Pumpin' Blood (I.) ✅

Kapitola 24. - Věci, které se nesmí

Pro Jull292..  A @janadrgova9, děkuju moc :)

Je příliš pozdě, když mi teprve v kabince dojde, že to celé plánovala. Možná že se jí líbím, možná opravdu. Ale ona to nedělá kvůli mně. Ona mě jen využívá, jako pomstu. Jelikož jí Vic odmítla dělat hadr.

Jsem na ní sice pyšná, to jo, ale teď se musím dostat pryč. A vzhledem k tomu, že je Tess větší a silnější.. Tak jsem celkem slušně v řiti, přátelé. Zkousím se prostě zaseknout. Její ledové oči si mně nevraživě prohlédnou.

,,Copak?" Zeptá se hlasem sladčím než cukrkandl. Nadechnu se, a koukám, jak přede mnou klečí. Oči má ledové, ale vidím v nich hlad. Hlad po kořisti. Chce mně zprznit, a dokázat tak Victorii, že opět vyhrála. Ale já to prostě nedovolím. Nemůžu. Už kvůli mojí hrdosti. 

,,Fakt mi to nepříjde jako dobrej nápad." Snažím se jí odstrčit, ale její ruce mě naráží na mísu záchodu.

,,Právě naopak, broučku. Je to úžasný nápad." Zvedne Tess koutky, a já tuhnu. Tohle se vymyká kontrole. Ale nesmím se vzdát bez boje. Ten fyzický bych zcela jistě nevyhrála, takže na to musím psychicky. 

,,Víš, prostě se necítím dobře tady na záchodcích..." Snažím se ji zdržet, mezitím, co vymýšlím plán. Ječet nemůžu, nevím, kolik má v sobě kokainu, takže by mi jí klidně pořádně natáhla. To nechci. Hodně vzdorovat taky nemá smysl. Možná.. Možná nás viděli Mark a Peter. Nemohli přehlédnout naše představení. Takže.. Zkusím počkat, jestli sem nepřijdou. jenom to zdržím. A když nikdo nepřijde... Tak.. To spolknu.

,,Ale-" Postaví se Tess, a pohladí mně po křivce tváře. Usmívá se. Až teď si všímám, jak prázdná uvnitř vlastně je. Je to k pláči, ne-li k smíchu. ,,Vždyť tě tady Victorie šuká pořád, asi se ti to líbí, že?" Pak mi najednou chytne krk do svých drápů. ,,Jsi tak hloupoučká. Ale neser mě. Nebo to nedopadne moc dobře. Rozumíme si princezno?" Usměje se,a já bez dechu kývu. Přemýšlej, no tak.. Jak ji zdržet?

,,Víš, jsem nervózní,  a když jsem nervózní, tak se prostě neudělám. Líbej mě, prosím." Zašeptám, a ona je ve vteřině u mých úst. Když nic, tak líbat umí fakt dobře. Moje ústa otevře jako nic, a to, jak pevně mě drží.. Kdybych byla její holka, a my spolu opravdu chodily, jako bez kokainu a beze všeho, asi bych si tenhle majetnický způsob polibků zamilovala. Skoro se mi zavírají oči, ale i pod návalem alkoholu mi dojde, že to není Vic, a moje oči zůstávají do široka otevřené.

No.. Tak.. Dělejte... Vychází mi na mysli mezi vlnami divokých polibků. Drží mně, jako by se mi nikdy nemohlo nic stát, a já jí to skoro věřím. Myslím, že to stále stupňuje, jako by si myslela, že mě zlomí. Já jen mrtvě zírám na záchodové dveře, a čekám, až pro mně někdo přijde. Pomalu se ale smiřuji s tím, že se to prostě stane. 

Nakonec, když mě nezlomí, se přestane věnovat mojí puse, a sjíždí dolu, jako by to byla ta nejvíc sexy věc, co kdy dělala. Osahává mi kozy, a všude strká ten svůj slizskej jazyk. Nevydávám ani hlásku.  Už zase klečí, a kouká mi zpříma do očí, pomalu mi od kolen jede ke klínu a chytá knoflík mých kraťasů, když se najednou rozlítnou dveře záchodů. 

,,Tak kde seš ty svině feťácká?!" Zařve na celou místnost hlas mojí Victorie. Úlevně zavírám oči, a skoro umírám radostí, ale Tess mi pečlivě zakryje rty. Kouká mi do očí, jako by se nechumelilo. Vic ve své nasranosti otevírá všechny kabinky v neskutečné rychlosti. Směrem k Tess zvednu jeden z mých prostředníčků, a ona se neovládne. Její dlaň pleskne přes mou líci, a nechá tam rudý obtisk. Pouštím se s ní do fyzické bitky, a vyhrávám bitvu o záchod kabinky. 

Tess mě strčí do zad, a s tím, jak se dveře kabinky rozletí, tak končím na dlaždicovém obložení. Natáhnu se jak dlouhá, tak široká, ale to už vidím, jak se po mně ten blonďatý blázen natahuje. Snažím se uhnout, ale najednou se to všechno stane neskutečně rychle. Vic si stoupne mezi nás, a odstrčí Tess zpátky do kabinky. Z očí jí plá vztek, a v ten moment, přísahám bohu, by klidně vraždila. V ten moment nejsem nic, než malá, vyděšená holčička.

,,Ještě jednou, doprdele, říkám ti, ještě jednou se přiblížíš ke mně, k Alexe, nebo k mojí rodině, a normálně tě už zabiju. To, co sem řekla před pár rokama očividně neplatí, tak se sbal a už kurva vypadni! Nikdo tě tu nechce. Je mi z tebe zle..." Řve vez přestávky. Tess, očividně úplně mimo realitu, se začne smát, a okolo líce jí to začíná natékat, kvůli tomu, že se praštila o porcelán. Možná to maličko nakřápla. Odplivne si Vic jejím směrem, a pak se skloní ke mně. Nemluví se mnou, vlastně se na mně ani nepodívá, jenom mně zvedne. A já mlčím, jelikož se jí bojím. Těsně před tím, než vyjdeme, tak slyším hysterický smích.

,,Kdybys tu malou kurvičku slyšela. Vzdychala jak protržená!" Zaječí na nás Tess, co se očividně nemíní vzdát, a jde za námi. To už ve Vic přeskočí. Ona se pomalu otáčí, a než odhadnu, co jde udělat, Tess už leží na zemi pod taktovkou Victoriiny pěsti. Victorie stojí nad ní, a rozzuřeně dýchá, a rozhoduje se, co dál.

,,Ještě slovo, ty zamindrákovaná fetno, a přísahám bohu, že z tebe vymlátim duši." Vyjde z Victoriiných rtů tak tiše, jako výdech. Celá se klepe, a přísahala bych, že by jí opravdu, bez zaváhání dokázala zabít. Takže se tlačím před ní, a táhnu ji pryč. Je to těžké, stojí jako sloup, a pevná je stejně. Vykolejím jí polibkem, to skoro padáme dozadu.

Pak se vzpamatuje, a odstrčí mně. Podívá se mi do očí. Jako bych byla kus ničeho. 

,,Ty mi máš taky co vysvětlovat. Takže na mně ani nesahej." Řekne už mírněji. Ale trefí mě přímo do srdce. Bravo, Müllerová. Když něco zesrat, tak pořádně, že jo? Jsme v tom s Tess stejně - stejně jedna jako druhá. A na mně je, abych jí to vysvětlila.

Panebože.. Proč si vždycky vybírám někoho, kdo je tak parádně tvrdohlavej? 

Já už vlastně ani nevim. Sleduju její záda, a lepím se na ni.