2.kapitola

104 9 2
                                    

„Sam, dneska má přijít Olivia. Chce se jít večer pobavit, když prošla dalším semestrem," začala jsem, když se objevila v malé kuchyňce. „Nepohlídala by jsi Gabriela?"

„Ano," usmála se a já si povzdechla. Tolik jsem doufala, že by třeba řekla, že má něco důležitého nebo že se jí jen nechce. „Ale copak vypadáš nějak sklesle."

„Moc se mi tam nechce-," začala jsem, však vzápětí jsem byla přerušena.

„Ale jen jdi. Pořád práce a škola. Snad jsi nezapomněla, že jsi pořád mladá holka a ne stařenka na vozíčku?"

„Já jen kvůli Rielovi. Nejsem s ním moc často," přemýšlivě jsem se zamračila.

„Však jsi s ním byla dnes venku."

„To sice jo, ale jeden den vše nevynahradí," zakroutila jsem hlavou a přešlápla na místě.

„Pro jednu noc mu srdce nepukne. Stejně bude celou tu dobu spát. Jen se jdi bavit," mykla rameny a s tím opustila kuchyni.

Já si znova povzdechla a opřela se o kuchyňskou linku.

Nejspíš mají pravdu.

~~~

„Tak, kde je mé oblíbené mimčo," vyhrkla Liv, když se vřítila do předsíně.

„V pokoji, hraje si," odpověděla jsem a Liv se vyřítila ke dveřím dětského pokoje. Otevřela je a její oči se rozzářily.

Gabriel si to batolil ve své postýlce a u toho žužlal své hračky.

„On už leze po čtyřech," vyjekla a vzala ho něžně do náruče.

„Jo, už docílil toho nebezpečného batolecího věku."

Oliv měla Gabriela moc ráda. Ráda si s ním hrála a povídala. Hrozně se jí totiž líbila představa toho, že bude jako ta typická tetička z Beverly Hills. Gucci kabelka, podpatky a hrozně moc zkušeností s chlapy.

Občas si dělala legraci, že jsem si měla pořídit holčičku, aby s ní mohla drbat kluky. A několikrát mi dokonce navrhla, abych si udělala ještě jedno.

Jenže po tom, co jsem jí objasnila Gabrielův původ a že další už bych nechtěla, pochopila, že to byl docela hloupý vtip.

A s nikým cizím, kterého neznám alespoň deset let a nemiluji ho, bych dítě nechtěla. Bohatě mi stačí můj uplakaný Gabriel.

„Tak co, jak se těšíme do školky?" usmála se na něj a já se zmateně zamračila. „Budeme spolu lámat dívčí srdce."

„Jen to ne," vydechla jsem. Bohatě stačilo, že měl po jednom lamačovi srdcí oči.

„Hele neměla by ses chystat?" ohlédla se po mně. „A neruš naše důležité konverzace."

Já jsem v obranném gestu vycouvala z pokoje a šla si ještě nasadit naušnice a poté nazout boty.

Neuběhlo ani patnáct minut, když jsem se znova objevila v dětském pokoji a přistihla Olivii si hrát s Gabrielem.

„Vypadáš, že by jsi byla fajn máma," naklonila jsem hlavu na bok.

„To se ti jen zdá, protože jsem úžasná teta. Jako máma bych byla příšerná," ušklíbla se a vzala si svou kabelku. Naposledy zamávala Gabrielovi, a pak jsme se vydaly k jejímu autu, co stálo před panelákem.

„Takže klasika, do klubu a domů?" zeptala jsem se a posadila se na místo spolujezdce s tím, že budu muset přetrpět jízdu smrti.

„Přesně tak."

𝗛𝗜𝗧 𝗠𝗘 𝗛𝗔𝗥𝗗 𝗔𝗡𝗗 𝗦𝗢𝗙𝗧Kde žijí příběhy. Začni objevovat