𝗛𝗜𝗧 𝗠𝗘 𝗛𝗔𝗥𝗗 𝗔𝗡𝗗 𝗦𝗢𝗙𝗧

30.kapitola

Nečekala jsem, že by mě to mohlo tolik zasáhnout. Naše vztahu byly už spousty let na budou mrazu.

Ale i tak jsem s rozmlženým viděním klesla na kolena a snažila se z fotek vyzkoumat to, zda jsou opravdu skutečné.

Rukou jsem si zakryla ústa, aby se mé vzlyky nerozléhaly po celé místnosti. V rozklepané ruce jsem svírala fotku s tělem ženy ve středních letech.

Z jejích uší vytékala krev. Ostatně i ze zátylku její hlavy. Ležela na zádech a její tělo leželo v podivném klidu. Její noha byla podivně zkroucená, ale to nenarušovalo klid v jejím výraze. Prázdné oči bez známek života, lehce překryté očními víčky.

Z úst mi vyšel podivný zvuk, který oznamoval příchozí pláč. Nechtěla jsem tomu věřit. Připadalo mi to jako hloupý vtip.

Odvrátila jsem pohled od té hrůzu nahánějící a přemístila ho na druhou, kde pro změnu leželo na gauči mužské tělo. Jeho oči byly rudé a skelné. Také bez jiskry života.

Co to má znamenat?

Odhodila jsem obě fotografie stranou a hledala vysvětlivky. Něco, co by mi řeklo, že jsou to jen žerty na Halloween. Nic tomu však nenasvědčovalo.

O to míň zpráva, kterou jsem se nyní pročítala.

Yelena A. Novikov, rozena Romanov, byla nalezena po pádu z balkonu místním pejskařem. Její tělo už v tu dobu nejevilo známky života.

Musela jsem se silně zakousnou do masa na ruce, abych se ubránila skuhrání při čtení těch řádků.

Jedná se o pravděpodobnou sebevraždu bez cizího zavinění.

U ženy byla provedena pitva a toxikologie, která potvrdila přítomnost směsice drog-tvz. „růžového cocainu". Osoba si tuto látku nejspíše sama aplikovala po zjištění smrti svého manžela.

Stále jsem tomu nedokázala věřit. Jaký drogy? Jakej kokain? Kde by to vzala?

Odložila jsem zprávu s razítkem Londýnské policie na bok a začala pročítat otcovu.

Valerij N. Novikov byl nalezen bez známek života v bytě policejní jednotkou při vyšetřování případu skoku Y.A. Novikov. Byla provedena pitva a následná toxikologie potvrzující u oběti přítomnost několika drog.

Byly potvrzeny pozitivní testy na přítomnost směsice drog -tvz. „růžového cocainu"; Jedná se pak konkrétně o metamfetamin, ketamin, MDMA a klonazepam.

Nestačila jsem se divit tomu výmyslu.

Mí rodiče by si nikdy nevzali tvrdý drogy. Takový nebyli. Jo, otec miloval alkohol a rád jim řešil problémy, ale tohle ne. Vždycky mě před takovýma věcma varovali. Věděli moc dobře, že je to svinstvo.

Jenže fotky mluvily jinak.

Noční stolek z doby, kdy jsem byla ještě malá a jednou si o něj omylem vyrazila zub, byl přímo zasněžen růžovým práškem.

Vypadalo to jako jako věci na přípravu cukrové vaty. Tedy až na injekční stříkačku ležící vedle lžičky a zapalovače. Bylo to tak dehumanizující. Jakoby ty dvě osobnosti, se kterými jsem vyrůstala se vytratily a zbyly po nich jen pouhé schránky.

Zády jsem se opřela o šuplíky stolu a přitáhla si nohy k tělu, abych se schoulila do klubíčka, kde mi nic nemůže ublížit.

Proč mě to v hrudi tak bolelo i přes to všechno, co se mezi námi stalo?