𝗛𝗜𝗧 𝗠𝗘 𝗛𝗔𝗥𝗗 𝗔𝗡𝗗 𝗦𝗢𝗙𝗧

28.kapitola *

Nečekala bych, že bych se dokázala bavit na slavnostní večeři. Možná jsem za to mohla vděčit alkoholu, jelikož po několika skleničkách něčeho ostřejšího jsem se nebála jít s Raphaelem tančit.

Náhle mi jeho blízkost připadala okouzlující. Jeho doteky na mých zádech mě příjemně hřály a já se ocitla v té dětské pohádce. Na tváři jsem měla letmý úsměv, který však mohl vidět jen Raphael.

„Nečekal jsem, že se budeš tak bavit," uchechtnul se. Sám měl v sobě už pár skleniček whiskey.

„To já taky ne," zaculila jsem se a donutila jsem ho se mnou udělat otočku. Kolem nás se vytvářela mlha z přístroje a bílá světla osvětlovala parket. Kolem nás tančilo v párech několik hostů. Ani jednoho jsem v životě neviděla a bylo mi to srdečně jedno.

Hlavně, že kolem mě hrála super hudba a já se mohla ztrácet v jeho náručí. Byla jsem jako omámená. Jako by mi někdo nalil elixír nekonečného entusiasmu.

Tohle byl den, který zažívám v živote poprvé a naposledy. Měla bych si ho užít naplno. To mi jsme tady přece ti hlavní.

Ohlédla jsem se po poloprázdných solech a spatřila Sam, jak se na nás usmívá. „Promiň," hlesla jsem a nechala Raphaela stát na místě, přičemž jsem na vysokých jehlách docupitala k ní.

„Sluší ti to, Lilithko," usmála se a pohladila mě po tváři hned, jak jsem si před ní čupla.

„Pojď se taky bavit. Zatančit si se mnou," vzala jsem ji za ruku.

„Na to už jsem stará," zasmála se, když jsem ji vytáhla na nohy.

„Ale notak. Život se musí žít," zasmála jsem se a vtáhla ji doprostřed parketu. Periferně jsem si všila, jak si Patricia vyžádala Raphaelovu přítomnost.

„Jsi mi nějaká veselá. Už jste si to s Raphaelem vyříkali?" zeptala se a já s ní udělala otočku.

„Ne," usmála jsem se široce. „To dělá jen ten alkohol, ale pššt," přiložila jsem si prst na rty.

„Jsem ráda, že se bavíš, ale zase to nepřeháněj. Z alkoholu jeden člověk zblbne. Sama jsi to poznala," začala poučovat, ale já se místo jejích rad zaposlouchala do hudby. Ten člověk, co vymyslel tento playlist mě musel znát až do morků kostí.

„Kéžby tenhle den nikdy neskončil," vydechla jsem zasněně, když jedna píseň utichla a začala druhá.

„Jo, ale měla by ses věnovat někomu jinému. Ne, jenom mně," pousmála se Sam a kývla k mému teď už manželi. Zvláštní pocit ho tak nazývat.

„Dobře. Ještě se uvidíme," zamávala jsem ji a vrátila se zpět ke svému původnímu tanečníkovi.

„Bavíš se?" usmál se na mě, když jsem se ovinula kolem jeho paže.

„Teď jsem se tě chtěla ptát na to samé," ušklíbla jsem se a přešlápla na místě, abych neztratila rovnováhu. Jednomu by se z jeho pohledu podlomila kolena.

„Já jo, ale přemýšlel jsem, jestli bysme už nechtěli jinam," položil svou ruku na můj pas a přitiskl si mě k sobě. „Někam, kde je míň oči," zašeptal mi do vlasů, ale já mu věnovala pohrdavý úšklebek.

„Na co zase myslíš?" šťouchla jsem ho lehce.

„Myslím že odpověď znáš," odvětil a jeho oči se nebezpečně zablýskly.

„Tak fajn," usmála jsem se lišácky. „Ale musíme zavést Sam domů. Určitě se nemá jak dostat," podívala jsem se na něj štěněčím pohledem.