Pumpin' Blood (I.) ✅

Kapitola 4. - Když se něco změní...✔

O dva měsíce později - KVĚTEN

Jeho ruce na mých stehnech - nehty zaryté hluboko do měkkého masa, škrábou a jsou mi nepříjemné. Nechci aby to tak bolelo, ale bolí. Koukám do stropu a snažím se netrpět moc hlasitě. Koušu si rty. No tak. Alex. Dělali jste to stokrát. Ne-li tisíckrát. Okamžitě se uklidni a..- Au! Jau!

Jeho rty na mém krku. Jako by na mě slintal babiččin starý pes - mám mokrý snad celý dekolt a je to pěkně nechutné. Není jemný. A.. Au! On do mě normálně kousl! Alespoň už se šine po dekoltu dolů. Sice pomalu a tak mokře, jako by sjížděl divokou vodu, ale sjíždí.

Spolu s tím, jak se pomalu zaklíní mezi má stehna zase otevřu oči, a přemýšlím nad tím, co tam sakra provádí. Jako by navlékal jehlu - a trefoval se všude, jen ne do díry. A je to jen jazyk? Ne, moment, ano, má tam i prsty. Nelíbí se mi to. Ať toho nechá! Pod jeho dotekem se začnu kroutit. Vůbec neví, co má tam dole mezi mýma nohama provádět - a já to cítím.

,,Louisi..." Zašeptám, když se začne rukou už docela výrazně věnovat mému klínu. Vklíním ruce mezi mně, a jeho, a donutím ho, aby mě jeho velké dlaně pustily, ačkoliv to chce trošku síly. Odtáhnu se na druhou stranu postele, složím si nohy do klubka pod sebe a mlčím. Rychle přes celé svoje nohy přehodím peřinu, a zachumlám se, snažím se dělat, že tam ale vůbec nejsem.

V očích slzy - už zase. Tohle.. Není. Normální. Sakra, NENÍ! Je mi na zvracení. Jenom si vzpomenu na to, jak na mě ležel. Jak funěl. Jak se vzrušil, nebo spíš, jak se mu to vzrušilo mezi nohama. Otřepu se. Ve snaze ze sebe setřást jeho doteky, celý ten večer, co jsme v posteli.

,,Tak .. Dobrou." Zašeptá zklamaně Louis. Natáhne se, aby mě políbil, ale já se zvednu s peřinou a polštářem a zmizím do obýváku na gauč. Naleju si víno, vezmu plátek sýra.. A všechno bude v pohodě...

Na gauči si tiše pustím televizi. Upiju vína, a se zavřenýma očima vydechnu. Co jsme se vrátili z Amsterdamu, je to, jako bych já nebyla úplně já. Jako kdybych tam zůstala mezi těmi lidmi, a z klubu vyšla úplně jiná Alexa. Jako kdyby se mnou ta žena něco na těch záchodech udělala, změnila moje vnímání mezilidské sexuality... Jako by změnila mě celou.

Jen o dva dny později:

Podívám se na hodinky, zakleju pro sebe. Tentokrát jsem ale ještě o něco naštvanější, než když jsem se na ně nedívala. Jelikož velikost mého zpoždění mě vážně dostane na kolena.

Do háje! Balancuji s krabicí donutů a glazurovanou keramikou pro Gi, jako ten největší cirkusovej akrobat. Dneska je výjimečně slunečno, ale stejně na sobě mám trench coat, kdyby mi přece jen byla zima. Vletím do kavárny tak, že skoro přepadnu držkou na zem, než se stačím vyhnout prahu. Nakonec se ustálím na rozklepaných kotnících, a v mojí hlavě se ozve obrovský aplaus, od Vědomí a Svědomí, co se se mnou nejenže baví, ale snaží se přijít na to, co to se mno ta žena na těch záchodech vlastně udělala. Skoro se ukloním sama sobě a jejich aplausu, a jdu směrem k Gillian sedící v zadní části kavárny.

Gi a její rudá hříva rozpínající se do kazdičké strany sedí úplně vzadu u stolu, co je nejblíž stěně, nohu přes nohu v upnutých džínsech a rajcovně polorozepnutá halenka, a jak je takovým zvykem, balí číšníka. Nepoučitelná. Na kotnících má deseticentimetrové podpatky, a jako její sestra můžu říct, že to na jejích nohách vypadá naprosto jedinečně. Ale tenhle číšník vypadá nově, málo opotřebovaně, ještě ho neznám, pro to na ni s podivem zírá.

,,Ahoj." Dosednu na židli vedle ní. Přeruším ji, ale Gi nijak nevypadne z role, vlastně se na toho pulčíka usměje ještě víc. Říkat pulčíka je asi taky přehnané - je sotva o dva roky mladší než my, a tady má asi jen brigádu.