Ještě před několika desítkami let skýtávalo "být homosexuálem" spoustu potíží, zatímco dnes je to většinou národů plně přijato, pár národy jen okrajově.
Někdy ovšem můžete mít slabost pro stejné pohlaví, aniž by jste o tom mohli jen tušit.
Toto je...
Ještě jednou se podívám do zrcadla, než jsem sama se sebou konečně spokojená. Vlasy mám nadýchaný jak nikdy, a oblečení je na mně jak přilnuté. Pořád nemůžu uvěřit, že mezi Ianem a Gi to nějak nevyšlo - a ona si raději vybrala někoho beze smyslu pro normální život. Prostě.. Gi.
Hodím na sebe džínovou bundu, a v bílých teniskách se vydám k její posteli. Od včerejšího večera nevylezla - což už je skoro dvacet čtyři hodin. Sednu si do jejích černých peřin,a i když ona dělá, že mě absolutně nevidí, tak jí pohladím po temně rudých vlasech. Na čelo jí vtisknu tichý polibek, a ještě jednou jí pohladím.
,,Ty jseš na mně asi teď vypérovaná.. Ale pořád jsi moje starší, možná ne tak rozumná, sestra, a já tě miluju. Takže se opatruj." Zvednu se, a odcházím, ale koutkem oka zachytím její tichý úsměv.
Seběhnu dolů, tam už na mně čeká Mark se svým přítelem, v nablískaném, starém autě. je tak o dvě dekády starší než já. Stoprocentně. Ale je to krásný kousek umění. Markův přítel, jehož jméno neznám, si mně prohlédne od kotníků až k hlavě a zasyčí.
,,Nemít tu přítele, tak dělám, že sem hetero, holka." Pochválí mě, a Mark protočí oči. Sám Mark vystoupí, a jde mi otevřít staré dveře. Ne pro to, že se těžko otvírají ale pro to, že mi chce něco říct.
,,Obě vypadáte stejně." Jeho velká dlaň vezme můj obličej, a zkoumavě ho pozoruje. Detailně a jako by byl nějakej expert.Zamračím se s naprosto nechápavým výrazem. Ten už ke mně prostě neodmyslitelně patří.
,,Obě vypadáte strašně. Cos čekala, že řeknu? Byla teď dva dny s Tess, a skoro jsem se jí lekl. Asi nespala, a moc nejedla." Odvětí mi Mark, a mě dojde, co mi teď řekl, jenom o pár vteřin později.
,,Myslíš, že.." Leknu se, a zmlknu.
,,Bojim se, že jí k tomu zase stáhla." Pokud se teď mýlím, uleví se mi tak, jak nikdy." Odvětí rychle, a já rychlostí blesku sedím na zadní sedačce auta. Na absolventskou párty se řítíme na hranici všech limitů, jak rychlostních, tak bezpečnostních. Zastavíme jenom kousek od toho. Mark se na mně zepředu otáčí, a přesně mi diktuje, co mám dělat.
,,Teď vystup, my s Peterem pojedem zaparkovat, najdi jí, a hlavně jeďte domů. Potřebujete mluvit." Jo.. To jsme ani jeden netušili, co vlastně přijde. Kývla jsem mu, a rychle jsem vystoupila. Na prdeli peněženka, a mobil. Víc dneska nepotřebuju. Nenápadně se protáhnu kolem vstupu, a přede mnou se otevírá sál plný zpocených těl, alkoholu, a šíleně hlasité muziky. Všichni letošní absolventi slaví. A slaví s opravdovým stylem. Spousta jídla na bufetových stolech, neskutečně drahý alkohol, a kluci tu maj holky tak libový, že se mi o tom ani nezdálo.
Ale já hledám jenom tu jednu, tu mojí, která tu někde je, a určitě si to tu užívá. Ať chci nebo ne, ničivé dunění bass mě taky pomalu dostává, a já se párkrát připojím k lidem, co se se mnou snaží navést nějaké taneční kreace. Asi mi to celkem sluší, jelikož se kluci navzájem chválí, když se k nim dostanu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nakonec se mi kolem krku obmotají dvě lehké ruce. Chytám je, a spojuji se s rytmem těla za mnou. Je na mně nalepené tak blízko, že si myslím, že je to Vic. Pak ucítím tu vůni. To ji prozradí. Odstrčím se od té blonďaté zmije. Podívám se jí do mrtvých očí s úmyslem ji přizabít, když mi neřekne, co chci vědět. Ona mi jen položí opětovně ruce na pas, a snaží se nabrat dunivý rytmus písničky.
