Guardian angel (Hyunlix)

46.

„ahh..." Felix si povzdechl, když sledoval Hyunjina
„opravdu se teď budeš chovat, jako dítě?" blondýn stál naproti vyššímu, který držel v ruce tričko. Nebyl schopný si ho obléct. Už ho unavovala sádra, která mu nezjednodušovala život. Naopak si přišel jako nemohoucí člověk.

„já za to nemůžu. Nemůžeme jít spát takhle? Aspoň mi nebude takové horko." Hyunjin udělal psí oči. Jako kdyby to bylo k něčemu dobrý.

„pro mě, za mě." Felix pokrčil rameny a šel ke své posteli, aby mohl zalézt pod deku. Byl už značně unavený.
Celý den byl takřka stejný, jako každý jiný. Včera spolu byli v kině a dneska se jen poflakovali po venku.

Hyunjin tedy odložil triko na opěradlo židle a šel pomalu k Felixovi.
Deku nadzvedl a mladší se na něj nechápavě podíval?

„co tak koukáš?" vyšší se nenamáhal zastavit a vlezl si za mladším, kterého hned v zápěti obejmul a vlepil mu polibek do vlasů.

„nic, já jen... Nic, nech to být." Felix hodil za hlavu to, že si myslel, že si Hyunjin půjde lehnout do své postele. Ovšem se pletl a teď se spolu musí mačkat na jednolůžku.
Blondýn byl k vyššímu otočený čelem a mohl na svých rukou cítit nahou horní část těla.
Nakonec mu to bylo stejně jedno.
Hyunjin měl přes něj přehozenou ruku, zrovna tu kterou má v sádře, přesto to bylo oboum jedno.
Felix udělal to samé a svoji ruku položil na Hyunjinův pás, více se namáčknul a zavřel oči.
Opravdu byl už unavený a jakákoliv poloha mu vyhovovala. I kdyby se měl ráno vzbudit na zemi.
Potřeboval jen krapet spánku, který ho ovšem obírá o čas. Ale v Hyunjinově náručí, je to jako kdyby ani krapet času nepřišlo vniveč.
„dobrou noc" Felix zašeptal vyššímu do hrudníku.
Hyunjin, i když už by taky spal, tak stále nebyl dostatečně spokojený, aby mohl jít spát.
Lehce se od Felixe odtáhnul, chytil za bradu a hlavu mu něžně nadzvedl.
S úsměvem sledoval mladšího tvář a s čistým svědomím ho mohl políbit.
Byl to jen lehký polibek na dobrou noc, ale stále to bylo něco, co oboum řádně rozbouchalo srdce.

Felix ještě pořád měl v hlavě celkem zmatek. Netušil, proč se jeho srdce probudilo. Nebo možná ano, ale myslel si, že je to naprosto nemožné.
Že je nemožné aby se tohle stalo.

„dobrou noc." Hyunjin si na sebe Felixe opět namáčknul a tím dal najevo, že můžou v klidu spát.
S tímhle oba zavřeli oči a nechali se unášet do říše snů.
S teplem, které oba dva obklopovalo. S příjemným tichém a uklidňujícím zvukem bušících srdci.

🕊️

„co takhle oslavu na rozloučenou?" Jisung navrhl, když si spočítal dny, které tu Felix bude. Konkrétně tři a ten třetí bude odcházet. Co se dá ale dělat, že?

„ne." Felix rázně odpověděl. Nechtěl nic takového. Chtěl mít klid. Dobře, bude rád když je bude mít všechny okolo sebe, ale nechce to takhle.

„ale no tak. Musíš si s námi poslední den užít." brunet nafoukl tvářičky a chtěl dělat uraženého.

„Sungie... Nechci si připomínat, že musím odejít. Chci aby to bylo přirozené, tak nic nevymýšlej"

„Felix má pravdu. Pakliže nechce, tak ho nenuť. Ne každý by chtěl něco takového. Můžeme si naplánovat třeba jen návštěvu bistra, nebo kavárny. To naprosto stačí." Minho se postavil na stranu blondýna, který se na něj vděčně usmál

„tak to oslavíme, až se za námi vrátí." Jisung si stal za svým a za každou cenu chtěl blondýna oslavit. Ať už jeho odchod, nebo "návrat" který není v plánu.