34.kapitola*

340 17 3
                                        

S Raphaelem to běželo od té doby jako po drátkách. Přišlo mi, že jeho otevření vneslo do našeho vztahu klid.

Jednoho dne přišel domů celý v dobré náladě Prý se mu podařil obchod, na kterém tak dlouho pracoval a kvůli kterému tak urputně dřel.

Dokázal si pak pro Gabiela zařídit celý týden volna, což mě mile překvapilo. Byla jsem ráda, že si na nás byl ochotný udělat čas. Připadala jsem si, že se o nás skutečně zajímá.

Po jeho pravdě. Jsem na něj změnila docela pohled. Pochopila jsem nejspíš jeho motiv k tomu mě chránit, ale zároveň ho pořád odsuzovala. Přeci jen zabít relativně nevinný lidi a zamaskovat to drogový předávkováním,- a pak mi o tom takovou dobu lhát- nebylo úplně košer.

Takže jsem se někdy- ale bylo to opravdu málo- přistihla při myšlence, zda mu to věřím. Zda ze sebe nechtěl udělat jenom chudáčka, kterého se mi zželí a já s ním zůstanu už nadosmrti.

Musela jsem počítat s rezervou u každé jeho věty. Počítala jsem s tím, že třeba práce není jenom práce, ale třeba i nějaká blonďatá bokovka. Že se třeba znovu schází za mými zády s Elizabeth. Že ty pohledy jsou možná jen přikrášlená skutečnost.

Nechávala jsem to být. Viděla jsem ho jednou za čas a v moment, kdy se objevil u dveří jsem na všechny pochyby pozapomněla. Najednou jsem se znovu cítila jako by mě ta naše zvláštní láska nadzvedávala jako helium. Jeho přítomnost mě vyzvédávala do oblak, ze kterých jsem doufala, že nespadnu, když znovu zmizí.

„Neměl by ses věnovat svému synovi? Tohle je přece jen jeho velký den," ušklíbla jsem se při myšlence, že mi dneska daroval svůj vlastní pokojíček a napila se šampaňského. Byla jsem už lehce v náladě, jelikož přede mě Raphael postavil celou flašku a řekl-nabídni si.

To byl jeden z těch večerů, kdy jsem byla skutečně ráda za to, že mám svou vlastní rodinu.

„Už usnul a já se cítím provinile, že se nevěnuju tobě," ušklíbnul se a vytáhl si mě do stoje. „Zvlášť, když si opilá a dovolíš mi všechno."

„Ale to je jenom proto, že jsi to ty," zasmála jsem se.

„Nechtěla by jsi vyzkoušet naši ložnici, která už je jenom pro nás dva?" sjel rukama až na můj zadek. „Že bysme si dělali ještě holčičku," zašeptal mi do tváře a vtiskl mi polibek. Byl také už lehce podnapilý.

„Jeden ti jako nestačí?" zasmála jsem se a nechala se vyzvednout do vzduchu a jako princezna se odnést do postele s nebesy.

„Tobě očividně taky ne," ušklíbl se nazpátek, když mě postavil na zem a já začala rukama putovat po jeho těle.

„Po dvou dětech ti ale většinou vypadají vlasy na hlavě," zamrkám na něj a snažím se nesmát.

„Pro tebe to klidně risknu," věnuje mi polibek a strhne mě s sebou do postele.

„Co když Gabriel přijde?" vydechla jsem, když mi stáhnul šaty a odhodil je do kouta.

„Zamknul jsem, neboj," vydechl do polibků a posadil si mě na sebe obkročmo.

„Takhle jsem to úplně nemyslela," uchechtla jsem se při myšlence jaký je to otec, když raději zamkne, aby se za ním dítě nedostalo při jeho hrátkách.

Nechala jsem to každopádně plavat a raději se věnovala jeho rozkroku. Mrštně jsem mu sundala kalhoty a začala se o něj třít.

Z jeho úst se vydral tichy vzdych. Já po přitom hladově líbala a nestydatě kousala do spodního rtu. Tolik mi jeho přítomnost chyběla, že jsem si to ani nepřipouštěla.

𝗛𝗜𝗧 𝗠𝗘 𝗛𝗔𝗥𝗗 𝗔𝗡𝗗 𝗦𝗢𝗙𝗧Kde žijí příběhy. Začni objevovat