Doma

329 46 4
                                    

Lily zbystřila. Doufala, že se jí to nezdálo. Píp? Bylo to ono? A znovu. A další. Málem vyskočila radostí. Petr se usmál a pustil ji.

„Promiňte." Není mrtvý!Žije! Křičel na ni mozek nadšeně.

„Co se stalo?" popotáhla. Nechtěla o tom mluvit. Dnes už málem ztratila dva kamarády. Velice dobré kamarády.

„Narazili jsme na Adriana. Teo ho napadl, kouzlo mu vrátil, což Štefana naštvalo a zaútočil. Schytal to dost nepěkně a myslím, že tehdy ho takhle zranil. Promiňte. Měla jsem ho chránit." Zvedl jí bradu, aby se mu koukala přímo do očí.

„Lily, nemyslím to nijak zle. Nemohla bys to být ty. Štefan je o něco silnější. On má výcvik těch nejlepších. Myslím, že ty bys teď už byla mrtvá. Kolem něj je mnoho kouzel. Ač to nevypadá, on má větší ochranu kouzly než většina lidí. Nerad to říkám, ale kdyby tam měl ležet jeden vás, asi by to byl Štefan." Žasla nad tím, že ji takhle uklidňuje. Zřejmě tohle zažil víckrát než jednou. „Běž do internátu, prosím. Jdi se vyspat, nějak uklidnit, pokud by se něco stalo, tak ti dám vědět." Nerada přikývla a odešla pryč.

S Teodorem jela vlakem domů. Chtěla být se Štefanem, kdyby se něco pokazilo, ale potom jí došlo, že by stejně byla k ničemu. Teo byl potichu, Lily překvapivě taky. Její bratr si kreslil prstem na zapařené sklo.

Cesta ubíhala hrozně pomalu. Měli to asi půl hodiny, ale byla nuda, nebavili se spolu a Lily nemohla přestat myslet na Štefana. Taky na Christiana. Co když někde vykrvácel? Co když vlastně zemřel kvůli nim? Oni tam chtěli. Potom si uvědomila jednu mnohem horší věc. Co když zemřel kvůli ní? Adrian nevěděl, kde Aurel je. Tam ho dovedla, až Lily. To ona mu řekla, kde je. Vzpomněla si na rozhovor, který vedla s Viktorem v jednom snu, ale byl to vlastně Adrian. „Kdo vám to řekl?" zeptala se Adriana. „Není to jedno? Můžeš to být i ty. Ty, Larisa, Teodor, Christian. Kdokoliv z vás." Odpověděl jí. Můžeš to být i ty. Zamrazilo ji v zádech. Měl pravdu. Ona je všechny prozradila. To kvůli ní je Christian nejspíš mrtvý, nebo ho unesl Adrian. A Štefan je v nemocni, také kvůli ní. Přemýšlela, co je za člověka. Co je na ní tak důležitého, že kvůli ní málem oba zemřeli.

„Lily, vystupujeme." upozornil ji bratr. Zatřepala s hlavou a vstala. Vzala kufr, vystoupila a mířila ke svému domu.

Domů došli do deseti minut. Lauru vyrušili při vaření. Šla oba obejmout, což byla dost dlouhá doba na připálení oběda. Byla nadšená, že konečně viděla Lily. Neřekla jí o tom, že ji dnes unesli. Vlastně to neřekli oba.

„Jak jste se měli?" zeptala se Laura, když se snažila nějak zachránit oběd. Povedlo se jí to na sedmdesát procent. Něco prostě musela vyhodit.

„Šlo to." Odpověděl Teo a sedl si na židli v kuchyni. Lily přikývla a vzala si jablko, které bylo v ošatce na druhé lince. Laura ji pleskla přes ruku.

„Bude oběd." Připomněla a začala chystat talíře. Lily začala chystat přípory. Vzala čtyři. Všechny dala na jejich obvyklá místa a posadila se na svoje.

„Táty tady není, takže jen tři. Teo, prosím, vrať je." Přikývl, sklidil je zase zpět a pustili se do jídla bez Michala, který byl zase někde v trapu. 

Líbilo? Doufám že jo. Z jakého pohledu postavy chcete teď? Kromě Štefana a Christiana ;-) Díky

Magie PrvníchKde žijí příběhy. Začni objevovat