Magie Prvních

Zrádce!!!

Tady je tedy Štefan. No, vypadá jinak, ale ten výraz... mi na něj prostě sedí. Jack Frost z Legendární parta

„Ty jsi mě zradil!" zakřičela na něj, trhla s rukou a vysmekla se mu.

„Nezradil. Lily, kdybys tam zůstala, našel by si tě." Zvedla obočí. Nechápala, o kom tady mluví. To Viktor byl ten zlý. On ji pronásledoval ve snech, on Štefana unesl, to on ji označil!

„O kom to pořád mluvíš?" Viktor zase změnil barvu. Nerada musela uznat, že jako zrzek vypadá líp.

„Mluví o Adrianovi. To, co vám řekla ta víla, jsou lži. Řekli jsme to vílám jen proto, aby si myslely, že jsou v bezpečí. Adrian až tak mrtvý není. Duši rozdělil, stejně jako třeba v Harry Potterovi Voldemort. Vy ji můžete využívat. Ten vlkodlak ji využívá. Dostal Zelený oheň, kterým léčí celou smečku. Ty Liliano, máš v sobě skoro tu největší část. Což z tebe dělá částečnou První. Ale mrtvý není. Je něco jako čaroděj. A ten vás teď hledá." Vysvětlil. Lily přikyvovala, ale nevěřila. Přece mu nebude věřit.

„Ale ty jsi nám lezl do snů." Zavrtěl hlavou.

„To byl taky Adrian. Já sen neovládám." Zašklebil se na ni. Začala to chápat.

„Ale ty jsi mě označil!" vyjela na něj. Zvedl obočí.

„Jak označil?" sundala si mikinu a ukázala na vypálenou čtyřcípou hvězdu. Vyvalil oči, chytil ji za zápěstí, táhl ji za sebou do velké místnosti. Vypadala jako knihovna. „Samueli, na něco se podívej." Postrčil ji k blonďatému klukovi s tmavě modrýma očima.

„No ty vole, jaký prase?" když s ní Samuel mluvil, volil jiná slova, ale zřejmě to bylo hodně vážné.

„Adrian." Odpověděl pohotově. Samuel se kousl do rtu a snažil se něco vymyslet. Viktor se už jen smál.

„Tak to je něco." stočil pohled na Lily. „Kdy to bylo?"

„Před týdnem? Já nevím." Samuel jí přes rameno mrkl na osobu stojící za ní. Cítila ho za sebou jako vždycky. Přišel k ní blíž a jemně ji pohladil po zádech.

„Víš co to je?" Samuel přikývl. Podle jeho výrazu to nebylo jen tak něco.

„Jo. Musíme ihned najít zbylé dva. Tohle je něco jako čip. Kouzelný čip, který se dříve používal na zločince. Víš, kde je, co dělá, co říká, na co myslí. Pokud to byl Adrian, tak přesně zná polohu obou Lepších." Ruka mu ztuhla na jejích zádech. Projela jí energie, kterou cítila často. Hněv. Pocítila to, když ji nadával jeden kluk, protože uměla lépe kouzlit než on, který byl ve druhém ročníku. A taky když si z něj dělali jeho spolužáci srandu. Byl jasný cholerik a někdy si to líbit nenechal. Vybuchl stejně jako jeho matka, když naposledy mluvila s Michaelou.

„Tak jdeme. Lily, jdeš taky?" chvíli se rozmýšlela, ale nakonec povolila.

„Vy někam jdete a mě nevezmete sebou?" Lily se otočila na svého brášku, který s náplastí na čele stál ve dveřích. Přiběhla k němu a objala ho. Hned se vysmekl, což naznačovalo, že tohle Teodor je a je při smyslech, na rozdíl od Štefana. Za ním se objevil i Christian, ten ale neřekl nic.

„Teo, bude to vlkodlak." Prozradil. Máchl nad tím rukou a došel k nim do knihovny.

„Chci s vámi." Rozhodl se. Viktor se usmál, přemístil je kousek od vesnice, aby zbytek došli pěšky. Nemohl se tam jen tak objevit.

Vesnice byla až podezřele tichá. Vešli a nikde nikdo. Což bylo děsivé. Procházeli vesnicí, když uviděli za rohem hlavu malého chlapce. Chvíli se tam schovával, dokud k němu Lily neudělala nesmělý krok.

„Ahoj, jak se jmenuješ?" zeptala se mile. Štefan se podíval jeho směrem. Měl světle hnědé vlasy a zelené oči. Byl bledý, nejspíš ze šoku.

„Šimon." Odpověděl chlapeček. „Kdo jste?" Lily udělala krok k němu. Trochu se přikrčil za zdí.

„Jmenuji se Liliana." Představila všechny krom dvou prvních. Kluk konečně vylezl. Lily zalapala po dechu, když uviděla, že má ruce od krve. Samuel i Viktor vyběhli a stoupli si před Lily a ostatní.

„Čekal jsem, kdy se objevíš." Řekl v klidu Viktor. Kluk zvedl obočí a vystrašeně těkal očima z Lily na Viktora.

„Cože? O čem to mluví?" zeptal se trochu vystrašeně. Pohlédl na svoje ruce. Zatvářil se velice smutně a utřel je do kalhot.  

„Co to vyvádíte?" Christian je obešel a klekl si ke klukovi. Měl vystrašené oči, které prozrazovaly hodně bolesti. „Neboj, oni ti nic neudělají. Co se tady stalo?" kluk si ho prohlížel s úsměvem.

„Přišel. Všechny je zabil." Klukovi vhrkly slzy do očí. Objal Christiana kolem krku a začal plakat.

„Ale jdi ty. Christiane, jdi od něj." Zavelel Viktor. Christian zvedl oči a upřel na něj nechápavý výraz. Viktor složil ruce na prsou a sledoval ho, jak drží malé dítě v náručí. Už odpočítával vteřiny, kdy to začne. Jen nikdo nechápal, co by sakra mělo začínat. 

Mám náladu pod psa, takže tak vypadá i ten konec, promiňte. :-(

Otázka: Je Štefan při smyslech? Už jsem na něco takové narazila, takže tady se ptám na názor ;-)