Kapitola 25. - V kůži usvědčené

571 27 0
                                    

Kupodivu mému, i všech ostatních, v autě neusínám. A to jen kvůli atmosféře, co tam panuje. Victorie mě vraždí tichem. Mučivým tichem. Ani se neobtěžuje na mně dívat při řízení, a prostě jede dál. Já sedím na sedadle spolujezdce, a přijdu si jako malá holka. Ona ze mně dělá dítě. A má na to plné právo. Před Elisiným ateliérem tiše zastaví. A nechá mě vystoupit. Taky jako první vejde do dveří. Vevnitř se svítí, a jakmile dorazím za Vic, Elise už u nás stojí. 

Nemusí tu padnout ani slovo, a stačí jenom to, jak moc bezohledně se Victoria rozejde, aby Elise poznala, že je zle. Podívá se na mně, její vnímavé oči mě kárají. Svěsím hlavu, a potupně jdu za Vic. Elise zase zamkne, a povzdechne si. Nechá nás jít, a připravuje se na dlouhou noc.

S motající se hlavou sotva vyjdu schody nahoru, a na vrcholku se cítím jako ten největší král. Podívám se na zdolanou horu, a pak se otočím ke dveřím bytu. Je tam rozsvícená jedna lampička stojící na kuchyňské lince, o kterou se opírá Victorie, a dlaní mě nabádá k tomu, abych se posadila na židli, kterou k sobě položila zády. Tak tady pořádně roztáhnu nohy doširoka, a usadím svůj zadek na čalounění s ptáčky. Podívám se jí do očí - jsou ledovější než Antarktida, a kousek citu v nich jenom sotva pohledala.

,,No, prosím. Jenom mluv. Stojím tu před tebou a napjatě poslouchám." Řekne tím nejhnusnějším tónem, co jsem od ní kdy slyšela. Skoro se lekám, ale alkohol mi dodává odvahy.

,,Takže.. Začalo to tak, že mi Mark řekl, že jsi byla dva dny s.. , a že neví, co ti nakecala, tak jsem tě šla hledat. Ona mě ale našla první, a tvrdila mi, že neví, kde jseš, ale že mezitím můžeme začít pracovat na tom, že jsme spolu asi vykročily špatnou nohou, a já myslela, že to myslí fakt vážně. Tak mě pozvala na sklenici.. Něčeho co svítilo. Vypadala upřímně, a já si myslela, že se fakt chce omluvit, nebo tak, ale nalila do mně asi dvě čtvrtlitrovky. 

Pak si pamatuju jenom světla, a tanec, nějakýho týpka na mně, a jí za mnou, ale je to hodně rozmazaný a neskutečně intenzivní. Byla jsem z toho hodně opilá - neměla jsem kurva páru, co to dělám. Pak mě najednou vzala, a odtáhla si mě na záchodovou kabinku. Tam mi došlo, že nic z toho ani na vteřinu nemyslela vážně, a že se jenom snaží vyrovnat si s tebou nějaký podělaný účty, a snaží se zranit tebe přese mně.. Víš.. Jak já dávám všem dvě šance.. Měla jsem dojem, že se jí fakt ujme. Ale ona mě podkopala jak nějakou věznici. Cejtim se fakt blbě, že jsem jí nalítla. Mělo mi to dojít dřív." Podívám se na ní. Victorie se dívá na špičky svých bot, a nasraně vydechuje. 

,,Ta kurva.." Uleví si tím, že dlaní praští do cihlového obložení. ztichnu a tiše ji pozoruji, jak si prohlíží klouby. Pak se teprve podívá na mně.

,,Ona taková je. Kokain z ní udělal podjebávačku nejvyšší úrovně. Tvrdila by ti, že tě nemám ráda, jen aby se na tobě vyřádila, a pak tě odkopla jako lacinou děvku. Máš štěstí, že mě Mark zalarmoval v momentě, kdy vás.. Dvě uviděl, jak se k sobě máte, jinak bych zabila jí i tebe." Podívá se mi do obličeje, a já v ten moment cítím, jak vážně to myslí. tak vážně, jako, že se Bayová jmenuje. 

