Magie Prvních

Tohle je konec?

Varování: Tato část není vhodná pro milovníky Štefana a puntičkáře zabývající se první pomocí. V první pomoci tápu, takže prosím, za tohle mě snášejte. Za Štefana můžete i nesnášet ;-)

Na obrázku je Michaela z Ledové království Mě přijde dost podobný její chování, teda nevím, jak ji popisuji, ale takhle si ji představuji. To video kvůli přeměně, pokud se tomu tak dá říkat ;-) i když tohle by bylo asi pro vodu, co? Oheň asi ne :-D

Lily procházela parkem, když mířili zpět do internátu. Cesta tudy byla nejrychlejší a vlastně i nejpohodlnější.

„Lily, mě je hrozně špatně, počkáš?" zastavil ji Štefan ještě bledší než před chvílí. Zamířil k nejbližší lavičce, na kterou si sedl a chytil se za břicho.

„Jsi v pohodě?" přikývl, ale trochu se předklonil. Sedla si k němu a pohladila ho.

„Za chvíli to bude v pohodě." Ujistil ji, opřel hlavu o její rameno. Slyšela, jak dýchá. Chtěla mu nějak pomoct, ale nevěděla jak. Trochu víc si zatlačil na břicho a vykřikl bolestí. Tohle nepřišlo Lily normální. Ruce mu položila podél těla, chytila tričko a zvedla ho. Měl trochu namodralé břicho. Zježily se jí vlasy, podepřela mu hlavu a vstala.

„Štefane, volám záchranku." Oznámila, když ho položila jemně na lavičku.

„To je dobrý nápad." Přikývl. Vytáhla mobil, vytočila číslo a všechno nadiktovala. Štefan však pomalu ztrácel vědomí. Zatřásla mu s ramenem, probrala ho a začala si s ním povídat. Začal být nevrlý a unavený.

„Co se vlastně děje? Co mi je?" zeptal se trochu zmateně. Usmála se na něj, ale zavrtěla hlavou.

„Jsi v pořádku."

„Když jsem v pořádku, proč jedu do nemocnice?" proč jede do nemocnice? Jakou výmluvu mu nabídnout? Věděla, že by mu neměla říkat, co to je, i když věděla, že by si z toho asi nic nedělal. Přece jen krvácení do břicha není jen tak malinká věcička. Naštěstí ji od odpovědi zachránila siréna sanitky. Zamávala na ně, hned si jí všimli a běželi za ní.

„Co se stalo?" hned se ptal jeden ze záchranářů. Zamrkala, než se vzpamatovala.

„Trochu se popral." Vysvětlila. Štefan se zasmál.

„Trochu? Adrian není kamarád, je První." Zašeptal si jen tak pro sebe. Jeden muž z těch čtyř, kteří přišli, se na něj hned otočil a začal se ho vyptávat. Nechápala, proč to dělá, vždyť může být úplně zmatený.

„První? Adrian?" zeptal se mírně, zatímco ostatní kolem něj skákali a něco dělali. Došel za Lily a začal ji vyslýchat. „Co jste sakra dělali u Adriana? Jste normální?" vyvalila oči, prohlížela si ho od hlavy k patě.

„Byla to náhoda. Trochu ho Štefan naštval a on na něj poslal nějaké kouzlo. Jen ho odrazil, nevím, co se stalo, ještě to neznám." Sledovala Štefana, jak ho nakládají na nosítka. Chtěla jít za ním, ale ten muž, který byl zřejmě čaroděj, protože věděl o Adriánovi, ji zastavil.

„Nech je být, ví, co mají dělat." To je sice krásný, ale já chci za ním! Křičela na něj v duchu. Ukázal na sanitku, do které už Štefana nakládali, neviděla ho, ale věděla, že to není nic dobrého. „Půjdeš za ním. Přemístíš se do nemocnice?"

„Já to neumím." Muž si povzdech, dal signál kolegům, kteří na něj nečekali a odjeli. Chytil Lily za rameno a najednou se objevili před nemocnicí.

„Pojď dovnitř, půjdu říct, že máme pacienta." Zazubil se na ni.

Odvedl ji na chodbu. Vzala mobil, našla si mámino číslo, protože neměla číslo na Petra ani Ondřeje. Požádala ji o číslo jeho učitele, zavolala mu, že je Štefan v nemocnici, s krvácením do břicha a už je na sále. Snaží se krvácení zastavit a prý se to vede. Oznámil jí, že tam hned bude. Petr podle ní moc nečaroval, takže by mu to mohlo trvat trochu déle. Sedla si na židli a přemýšlela, co by se mohlo stát. Zahnala ty myšlenky, protože nebyla ani jedna se šťastným koncem.

Najednou začala mít strach. Co když se vážně něco pokazí, Štefan nepřežije? Co potom? Vážně na to nechtěla myslet, ale ty myšlenky se nabízely skoro samy.

Zvedla hlavu, když ze dveří vyběhl muž, v bílém oblečení, lékař. Zvedla se, protože chtěla vědět, jestli se to povedlo. A pokud se to nepovedlo, nechtěla to vědět. Něco křikl. Tohle jí už bylo děsivě povědomé. Nahrnuly se jí slzy do očí, protože věděla, co řekne.

„Potřebujeme pomoc!" chtěla mu pomoct. Samuel řekl, že má v sobě velkou část Adriánovi duše a Adrian používal Zelený oheň, takže by mu teoreticky mohla pomoct!

Rozběhla se do dveří, ale zastavil ji. To ji naštvalo a zesmutnilo. Ještě víc se rozbrečela. Přece ho nenechá umřít. Viděla probíhat kolem několik doktorů, ale nějak tušila, že ani oni mu nepomůžou.

A ozval se ten zvuk. To dlouhé píp. Viděla čáru, která se táhne po celém monitoru. Z myšlenek ji vytrhlo otevírání dveří.

„Je mi to líto." Řekl muž stojící u ní. Podívala se na zem, aby nemuseli vidět, že brečí, ale bylo to stejně jedno. „Je mrtvý." Ještě to nebylo stoprocentní. Ještě se mohl vrátit, musel se vrátit.

„Štefane." Zašeptala. Ve snu křičela, jako kdyby ho mohla vrátit. Teď spíš prosila kohokoliv, aby ho vrátil za ní. 

Tak líbilo? Asi ne, co? Stížnosti pište ;-) ráda si počtu slova, která jsem ještě neslyšela :-D