Guardian angel (Hyunlix)

1.

Felix otevřel oči a prudce se posadil. Prostředí okolo strašně smrdělo desinfekcí a blondýnovi se z toho dělalo patřičně nevolno.
Když se porozhlédl okolo sebe, začal si být jistý tím, že je v nemocnici. Jen nevěděl kde.

Každý anděl, když byl seslán na zem, byl shozen přímo do nemocnice, pod dohledem nějakého strážce, který je pak posílal zpátky. Celé to bylo zmatečné, ale dobře zařízené.
A aby je nikdo nepoznal, byli přiřazení někam, kde je nikdo za jejich života neznal a byla jim dána nová identita.

Takže kromě těch, kteří vodí duše mrtvých k Božímu soudu, tak je tu i ten, kdo má strážit andělé, aby nezbloudili a popřípadě se vrátili zpátky. Pokud neporuší nějaké pravidlo, kvůli kterému už nebudou puštěni do nebe a budou odesláni do vyhnanství. Což je v některých případech horší, jak celé peklo.

Teď k těm základním pravidlům.

I.  - Každý anděl by měl do určité doby splnit svůj úkol.

No, když se tak nestane, dostávají další šanci. Ne každý je perfektní a o andělech platí to samé.

II. - Nespolčit se se zlem.

Na tohle nebe reaguje opravdu rychle. Jestli se tak stane, tak anděl je okamžitě poslán před Nebeský soud a rozhoduje se, jestli půjde do pekla, nebo do vyhnanství. V každém případě není dobré ani jedno.

III. - Neprozradit svoji identitu anděla.

Pakliže se tak stane, je ti hodnost anděla odebrána a zůstáváš na zemi, abys trpěl, za případnou lež. Lží se stává ono prozrazení identity.

IV. - Potkáš-li na zemi zbloudilou duši, okamžitě ji pomoz najít cestu k nejbližší bráně.

Ah ano, i s tímhle si musí anděl na zemi poradit. Ne, že by tu duši nemohl obejít, ale bohužel. Jestliže je duše zlá, musí jít ze země pryč.
Neuděláš tak, jsi na několik dní vyhnaný na pomoc smrtce.

V. - Nezamilovat se do smrtelníka a už vůbec ne do osoby, kterou strážíš.

Tohle je nejpřísnější pravidlo, které bylo vymyšlené a musí se striktně dodržovat. Anděl se nesmí na zemi zamilovat.
Pak ho čeká vyhnanství, nebo krutý život na zemi.
Nad každým andělem je přísný dohled. Nesmí se stát, že anděl bude bez dohledu.

Všechno to zní tak složitě, co?
Ale pravda je daleko horší.
Pravidel je více, ale tyhle jsou pro život na zemi nejdůležitější.
Nikdo by nechtěl jít do vyhnanství a nejhorší je, že strážní andělé, mají většinou na zemi ještě nějaký životní úkol, který ve svém životě nestlihli splnit.
Když se nad tím Felix snažil přemýšlet jak chtěl, nikdy nezjistil, co to bylo.

Teď by měl napravit jednoho člověka a ještě řešit své problémy. Jak náročné.

„Lee Felix. Narozen 15. září 2000. Úmrtí 21. listopadu 2020. Změna jména na Lee Yongbok. Je vám povoleno používat jméno Felix vzhledem k tomu, že vás tu nikdo nezná. Právě teď se nacházíte v Jižní Koreji v Seoulské nemocnici. Váš opatrovanec je Hwang Hyunjin, narozen 20. března 2000.
Váš věk je na základě vašeho narození. Je rok 2021 a přesně je 20. března. Jaká náhoda, právně na narozeniny vašeho opatrovance. Peněženka s doklady je vaše. Máte dva měsíce. Přeji hodně štěstí”

Felix chvíli rychle mrkal. Snažil se pobrat každou informací, kterou na něj strážce vychrlil. Blondýn z toho byl patřičně nesvůj.
Není to tak dlouho, co otevřel oči a už má vše přidělené.

Felix otočil hlavu na stolek, který byl vedle postele. Ležela tam peněženka, klíček s jmenovkou, na které je napsána adresa a telefon.

Je teď zase člověk? Na jak dlouho? Na dva měsíce? Zvládne napravit Hyunjina za tak krátkou dobu?
To je přece nemyslitelné. Jsou to jeho zlozvyky, těch se jen tak nezbaví. Jak to měl Felix asi tak udělat?
V nebi nebyl zase tak dlouho, aby něco postřehl. Hned na něj uvalíjou takové břímě.