,,Rozhodně, uznávám, že tohle byla fakt zkouška, a jsem ochotná ti odpustit, ale ber v potaz, že jsem opravdu měla namále... Jenom.. Bych nebyla schopná překousnout, kdybys mi zahla. Hlavně nevím, jak bych se zachovala. Asi bych dostala výpadek - a skončila bys špatně nejenom ty, ale i tvůj milostný objev.." Nahne se vedle sebe pro ubrousek s ledem, a dá mi ho na líbi, opatrně, jako by se mně snad bála dotkout. Klečí v mojí úrovni, a kouká mi do očí. Ledovost v jejích očích povoluje a ustupuje, a nahrazuje ji radost. Chytnu její dlaň, a pořádně se do ní opřu, i když mě to bolí.

,,Uděláš pro mně něco?" Podívám se jí do očí, a do mozku se mi natlačí další dávka alkoholu. Jen odvahu, a normálně to řekni.

,,Cokoliv, co si řekneš." Píchne mi do nosu, a já se chytnu její tváře. Zrudnu, a dýchám její vůni, Je to jako droga. Velmi krásná droga - moje osobní značka kokainu.

,,Líbej mě. Šukej mně. Donuť mě na dnešní večer zapomenout, prosím. Dej mi důvod, aby se mně nemohla dotýkat žádná jiná." Poslední větu sotva vydechnu, se slabým pohledem do jejích smaragdových očí. V ten moment ty oči mírně potemní, a dívají se na mně úplně jinak. Netuším, na co si v ten moment zadělám, ale nechám ji, aby mě vzala za bradu, a opatrně se spojila se mnou. Líbá mně jemně, jako bych se jí mohla rozpadnout pod rukama, což mám pocit, že se snad i stane. Ale u jemnosti to moc dlouho nezůstává. Jsem křehká jako sníh, co se jí zachytil na bříšku prstu - přijdu si vzácná, vyjímečná, a neskonale nádherná. Z toho, jak se mně dotýká, to plně vyplívá.

Každý její polibek pomalu maže celý dnešní večer, a vrací mně do přítomného okamžiku. Každý polibek se do mně zarývá hlouběji a hlouběji do mně samotné, a nutí moje srdce bít tak rychle, že i ona to musí cítit. Victorie se po paměti natáhne, a zhasne lampičku. Opravdu to netrvá dlouho, a moje oblečení mizí někam do prostoru ztichlé a temné ložnice. Nějakým způsobem se dostáváme k posteli, ale to už se do mně snaží vdechnout duši. Drží mou hlavu, a líbá mě tak naléhavě, jako by na tom závisel celý její život. A já to přijímám, jelikož na tom závisí ten můj. Sotva zvládám dýchat, ale nechávám její holé tělo, aby se natisklo na mé.

Cítím, jak jí pod kůží hrají svaly, jako by zpívaly do světa, a téměř slyším, jak její srdce bije. Plně vdechuji její vůni, a nechávám se jí kolíbat. Je hebká a krásně hřeje, jako by slunce vyšlo v noci jen a jen pro mně. Všechno se z konkrétního mění na abstraktní, když mě shodí do postele, a naráží si mně pánví na boky. Drží mně, tiše mně líbá všude po pokožce, a jenom tiše mně uctívá. Těsně před tím, než se odhodlá konečně zamířit hlouběji, zachytím jeden z jejích jemných, zranitelných pohledů. Pohladím ji po křivce tváře, která je vždycky znatelná takhle ostře jenom v záplavě měsíčního svitu. Jako bych jí tím něco slibovala, jenom netuším, co. Pak už se jenom nechávám odnášet pryč, někam do hluboké noci prozářené Měsícem, a tisíci malými diamanty, v jejiž světle si připadám nádherná.

Pumpin' Blood (I.) ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat