𝗛𝗜𝗧 𝗠𝗘 𝗛𝗔𝗥𝗗 𝗔𝗡𝗗 𝗦𝗢𝗙𝗧

47.kapitola

Jelikož Liv měla volno a zbožňovala děti, stala se u nás pečenou vařenou.

Raphael ji dokázal tolerovat. Kousnul se, když jsem teď byla znovu těhotná a potřebovala jsem někoho, abych nebyla sama.

Byla jsem ráda. Měla jsem s kým si povídat a drbat všechny okolo.

"Pamatuješ, jak jsi mi říkala o té Aliss z bývalý práce?" pronese najednou s nohama na konferenčním stolku.

"Spíš mě překvapuje, že si ji pamatuješ ty," pronesu a poděkuji služebné, co nám donesla odpolední čaj.

"Já si pamatuju dost věcí. Jinak bych přece nebyla na vysoké," ušklíbne se vševědoucně. "Ale zpátky k tématu. Teď nedávno jsem ji potkala v kavárně pod univerzitou. A představ si to, že už má zase novýho chlapa.''

"To fakt?" podivila jsem se. Nijak zvlášť mě to nefascinovalo. Aliss byla prostě Aliss a já ji nechala v minulosti před docela dlouhou dobou.

"Jo říkám si někdy, co z toho jejího děcka vyroste," zakroutí hlavou a zbaští jednu ze sušenek. "A kde je vůbec ten tvůj?" ušklíbne se poté.

„Pracuje," odpovím jednoduše a napiju se zeleného čaje.

„Zase?" zvedne překvapeně obočí. "A kdy máte čas na to si dělat děti?"

"Liv," protočím nad ní očima, když v tom zaslechnu šramocení z chodby.

"A že by?" ohlédne se po vstupu do obýváku a já též.

"To už jsi doma?" zeptám se překvapeně, když se mi naskytne pohled na Raphaela, co si rozepíná kravatu.

"Jak už? Vždyť je deset pryč," vydechne a rozepne si knoflíček.

"Vážně?" zamrkam překvapeně a zkontroluju čas na telefonu. "Nechtěla jsem tě tolik zdržet," začnu se Liv omlouvat.

"To nevadí. Víš moc dobře, že se ráda bavím. Zvlášť když mám volno," zasměje se a napije se svého pití.

"Venku už je tma. Nemůžeš v ní jen tak řídit," povzdechnu si a zaregistruju Raphaela, co se postavil za opěradlo gauče. Věnuju mu prosebný pohled, když se ke mně skloní, aby mi vtisknul polibek.

"Máme volný pokoje pro hosty," zachraptí a Liv se rozzáří pohled.

"Zůstaneš tu? Musím říct, že ne neberu jako odpověď," pousměju se, když se na ni otočím zpátky.

"Tak tedy dobře. Ale jen proto, že jseš to ty," ušklíbne se a pohledem tikne k Raphaelovi, co na mě záhy promluví.

"Gab už spí, že?" já pouze přikývnu a zkontroluju jeho záda, co se vytratí za rohem.

"Páni," vydechne okouzleně Liv. "Z vyprávění Sam jsem myslela, že mě bude chtít zavraždit," pronese a mně lehce píchne u srdce.

"Náhodou je opravdu milý, i když se to nemusí zdát na první pohled," vydechnu.

"A ne jenom milý, že?" ušklíbne se potutelně a nejspíše naráží na jeho vzhled.

"Liv," povzdechnu si.

"No co?" mykne rameny. "Ani ses nepochlubila, jak vám to klape v posteli."

"Některé věci je lepší držet v tajnosti a některé zase za zuby," propálím jí pohledem. Tyhle věci bych ji sotva řekla na střední, natož v tomto věku.

"Dáme si skleničku, co ty na to?" zeptá se náhle a zvedne se, načež se vydá ke své tašce.

"Neměla bych pít," zamračila jsem nesouhlasně. Zuby nehty jsem se držela celý týden, abych si nenalila skleničku prosecca a ona mě teď bude svádět vínem.