Pumpin' Blood (I.) ✅

Kapitola 1. - Jednadvacetiny ✔

Jull292
ČÁST PRVNÍ - JARO

„Lex, opovaž se zdrhnout!" Zaječela na mě moje o něco málo starší ségra Gi z chodby. Gi je celým jménem sice Gillian, ale říkám jí Gi už od doby co tahám kačera. Její jméno bylo moc těžké na to, abych ho sama vyslovila. Proč jako dospělé měnit tradice?

Jo, tradice, to mě a zbytku naší rodiny vždycky šlo. Gi je tedy jedinou odchylkou v "dokonalém" genomu mojí rodiny. Jenom ona je z nás tří - mě, našeho staršího bratra Johnyho a Gi - jediná bláznivá a svoje. 

Já s Johnem se opravdu hodně držíme tradic - bydlíme ve vlastním bytě, máme spořádané partnery kteří ve svém trestním rejstříku nemají ani jeden zápis, a dokonalý prospěch na všech školách kde jsme byli. Johny míval - teď pracuje jako inženýr, a já pracuju v jedné Washingtonské realitce. Každým dnem posledních dvou měsíců čekám dopis ohledně zpětného nastoupení na výšku - to víte, rebelské roky mého života, kterých do dnešního dne lituju.

Prostě.. Tradice. Takhle přesně to chtěli naši. A já jsem odjakživa byla moc slabá na to, abych jim mohla nějak odporovat. A upřímně řečeno, teď se mi s tím dvakrát začínat nechtělo.

Gi, na rozdíl ode mě, ale vzala svůj život do vlastních rukou, a už v mém věku - krásných jednadvaceti už s někým.. Ehm.. Měla pohlavní styky někde v Paříži. Prostě prcala v Paříži. A? Ani se nedivím. Má dlouhé, rudé vlasy, jiskřivé, modré oči nakažlivé radostí. Ideální postavu.. Je opravdu hezká. Ale sundala jsem pohled z ní. Podívala jsem se na sebe, a to několikrát, a pořádně.

Ona mi vybrala přesně to, co nemusím a nenosím, co přesně nenávidím, a co nosí každá dnešní pubertální dívka. Nějak moc se v tom mě samotné nelíbím, ale odpor je marný.

Černé tílko s nějakým názvem rockové skupiny, který jsem do dnešního dne neslyšela, na mě vlaje jako vlajka Jacka Sparrowa. To ale není všechno - je to tílko, které odhaluje pásky krajkové podprsenky. Zpod tílka vykukují potrhané džíny potřísněné bělidlem a černé kecky.

Z duše nenávidí to jak se oblékám. Ty ses vážná snad narodila, ne? Říká ze srandy. Ani bych se nedivila, kdyby tomu tak bylo. Havraní vlasy mi v sotva znatelných vlnách splývají kolem obličeje.

V kapse mi zazvoní telefon, což mě nějak vytrhlo ze slabého proudu myšlenek. Zjihla jsem v momentě kdy jsem viděla obličej mého přítele na obrazovce.

,,Ahoj, Lex." Pozdravil mě mile nakřáplým hlasem. Moje sluníčko, můj snoubenec, a nejlepší muž mého života.

,,Ahoj, Louisi."

,,Sakra, vyřiď mu, že je HORŠÍ jak ženská!" Volala se smíchem Gi z vedlejší místnosti, líčící se na záchodcích našeho hotelového pokoje. Slyšela jsem, jak mocně dupe, když se šinula bytem ke mě.

,,Jenom.. Opatruj se lásko, a dojeď mi zpátky do Washingtonu zdravá, ano? Moc to nepřežeňte s alkoholem, a nedej bože drogami." Zašeptal Louis do telefonu.

,,Slibuju. Budu. Hele.. Musím, sestra se ke mě řítí.. Moc tě miluju, pa." Zavěsila jsem rychle před přírodním živlem nazývaným Gi, které se ke mě hlava nehlava řítilo a bouralo vše okolo sebe. Schovala jsem telefon do zadní kapsy, a zvedla dlaně vysoko nad sebe. Ohmatala mi zadek, a já se musela začít pisklavě smát. Její dlouhé nehty až nepříjemně lechtaly.

,,Preventivka, nekoukej na mě tak, nikdy nevíš, jak moc se ztratíš.. Tak se na to kouknem. Peněženka - jo. Telefon, druhá kapsa? Jo. Tak jsem spokojená. Alex Müllerová. Připrav se na nejlepší noc TVÉHO dosavadního života." Usmála se na mne.