Guardian angel (Hyunlix)

17.

Changbin měl pravdu. Hyunjin se uprostřed noci opravdu vrátil.
Felix spal na gauči, protože tady i usnul. Chan ho ještě přikryl dekou, aby mu nebyla zima a pak odešli.
Zvedli mu náladu, tudíž by se nemělo stát, že se mu během spánku zjevý křídla.
Byl spokojený, měl trochu uklidněnou mysl a těšil se na další den, kdy místo Hyunjina, bude vyhledávat Chana.

I když, vyššího by měl přeci jen taky.

Hyunjin nakoukl přes opěradlo na mladšího, který v klidu spal. Tvář měl uvolněnou a řasy se mu lehce třepotaly.

Myslíte, že se v Hyunjinovi něco zlomilo? Jestli ano, tak vás musím zklamat.
Nezlomilo.
Byl rád, že bude v pokoji sám a nebude muset koukat na Felixe.
Ať už si toho vyslechl od Minha kolik chtěl, stále to nebylo dost na to, aby se začal k Felixovi chovat, jako k člověku, který má city.
Nezměnil názor a jen tak asi nezmění.
Popravdě.
Felix mu nic neudělal, ale lezl mu na nervy. Zračil se jako někdo perfektní a to se Hyunjinovi nelíbilo.
Zadruhé, ať už se chtěl chovat milé, jak chtěl. Nešlo to.
Měl nějaký blok, který vytvořil, když začal žít pouze s otcem.

Přestaň být měkký, říkal mu.
Tak se toho Hyunjin později chytil. Přestal být měkký a začal okolo sebe kopat. Začal ostatní terorizovat a vybíjet si zlost. Začal být zlý a absolutně si neuvědomoval, co ostatním dělá.
Minho se mu snažil vštěpit do hlavy, že takový není a nebyl.
Ať ostatním neubližuje, jinak se mu to vrátí a sám bude trpět.
Nic nepomáhalo a mohl za to jeho otec.
Matka mu umřela před pár lety. Další důvod proč se změnil.
Jeho matka mu byla největší oporou, ne jako otec.
Ten se snažil ho učit disciplínou. Akorát ho pokazil.

Hyunjin opustil obývák a šel do pokoje. Sundal si mikinu, kterou měl na sobě a lehl si do postele. Začal být unavený.
Zavřel oči a během chvíle upadl do tvrdého spánku.

Chtěli byste také vědět, co se děje nahoře?
Nebojte, i oni sledují Felixe s Hyunjinem.
Rozběhlo se několik diskuzí o tom, že se Felix prozradil a nedokáže ve svém úkolu pokročit.
Jenže, co si budeme. Jeho úkol nebyl tak jednoduchý.
Též je nutné dodat, že jeho setkání s Chanem a mluvení o pravdě, nebylo překročení pravidel. Ne v jeho případě, ale nikdo mu to neřekl. Nechávají ho v nejistotě, aby se posunul.

Felixův pán na ně teď koukal. Koukal na klidně spícího Felixe a i na Hyunjina, který právě usnul.
Nemohl to takhle nechat. Zlé sny jsou přeci nejlepší na to, aby za ním Felix přišel, ne?

Nechť jsou tedy Hyunjinovi dopřány. Není to jen kvůli pomocí s úkolem, ale i kvůli tomu, že si to teď, už brunet, zasloužil.

Hyunjin ležel na zádech a smrštil obočí k sobě. Párkrát otočil nepohodlně hlavou a zakňučel.
Pěstma svíral přikrývku a dech měl přerývaný.
Bál se?
Ne.
Sen byl jen značně nepříjemný. Vrátily se mu nehezké vzpomínky na poslední den, co byl s matkou.
Vzpomínky na dny, kdy ho jeho otec drezůroval.
Všechno se mu to odráželo ve snu.

Felix na druhé straně se jen převalil na bok a chtěl spát dál, jenže nemohl a nevěděl proč.
Pomalu se posadil a chodidla položil na chladnou zem.
Byl značně vyprahlý a měl žízeň. Proto se zvedl a pomalu po tmě, šel pro sklenici s vodou.

Chvíli stál opřený zády o linku a popíjel vodu. Nemohl to do sebe nalít hned celé.
Oči měl stále unavené a když se rozmýšlel, že si rozsvítí, aby viděl na hodiny, tak ho zaujal divný zvuk. Dalo mu to najevo, že tu není sám.

Slyšel nepravidelné dýchání a kňučení, které by se později dalo přirovnat k pláči.
Felix si povzdechl, když si uvědomil, že je to Hyunjin.
Blondýn je ještě stále jeho strážný anděl, měl by se jít podívat co se děje.
Měl by ho jít opatrovat.