra." Odpoví mi uraženě a vrhne po ní vražedný pohled. "Co kecáš!" Vyhrkne Miwa a hodí po něm poštář.
"Já se jen zmínila, že bys měl vyzdobit svůj pokoj a ty ses toho chytl. Zas na druhou stranu jsem ráda, že ho zdobíš." Uvede na pravou míru s úsměvem Miwa a vezme svého bratra kolem ramen.
"Nemáš se chystat na rande?" Zeptá se ji Tobio. "Ale ale. Takže z kamarádky se vyklubal kamarád." Pronesu se smíchem.
"No. Hele já se raději vzdálím. Tak zatím se mějte." Pronese Miwa a vytratí se z pokoje.
"Nedomlouvali jsme se na pozdější hodinu?" Zeptá se Tobio a věsí světýlka na garnýž.
"Jo domlouvali ale mě se po tobě zastesklo." Prozradím mu a lehce zčervenám.
"Takže, berušce se stýskalo." Poznamená Tobio pobaveně a pohladí mě po tváři. Políbí mi tváře. "Mě se taky stýskalo." Dodá šeptem a políbí mě na rty.
Společně jsme dokončili výzdobu pokoje a prohlížíme si ji. "Není to trochu moc?" Zeptá se Tobio. "Není. Je to dokonalé." Odpovím a spokojeně se usměju.
"Mám pro tebe dárek." Pronesu s úsměvem a podám mu darkovou taštičku. "Já jsem ti přece říkal, že to slavit nebudu." Začne zase tu svou Tobio.
"A kdo tady mluvil o oslavě? Je to jen malý dárek. Tak nebrblej a koukni se dovnitř." Řeknu s úsměvem a sednu si na postel.
Povzdechne si a nakoukne dovnitř tašky. Vytáhne obrázek a s úsměvem si ho prohlíží. "Je nádherný. Děkuji, beruško." Pronese s úsměvem a políbí mě.
Ustaví obrázek na noční stolek a zalehne mě svým tělem. Zmocní se mých rtů a já polibek prohloubím. Jednou rukou mu zajedu do vlasů a druhou mu položím na jeho bok.
"Haloo já jsem pořád tady."
*A pro vánoční atmosféru, na kterou je sice ještě brzo ale to snad nevadí. :D *
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
