Guardian angel (Hyunlix)

18.

Druhý den Felix už seděl v kantýně a jedl svůj oběd. Byl sám, takže ničím a nikým nerušen.
Tedy, aspoň si to myslel. Myslel si, že po celou dobu tu bude sám a bude se moct v klidu najíst.

„myslel jsem, že počkáš na nás” Chan si sedl vedle Felixe a pohladil ho po zádech. Takové malé gesto, které mělo naznačit, že je vedle něj.

„jo” Jisung si sedl naproti blondýnovi a položil své jídlo na stůl. Kdežto tu stále nebyli jen oni. Samozřejmě se tu objevil i Minho s Hyunjinem.

„měl jsem hlad” Felix odpověděl prostě a bez nějaké omáčky okolo. Na jednu stranu to byla pravda, na druhou stranu chtěl být chvíli sám.

„to by dávalo smysl, kdy tvůj tác byl skoro prázdný” Minho se podíval před mladšího a potom i na něj. Hledal nějaký náznak toho, jestli se s Hyunjinem včera pohádali, nebo ne.
Ale nic nenašel. Přesto tu máte důvod, proč se o to snažil.
Vyšší byl celou dobu nějaký zaprdlý a téměř nepromluvil. Vždycky, když spatřil Felixe, že jde jejich směrem, tak se otočil a raději odešel jinam.

„ještě jsem nezačal pořádně jist, nejsem tu dlouho”

„fajn, to je možné. Každopádně, jaká byla noc?” Chan se zeptal. Chtěl vědět, jestli Felix spal celou dobu. Vypadal na to, ale jistota je jistota.

„celkem záživná” Felix pokrčil rameny a podíval se na Hyunjina, který strnul. Dostal tik do levého oka a oplacel Felixovi pohled. Ten se na něj jen ušklíbl.

„co tím myslíš?” Jisung zvědavě zvedl obočí a více se naklonil k Felixovi

„no...” Felix si pomlaskl a ještě z Hyunjina nespustil svůj zrak.
„zeptej se Hyunjina” blondýn kývl směrem k němu a tím ho doslova rozbil.

„mě? Proč mě?”

„a proč ne? Já jen abych neřekl něco, co bych neměl” ten úšklebek, který Hyunjina vytáčel a chtěl ho Felixovi smazat z obličeje

„dělej si co chceš”

„fajn. Řekl jsem mu, že ho mám rád” blondýn znovu pokrčil rameny

„a?” Jisung nebyl nějak překvapený, naopak chtěl slyšet, co se dělo dál. Kdežto o ostatních se nedalo říct úplně to samé.

„a? Odstrčil mě od sebe”

„Felixi!” Hyunjin vyjekl a nemohl uvěřit vlastním uším, že to Felix vážně řekl

„co? Kde je problém?”

„vždyť jsi mě políbil. Co jsem měl asi tak dělat?”
Všichni na ně koukali dost zmateně. Byla to novinka. Teda pro Chana asi úplně ne. Věděl, že se mladší musí dostat Hyunjinovi pod kůži. Na druhou stranu Minho byl úplně vedle a na vyššího koukal skepticky

„chtěl jsi, ať ti to dokážu. Tak teď je ta otázka moje. Co jsem měl asi dělat?”

„Felix asi není úplně nevinný” Minho prohodil směrem k Chanovi. Ten ovšem věděl své a nechtěl, aby se Felix cítil nepohodlně. Proto raději nic neříkal.

„já nevím. Napsat dopis, nebo cokoliv jiného, jenom ne fyzický kontakt” Hyunjin rozhodil rukama. Jeho stydlivost, kterou se snažil schovat, se Felixovi líbila. Přesto ho jen zkoušel.

„no vidíš, to mě nenapadlo. Ale takhle je to přeci lepší, ne?”

„ani náhodou. Jsi protivný”

„Hyunjine. Říkal jsem ti, že jak ty ke mně, tak já k tobě. Zvykej si”

🕊️