Felix se zvedl z nemocničního lůžka. Pobral své přidělené věci a opouštěl pokoj.
V nemocnici nepanovalo vůbec žádné ticho a ani klid. Byl slyšet děcký pláč, křičení lidí.
Korejština, které Felix jako zázrakem rozuměl.
Bylo až neuvěřitelné, že po více jak čtyřech měsících se musel vrátí na zem. Do rušného prostředí. Bez rodiny a bez přátel. Byl na to všechno sám. Tak nějak nevěděl, co má dělat. A jak se vůbec měl dostat k Hyunjinovi?

Potřeboval pomoct. Teď když si to tak uvědomuje. Na jednu osobu by se mohl spolehnout, ale to nemůže udělat. Nemůže přijít, za jeho bývalým kamarádem a říct
"jé hele nazdar, já žiju. Vůbec ničeho se neboj, jen se tady zdržím dva měsíce a pak se zase vrátím do nebe"
Jaká hloupost.
By ho nechal hned zavřít do blázince a ještě by tam skončil s ním za to, že vidí někoho, kdo nedávno umřel.

Ale byl to jediný člověk, kterého z Austrálie zná a věděl, že se odstěhoval do Koreje.

Proč sakra musel umřít?
Blbý přechod.

Pro upřesnění.

20. listopadu minulého roku se Felix snažil dostat domů ze školy. Jako každý den, že?
Jenže osud mu asi úplně nepřál a v Sidney na přechodu ho srazilo auto. Nutno dodat, že Felix měl zelenou.
Auto ani nezastavilo a jelo dál.
Blondýn měl těžký otřes mozku a silné vnitřní krvácení. Zlomenou ruku, nohu a zlomená dvě žebra. Kdyby se s ním špatně pohnulo, mohly by mu propíchnout plíce.
Při převozu do nemocnice se jim podařilo ho stabilizovat, ale druhý den umřel. Vzdal to. Jeho tělo nedokázalo na tolik bojovat, aby se uzdravil.

Toť krátké shrnutí k tomu, jak náš strážný anděl umřel.
Felix to takhle rozhodně nechtěl. Chtěl žít dál a užívat si mladí. No nemůže.

Blondýn opustil nemocnici a nějakým způsobem se snažil orientovat v Seoulských ulicích. Nebyl to žádný med. Neznal to tu a aby se dostal k bytu, by ho muselo něco osvítit.
Jak vtipné. Ono ho může osvítit, vždyť je anděl.
Moment. Je ještě stále andělem? Má ještě stále křídla a svatozář?
Felix si nebyl jistý, ale věděl že pro normální lidi je to neviditelné.
Ale pravděpodobně není anděl. Prostě se za 2 měsíce z ničeho nic vypaří.

A bude zapomenut?
Bude. Jako kdyby tu nikdy nebyl. Nikdo si nebude pamatovat Lee Yongboka. Nikdo, ani Hyunjin ne.

Felix se zastavil na kraji chodníku a vyhlížel nějaké taxi, které by mohlo být volné. Ovšem úplně zapomněl, že je nutné si ho zavolat.
Měl by používat svůj rozum a vrátit se do běžného života, kdy tohle pro něj bylo normální.
Blondýn rozsvítil telefon, který překvapivě neměl žádné heslo a vytočil telefonní číslo, které zmerčil na autě na křižovatce, když mělo červenou. Takže měl dostatek času, aby si číslo zapsal do telefonu a mohl si zavolat taxi.

Po domluvě, Felix čekal na místě kousek od nemocnice a neustále se rozhlížel okolo sebe.
Chyběla mu ta svoboda. Ale popravdě, tohle není svoboda. Kdyby nebyl neustále pod dohledem, taky by možná byla. Takhle ale rozhodně ne.

Felix po nějaké době nastoupil do auta, které právě zastavilo kousek od něj a nadiktoval adresu.
Byl unavený, což nebylo zvykem. Dokonce měl i hlad. To také nebylo zvykem.
Ano. Je pravda, že i jako anděl mohl umřít. Ale jen v nebi, tady ne.
I tak se bude muset stravovat, jako normální člověk a dokonce spát podle potřeby. Takže každou noc.

Celé tohle bylo na hlavu.
Felix si už nějakou dobu přál, aby se stal znovu člověkem. Aby se vrátil na zem a mohl žít. Najít si kamarády, partnera a užíval si.
Nikdy nikomu neprovedl nic špatného, že musel umřít. Nikdy.
Možná proto taky skončil v nebi.

Ale až teprve teď, začne ten pořádný život, o kterém tak moc snil.
Jenže, jen na určitou dobu.

Jen lehká ochutnávka toho, jestli se to bude dát číst. Poslední dobou mi to nějak nejde, tak proto se jen ujišťuji ☺️