Guardian angel (Hyunlix)

9.

'už by se mělo sakra něco dít' Felix si pomyslel, když šel několik metrů za Hyunjinem.
Sám se procházel městem a ani nevěděl, že ho blondýn celou dobu sleduje. No, spíše na něj dává pozor. Ještě stále je jeho strážným andělem. Z ničeho nic se na jiném místě přece neobjeví. Takhle to nefunguje.
Byl s ním v obchodě, kde byl nucený si něco koupit, aby nevypadal divně.
V knihkupectví, kde se statečně stíhal schovávat za regály s knihama.
Šel za ním do kavárny, kde si Felix sedl na druhou stranu podniku, ale tak, aby na něj viděl.

Dokonce z dálky potkal i jeho jiné kamarády, jak byl Minho s Jisungem a Chanem.
Vypadali mladší, ale to šlo tak nějak okolo Felixe.

Teď už se jen modlil, aby si to Hyunjin namířil zpět na byt a Felix mohl jít odpočívat. Přišel si jako stalker.

Když už se vyšší otáčel, že se ohlídne za sebe, protože měl špatný pocit, Felix se rychle schoval za strom, který byl na kraji chodníku. Nemohl se nechat přistihnout.
Hyunjin jen pokroutil hlavou a šel k přechodu.
Felix se nahnul a zpoza stromů sledoval vyššího, jak si vede.

„nevěděl jsem, že i krásní lidé špehují ostatní” Felix sebou leknutím nadskočil a otočil se na dotyčného, který ho vyděsil a vyrušil z jeho mise pro dnešek.

„Uh, já... Nikoho nesleduju” Felix se snažil vypadat přirozeně, jenže jeho obličej mluvil za vše

„oh, ani toho vysokého blondýna?” Felix se nahnul a podíval se tam, kam ukazoval neznámý

„ne” pihatý anděl zavrtěl hlavou a přestal se na Hyunjina dívat

„vypadá to, že je dost konfliktní”

„o čem to mluvíš?” Felix se zamračil. Jestli se něco děje, tak je to dost špatný. Felix ho sleduje, ale nic nedělá.
Jeho pán musí být značně zklamán.

„co si vůbec dovoluješ do mě žďuchat?!” Felix se okamžitě znovu otočil, když slyšel hlasitý projev neznámého člověka, který teď stál na kraji chodníku vedle Hyunjina.
Vyšší si pouze založil ruce na prsou a snažil se dotyčného ignorovat, jenže ten se úplně nevzdal
„neomluvíš se?!” kluk mohl být asi tak v jejich věku. Možná mladší, přesto si myslel, že je drsný

„to není dobrý” Felix zašeptal a opustil svoji skrýš. Pomalu šel k přechodu, aby byl Hyunjinovi co nejblíže

„takže ho znáš?”

„jo, tak trochu” Felix nespouštěl svůj zrak z vyššího a snažil se nějak bez povšimnutí dostat blíže

„nemám důvod se omlouvat” Hyunjin si pomlaskl, ale na konfliktního bruneta se nedíval. Za což byl Felix lehce rád, vypadalo to, že se snaží vyhnout problémům. No, jen vypadalo.

„nemáš? Přijde ti normální, do někoho strkat?”

„že to říkáš zrovna ty”
Brunet to očividně nepobral moc dobře a začal do Hyunjina strkat, ten se ovšem nijak nebránil. Dokud to nedojde do extrému. Tohle nebylo blondýnovi známé. Opravdu ne.
Brunet do Hyunjina neustále strkal, až byl na samém kraji chodníku a na přechodu měl stále červenou.
Felix viděl onen horor v očích řidičů, že některému z nich padne Hyunjin pod kola.
Felix se teda nepřestával přibližovat.

„tvoje drzost už tě naučí” Brunet zaskřípal zubama a do Hyunjina strčil ještě jednou. Ten nehezky zavrávoral.
Uslyšel troubení aut a křik lidí.
Felix nebyl rozhodně pozadu.

„ne!” Blondýn zakřičel a protáhl se okolo lidí. Všechno okolo Hyunjina se najednou zdálo dost pomalé, ale Felix to viděl ve větší rychlosti.
Jeho nohy se nezastavovaly. Na tváři měl posazený strach a nemohl uvěřit tomu, že se děje tohle.
Když se dostal na kraj chodníku, tak násilím odstrčil bruneta, který to zavinil.
Felix rychle doběhl před Hyunjina a ze zadu ho objal.
Čas se najednou zastavil.
Okolo se roznesla oslnivá záře. Felix měl pár bílých křídel, která objímala celé Hyunjinovo tělo.
V tom vyšší odpadl jako mrtvola.
Auto, které málem Hyunjina přejelo, bylo dva metry od nich. Všechno se zastavilo, takže měl Felix čas, aby zachránil svého spolubydlícího.
Bez toho, aniž by se pozastavil nad faktem, že zase ukázal svoji pravou identitu, tak pomalu odnesl Hyunjina na druhou stranu přes přechod a sedl si s ním na zem. Na místo, kde byli v bezpečí.
Felixova křídla zmizela a všechno se dalo zase do pohybu.

