Magie Prvních

Izabela

Lily čekala už na Štefana dost dlouho. Domluvila se s ním, že za dvě hodiny budou čekat na sebe před školou, aby mohli navštívit Tadeáše. Nepřišel a ona tam byla už dvacet minut. Tak se rozhodla zajít k němu do pokoje.

Vypadal v celku normálně. Prázdně, ale normálně. Pohled jí sjel k jedné stěně. Vyrazila jí dech. Na světlomodré zdi bylo nakreslené velké V. V jako Viktor. Začala se třást. Rozběhla se za Christianem. Tam narazila na rozházený pokoj, taška, do které si dával věci, byla na zemi a vysypaná. Prostě jako po výbuchu.

„To snad ne." Sedla si na postel a pokoušela se něco vymyslit. Bohužel nebyla úspěšná. Rozhodla se běžet za učitelem. Jen nemohla žádného najít. Jediný učitel, kterého potkala, byla Kateřina.

„Oh, díky bohu." Ulevilo se Lily. „Štefana i Christiana unesl Viktor." Kateřina se začala usmívat.

„Lily, co to povídáš? Jak by se sem Viktor dostal?" měla pravdu. Jedině, že by ho někdo...

„Někdo ho musel pozvat." Vychrlila na ni Lily. Kateřina zavrtěla hlavou.

„Ne, to je nepravděpodobné." Chvíli se ještě usmívala. Potom si zřejmě něco uvědomila. „Kde je teď Teodor?" Liliana se zamyslela. Upřímně ho taky trochu hledala, ale neuvědomila si to.

„Měl by být ve škole. A pokud ne, tak nevím, nehlídám ho." Kateřina vypadala ustaraně. Na čele se jí udělalo pár vrásek.

„Chodí vůbec do školy?" Liliana nechápala, proč se jí ptá na něco takového. Jistě že chodí, není záškolák.

„Jak vás to napadlo? Jistě že ano."

„Volali ze školy a ptali se, jestli je Teo nemocný. Protože on tam nechodí." V Lily hrklo.

„Jak tam nechodí?" nechápala. To vážně chtěla říct, že se Teo někde courá a do školy nejde? Nevěděla proč. Teo měl rád školu, učit ho bavilo, což obdivovala, protože ji to nebavilo. Prostě a jednoduše nic ji nenavedlo k tomu, proč chodí za školu.

„Prostě se tam neukázal, ale teď mi řekni, jak jsi přišla na to, že ty dva unesl Viktor." Lily ukázala, aby šla za ní a ukázala jí Štefanův pokoj. Nevěřícně zírala na to V a potom došla i pro Petra. Začal úplně nehorázně šílet. Ale úplné peklo nastalo, když tam vběhla nějaká hnědovlasá holka. Vypadala jako Štefan, ale něco Lily říkalo, že to holka není. Za ní byla i Alexandra z čehož usoudila, že ta bruneta je Štefanova matka Izabela.

„Ty jsi Liliana?" zeptala se holka. Přikývla. „Měla jsi na něj dávat pozor! Za to všechno můžeš jen ty!" začala jí to vyčítat.

„Izabelo, jak by za to mohla? Přemýšlej, ona by s Viktorem nespolupracovala. Nikdo z nich, tím jsem si jistý." Zasáhl Petr. „Přestaň na ni křičet a my všechno vyřešíme. Pokud se tady budeme dohadovat, můžeme se se Štefanem už rovnou rozloučit." Izabela zrudla zlostí, ale mlčela. Alexandra se na ni koukala, jako na časovanou bombu. Nikdo nemohl vědět, kdy vybuchne. Zvlášť, když byl impuls pro výbuch tak blízko.

„Dobře, měla jsi pravdu, musíme se po nich podívat, jestli to není jen vtip." Zavelela Kateřina, ale Izabela se začala hlasitě smát.

„To si děláte srandu?! Tohle není sranda. Nikdo by si tohle nedovolil. Nakreslit něco takového je neslýchané!" Petr na ni vrhl pohled typu: sklapni. Izabela si toho všimla, ale nedbala.

„Souhlasím s ní." ozvala se Lily odvážně. „Tohle by nikdo nedělal. Na Štefana jsem navíc čekala a nepřišel, u Christiana je nepořádek. Někdo je musel unést." Izabel jí dala neochotně za pravdu.

„OK." Rozhodil Petr rukama. Nechtěl tomu věřit. Proč by někdo něco takového dělal?

Čau lidi, další otázka: Proč by to někdo dělal? A další. Koho máte radši: Larisu nebo Barboru? Moc je neznáte, já vím, ale už tak "od pohledu"