New beggining

~44. část~

Svátky skončily a my se vrátili zpátky do lavic.
Celou dobu mě zajímalo, jak to dopadlo s Emou, Kurooem a Kenmou.
Zkoušela jsem vyzvídat na chatu u Emy a i Kuroa a dokonce i u Kenmy ale ani jeden z nich mi nic kloudného neprozradili.

Blížili jsme se s Tobim, Sarah a Nishim ke škole, když jsem si všimla Emy jak stála na školním hřišti a u ucha měla mobil. Najednou se zasmála a začala se červenat.

Přiblížila jsem se k ní ze zadu a vybafla na ni. Ema leknutím poskočila a já dostala záchvat smíchu. Ema jen něco do mobilu zamumlala a pak hovor ukončila. Pak se otráveně otočila na mě a překřížila ruce na hrudi.

Uklidnila jsem a nevinně se na ni usmála. "Ahoj." Pozdravila jsem ji. "No nazdar." Pozdravila mě otráveně Ema. "Jak tak koukám, Tobio si na tebe bude muset pořídit vodítko, než začneš skákat i po ostatních." Poznamenala Ema. "Proč v tom slyším dvojsmysl." Zarazil se Nishi a Sarah začala smát. "Moment, jak skákat po ostatních." Zarazil se Tobio a zděšeně se podíval na Emu. "Jaký dvojsmysl?" Zeptal se Tobi a stočil pohled na Nishiho. Já se podívala na Emu a společně jsme se začaly smát.

Ema, Sarah a Nishi začali kráčet do budovy. Já se podívala na Tobia, který stále o tom dvojsmyslu přemýšlel. Přistoupila jsem k němu a přitáhla si ho do polibku.

"Moc o tom přemýšlíš, zlato." Poznamenala jse po polibku a mírně jsem se na něj usmála.
Tobio se na mě taky usmál a pevně mě objal jednou rukou a druhou mi položil na tvář. Spojil naše rty. Já ho objala kolem pasu a prohloubila polibek.

"Hey, nechte toho a pojďte dovnitř." Slyšela jsem za sebou. Ukončili jsme tedy polibek a společně ruku v ruce se otočili ke vchodu do budovy, kde stála Ema. "Nezáviď." Pronesl Tobio ale oba jsme šli dovnitř.

"Já? Nemám co." Pronesla Ema se smíchem. "A vůbec jak ten večer s vámi třemi dopadl?" Zeptala jsem se Emy.

"Aaaale, ani se neptej." Pronesla Ema s mávnutím ruky. "Tak to bude zajímavé vyprávění." Dodala Sarah a vzala Emu kolem ramen.

"Hele, jestli chcete něco slyšet, tak oběd v jídelně. Kdo tam nebude má smůlu." Řekla Ema a odkráčela do třídy.

"Určitě to bylo divoké." Poznamenal Nishi. "Jako, že by Ema šla do trojky?" Zeptala se Sarah a stočila pohled na Nishiho. "Tak střelená je na to dost." Přidal se Tobio. "Ona možná jo ale Kenma by na tohle nikdy nekývl." Řekla jsem a vykročila ke třídě.

"Počkejte na nás." Zaslechli jsme za sebou dívčí hlas. Všichni čtyři jsme se otočili. Byla to Yachi a Sho. Yachi čekala až se Sho přezuje.

Potom k nám došli. "Vytáhli jste něco z té hvězdy?" Ptá se hned Yachi. "Ještě ne ale máme sraz na oběd v jídelně." Odpověděla jsem ji.

Celou dobu jsem se těšila na svačinu a dočkala jsem se. Hned jak zazvonilo na přestávku, tak jsme se Shōyem vystřelili ze třídy a na chodbě jsme viděli Yachi a Sarah jak vedou Emu do jídelny. Kluci šli za nimi a dokonce i Tsukki s Tadashim. Koukli jsme se Shōyem na sebe a začali se smát.
Tentokrát se z toho Ema nevyvlíkne.

V jídelny jsme se usadili kolem Emy a čekali až spustí. "Takže, jestli si myslíte, že se mezi mnou a Kuroem něco stalo, tak vás zklamu." Začala Ema.
"Jasně. Kenma vám dělal keř." Poznamenal Sho s úšklebkem.

"No ono to bylo trochu jinak." Dodala Ema a nesměle se zasmála. "A jak ro bylo?" Zeptal se ji za nás všechny Tobio.

"Vzhledem tomu, že naši byli mimo město, takže jsem měla celý byt pro sebe. Kenmu jsem chtěla uložit v mém pokoji a já s Kuroem jsme si chtěli zabrat ložnici od rodičů.
Jenže ještě se ani jednomu z nás nechtělo spát, takže jsem vytáhla deskovou hru a do pěti do rána jsme hráli hru až jsme u toho všichni tři usnuli. Takže jsme nakonec všichni tři v obýváku. Věřte mi, že to nebylo moc dobré spaní." Vyprávěla Ema.

Chvíli bylo mezi námi ticho, než jsem se ozvala. "A já čekala něco peprného a ty tohle?" Byla jsem zklamaná a Ema se zasmála. "To taky není všechno." Dodala se smíchem.

✨ Krásné počteníčko, sluníčka ✨