Guardian angel (Hyunlix)

24.

„doufám, že si tak nějak všechno pamatuješ. Teď už z toho nemůžeme vycouvat” Hyunjin i s Felixem stali před dveřma domu
„jestli jsi nervózní, tak si z toho nic nedělej, já jsem víc”

„jo, jistě. Nemluv tolik a pojď, ať to máme co nejrychleji za sebou. Podle tvých slov se tvůj otec zdá celkem nepříjemný” Felix se snažil popohnat vyššího, na kterém jde vidět, že se mu moc nechce. Nejraději by se otočil a odešel

„dělám to nerad, ale prosím. Kdyby to šlo nějak špatně, tak nás od tam tud dostaň pryč. Prosím”

„fajn. Něco vymyslím, ale ať to bude sebe větší blbost, tak mi pak nenadávej” Felix si povzdechl a vytrhl Hyunjinovi klíče z ruky. Strčil je do zámku a dveře otevřel.
„teď už opravdu není cesty zpět. Tak běž”

„nemáš mě vůbec rád” Hyunjin zakňoural a pomalu vešel

„asi tak stejně, jako ty mě. Tak nekňourej”

„jo jo, jasně..... Jsem doma” Hyunjin houkl do útrob domu a čekal, jestli se ozve něco zpět.
No netrvalo to dlouho.

„už jsem si myslel, že nepřijdeš, jako posledně” muž okolo padesátky vešel do chodby, kde se nacházel Felix s Hyunem.
Když zmerčil, že vyšší nepřišel sám, tak se okolo nich vytvořila nepohodlná atmosféra

„nechtělo se mi, ale vzal jsem si s sebou Felixe. Jsem si jistý, že si ho oblíbíš” Hyunjin poplácal blondýna po rameny a ten se s ním falešně zasmál

„těší mě, jsem Lee Yongbok” Felix udělal pár kroků ke staršímu a natáhl před sebe ruku, aby se slušně představil

„potěšení je na mé straně. Hwang” Hyunjinův otec stiskl Felixovu ruku a prohlížel si jeho obličej.
Velké hnědé oči, malý nos a pihy na tvářích. Byl roztomilý, přesto sebou nesl zvláštní energii. Byl chladnější trochu víc, než by člověk měl být a vypadal tak trochu nereálně. Přesto takhle vypadal i jako člověk.
„milé, vypadáš roztomile. Ještě nikdy jsem tě po boku svého syna neviděl”

„oh, jistě. Sice se známe od střední školy, ale začali jsme spolu pořádně mluvit až nedávno” Felix se usmál a stáhl k sobě svoji ruku. Cítil se značně nepohodlně. Nerad lže, ale je to přeci jen milosrdná lež. To by mu nemělo ublížit. Pomáhá tak svému "kamarádovi"

„chápu. Tak pojďte. Hyunjin neříkal, že sebou někoho vezme, ale na druhou stranu jsem rád, že není pořád sám, nebo se svýma kamarádama” Hwang starší se rozešel do jídelny a oba za ním. S tím, že si drželi nějaký ten odstup.
Felix se otočil na Hyunjina a rtama naznačil něco ve smyslu, co to mělo znamenat. Než mu to samotnému došlo

„ah je milé tě zase vidět, Hyunjine” když vešli do místnosti, tak se tam objevila žena, která nebyla o nic moc mladší od Hyunjinova otce
„oh a kdo je tohle?” žena se zaměřila na Felixe, který se snažil lehce usmívat. Přesto tohle všechno mu přišlo nepohodlné

„jo, to je Hyunjinův přítel” než stihl Felix, nebo Hyunjin odpovědět, tak to stihl Hwang starší.
Hyunjin dostal nenápadný tik do oka a Felix si povzdechl

„vlastně nejse...”

„to je pěkné. Konečně není sám a ještě si našel takového roztomilého partnera. Jsi cizinec? Hyunjin semnou moc nemluví, takže se musím zeptat tebe” žena chytila Felixe za ruku a táhla ho ke stolu. Blondýn se vyděšeně podíval na Hyunjina, který neměl slov. Teď se z toho těžko vymotají. Proto kývl hlavou a naznačil, aby hrál na jejich stranu a nic jim nerozmlouval. O to horší to teď bude, že?
Hrát, že si jsou hodně blízko a mají se rádi až za hrob.
Felix byl přinucen si sednout a modlil se, aby tohle všechno dopadlo dobře