Hyunjinovy oči se otevřely jen co se všechno vrátilo do původního stavu.
Brunet, který strčil Hyunjina do silnice, byl značně zmatený, co teď dělá na zemi na druhé straně. Kdežto Felix na něj házel nenávistné pohledy.
Tohle by mu nemělo jen tak projít, jenže byl bez důkazů, že se něco stalo. Hyunjin byl v pořádku a v rukách svého strážného anděla.

A chcete něco prozradit?
Felix o tom neví. Ale to, že se zjeví jako anděl, může vidět jen Hyunjin a andělé, kteří chodí po zemi za stejným účelem, jako on.
Svoji identitu sice nikomu nesmí prozradit, ale jako anděla ho uvidí jen Hyunjin.
I když může nastat výjimka, kdy anděl bude souhlasit s tím, že chce aby ho takhle viděl i někdo další.
Přesto bez jeho nevědomosti, je to tak lepší.

Vraťme se tedy k současnosti, kdy Hyunjin ležel Felixovi na klíně a nechápavě na něj koukal. Dost dobře si pamatoval, že byl velice blízko smrti.
Pamatoval si, že za něj Felix skočil, ale co se dělo dál, nevěděl. Asi je to tak lepší.
Nakonec tedy nechápe, co dělá tady na tomhle místě

„jak...” Hyunjin se chtěl zeptat, ale Felix vypadal, že lehce zpanikařil a snažil se vymyslet nějaké vysvětlení, které bude dávat smysl

„.. Eee, omdlel jsi, když jsem za tebou běžel, tak jsem tě odnesl sem” Felix se nervózně usmál a poškrábal se na zátylku

„já si jsem ale jistý, že jsem ještě viděl auto, jak se blíží a tebe, jak mě chytáš do objetí” Hyunjin rychle zamrkal a snažil se si dávat jedna a jedna dohromady

„jo vlastně, omdlel jsi mi v náručí. Jo”

„v tom případě by auto sejmulo i tebe. Na přechodu byla červená”

„správně! Na přechodu byla červená, tak co tě to napadá chodit na kraj chodníku?!” změna tématu? Felixova specialita.

„já jsem... Ah, proč ti to vlastně vysvětluju? Co tady vůbec děláš ty? Sleduješ mě?” Hyunjin se posadil a otočil se na pihatého anděla, který musel zase vymyslet nějakou výmluvu. Ta se mu ovšem ukázala okamžitě před obličejem

„ne, nesleduju. Byl jsem venku s ním” Felix ukázal na toho, který ho vyrušil při jeho tajném špehování Hyunjina

„s Changbinem?” Hyunjin se podivil a Felix se okamžitě postavil

„jo přesně s ním” Felix doběhl k Changbinovi a chytil ho za zápěstí
„dělej, že se známe” ještě zašeptal směrem k němu a dotáhl ho k Hyunjinovi

„ty jsi byl s mým spolubydlícím venku?” Hyunjin nadzvedl obočí a sledoval Changbina, který byl zapletený zase do něčeho, do čeho nechtěl

„tvého spoluby...” Felix do něj nenápadně drkl a Changbin změnil svoji větu
„jo, byli jsme spolu venku. Vzal jsem ho na rande”

„uh” Hyunjin se zatvářil dost zhnuseně, přesto to nechal plavat

„hele, asi jsem trochu mimo, ale trochu mi ušlo, co se stalo. Nejdříve jsem tě viděl, jak padáš pod auto a pak najednou jsi na druhé straně silnice i s...” Changbin se zasekl, protože nevěděl, jak se blondýn jmenuje. Ovšem se to snažil nějak obejít obloukem
„...s ním”

„nějak nevím co se stalo, takže mě se neptej” Hyunjin byl přeci jen úplně stejně zmatený, jako Changbin
„každopádně Felix je divnej. Být tebou, tak se s ním moc nebratříčkuju”

„víš co? Příště tě nechám pod to auto padnout” Felix protočil očima a chtěl naštvaně odejít. Místo toho, dostal pořádný pohlavek, který ho lehce předklonil. Nebyl ani od jednoho z nich, to si byl stoprocentně jistý. Teď vlastně vypadal, jako kdyby se Hyunjinovi klaněl. Co je sakra na tom, dostat neviditelný pohlavek od Pána? Bolí to a ještě ke všemu vypadá jako tupec
„sakra” Felix zaklel a raději opravdu utekl

„říkal jsem, že je divnej”

„mně se líbí”