,,Kde je?!" Zaječím na ni. Tess se usměje.
,,Taky jí tu hledám, ale prej tu ještě neni." Zaječí mi zpátky. Pak chytne mou tvář, a položí ruku těsně k mému uchu. Cítím, jak se její rty, mimochodem poddajné jako samet, a měkké jako rozpuštěná čokoláda, nakloní k mému lalůčku, a jemně ho políbí, než jí slyším šeptat Ale brání nám něco začít druhou nohou? Fakt mě mrzí.. Že jsme začaly tak blbě. Zvu tě na sklenku. Usměje se. Nedělej to, zvoní mi hlavou, začínáš si s ďáblem. Bere kokain. Jak víme, že neni psychicky labilní?A jak víme, že je? Odpovím si. Podívám se do ďáblových očí. Znělo to opravdu upřímně. A konec konců - pořádně jsem jí nedala šanci.. Zaslouží si to. A já to musim uznat.
Natáhnu se pro její hlavu a zašeptám dvě slova, co odstartují nejdivočejší večer mého života. Ano, ještě divočejší než ten, kdy jsem poznala Victorii. Tess mě vezme za dlaň, má ji velkou a nepříjemně hrubou, a opatrně nás prodírá davem. Všichni skáčou v rytmu písničky od Calvina Harrise, a já jdu za Tess s knedlíkem v krku. Musí vědět, kde Vic je, a tak jí budu věřit, že tu není. Nechá mě na kraji sálu, a na moment zmizí.
Vrátí se se dvěmi skleničkami podivně fosforeskujícího nápoje. Jednu, tu menší, mi s úsměvem podá. Přijímám ji. Jak to studí, chvíli mi to na pokožku příjemně pálí. Tess se skloní, a napídne přípitek.
,,Musíš najednou, jo? A připíjím.. Na dnešní večer." Mrkne, a nasadí celkem milý úsměv. Nezbývá mi, než přípitek přijmout, a cvaknout si s ní. Na rovinu - vím, že to byla ta největší hovadina mého života. Trik byl v tom, že sklenice v sobě měla alkoholu, že by to sejmulo i vola, ale nic tam nebylo cítit. Obě to vypijeme na ex. Trošku se mi zamotá hlava, ale oporu najdu v Tessině ruce, která mi drží rameno.
,,Dejcháš, Lex?" Podívá se mi do očí. Koukám na ni, a analyzuji chuť drinku. Byl v tom příšerně sladký syrup a ještě sladší limetkový džus. Ale právě to dělalo drink tak dobrý. Opojný, je lepší výraz.
,,Jo, jo." Začnu se smát, jak mi to pomalu stoupá do hlavinky.
,,A chceš ještě?" Vezme mi sklenici, bez toho abych odpovídala.
,,Ráda!" Odpovím jekotem. Tess se nějak podivně usměje, a zase zmizí. Koukám na tančící těla, a začínám se usmívat. Ještě jeden drink, a budu mezi nimi. Alespoň si to čekání na Vic nějak zpříjemním.
Tess se vrací, a drinky zase bleskově mizí. To už zachytím pohled nějakého mladíka. Kouká přímo na mně, a je fakt hezkej. Nabízí mi dlaň, a já jí přijmu. Jsme tělo na tělem, jeden pot ve vydýchanym sále. Alkohol mi stoupá výš a výš do hlavy, a já se pomalu přestávám ovládat.
Kontrolu ztrácím úplně, když mě Tess chytá za boky, a pomalu mi slíbává krk. Já se mezitím tisknu na mého tanečníka, nos jen milimetry od jeho. Stačí, abych luskla, a mám jeho rty na svých. Ale my nezastavujeme. Cítím horkou vervu, s jakou mi Tess jezdí jazykem v jamce u krku, a to mě dráždí. A nejenom to.
Naše malé představení láká publikum - koukají na nás všichni kolem. A všechny to, pod parou alkoholu, děsně rajcuje. I našeho tanečníka to rozohní, jelikož se jeho péro staví do pozoru. Usmívám se - ale to mě Tess najednou táhne pryč, od zraku všech ostatních.
