Pumpin' Blood (I.) ✅

Kapitola 47. - Jo, Lolly, a Harry

Večer jsme všichni skončili v klubkách dek a teplého oblečení s griotkami v dlaních. Před námi byl zapálený krb, a Jo něco vyráběla v kuchyni. Já na gauči, Victoriina hlava na mém koleni. Moje druhá dlaň v jejích vlasech, chuť griotky na mých rtech. Moje vlasy krásně rozprostřené po ramenech. Vypadáme jako ty staré, zamilované páry. Jsem vážně šťastná. Takhle jsem si to představovala.

Victoria dneska seriózně nádherně voní. Hezky po levandulích a květinách, tak jak to mám ráda. Ale to je jen tak mimochodem. 

Jo, Lolly, a Harry tvořili trojúhelník. Zajímavý trojúhelník. Jo milovala Lolly, Lolly měla slabost pro Harryho i Jo, a Harry miloval Jo. Celým svým srdcem. Nehodlal ji opustit, ani když si našla přítelkyni, a nastěhovala si ji do domu. Byla to láska jako trám. Silná, odvolávající všem překážkám. Je pro mně nesmírně inspirativní.

Ale i Harry měl svoje mouchy. Mouchami myslíme ženy. Sukně tam, a zase tam, ale Jo mu nic zazlívat nemohla, a ani nehodlala. Ti dva si nezůstali nic dlužné, a mně to přišlo celkem zajímavé. Nebýt jeho dcery, řekla bych, že po mně snad nějak pokukuje.

Jediný, kdo se neúčastnil našeho dokonalého, rodinného večera, byl Victoriin bratr Milo, který byl ve městě na nějaké oslavě, a jeho návrat jsme čekali kolem třetí ráno. Což bylo ještě hodně daleko. Hodiny sotva odbíjely jedenáctou večerní, a my jsme se už usmívali pod návalem griotky.

Harry se zase usmál na Jo tančící v kuchyni, než se otočil na nás dvě. Zrovna na sebe koukáme.
Jako dvě zamilované hrdličky. Nepřerušený oční kontakt bez mrknutí. Tomu říkám výkon.

,,Jste spolu krásné, Alexandero." Poví Harry tichým hlasem, a já se sebou trhnu. Koukám mu do usmívajícího se obličeje.

,,Lex." Opraví ho Vic, aniž by sundala pohled z mého obličeje. Jsem z toho nervózní, ale dál se odvážně koukám na Harryho. Neodvažuji se koukat na jeho dceru tak, jak se na ni dívám, když jsme samy. Ne, když sedí jen o křeslo vedle, a tohle patřilo do naší intimity.

,,Děkuji, Harry." Zvednu griotku směrem k němu, a trošku na něj připiju. Zase mě to pálí na plicích, když sestupuje dolů.

,,Asi budeš mít vkus na ženské po mně, nemyslíš?" Nakloní se k nám jenom tak mimochodem, a my se obě zasmějeme, když si ho Lolly prohlédne s pozvednutým obočím. Zvonivě se zasměje, když se Harry plácne po čele.

,,Já se z tebe jednou zblázním.." Pronese úsečně Lolly nehty hladící jeho rameno, než se zvedne, a odejde za Jo do kuchyně. Něco si tam špitají, až Lolly vyjekne smíchem, a tenhle zvuk končí pomlasknutím rtů, když s ní Jo spojí ty své. 

Harry se dlouze nadechne, načež se zvedne i Vic, a přenechá mi svou griotku s tím, že se jde vyčůrat. Konečně si natáhnu nohy před sebe, než se zahledím na Harryho tvář pozorující oheň. tváří se zamyšleně, jeho koutky jsou pokleslé o dobrých pár centimetrů dole.

,,Neudělala to už pěkných pár let." Pronese se slzami v očích, ty se o pár chvil později snaží utopit v griotce. Jsem ticho, a čekám, jestli bude pokračovat.

,,Vždyť víš. Nepřišla, a neupravila mi límec, nebo mě jen tak nepohladila po tváři. Čekal bych na to do konce světa, víš? Kdyby byla jako před tím.. Prostě zpátky. Moje stará Jo. Miloval bych ji až na kraj světa, neměl bych ani jeden důvod ji podvádět. Z toho, co o mně povídala, to vyznělo, jako bych prolezl všechny sukně světa.. Ale to není pravda. Nikdy bych.. Panebože." Podívá se na mně s nadějí v očích.

Nevím, proč, ale přijde mi to, že se mi snaží omluvit - ospravedlnit se nejen  před sebou, ale i přede mnou. Což se mi nelíbí, nechci, aby se mi omlouval, nic mi nikdy neprovedl. Vím, že je to tu složité. Stačí mi to, že Jo někde vzala odvahu na to, že si domů přivedla Lolly. Vlastně spíš soucítím s Harrym, než s Jo.

,,Chtěl jsem se s ní rozejít, ale ten den mi řekla, že čeká Victorii. Pro boha. Bylo mi osmnáct, a nevěděl jsem, kam se tohle vyvine. 

Víš. Moje první. Jmenovala se Lolly. Jo. Hádáš správně. Byla to ona. Ta Lolly, kterou teď Jo nosí na rukách. Jenže jsem si pak nedával pozor, a nějak to mezi nima přerostlo v něco, co se dalo považovat za vztah. Když jsem to zjistil, skoro jsem se propadl do země. Tou dobou se Vic ještě poflakovala v Holandsku, s nějakým ze svých nových objevů.

Ten rok to přišlo. Jo diagnostikovali rakovinu, a bylo skoro nemožné, aby se z toho dostala, ledaže by byla vážně v klidu, a my na ní dávali pozor, a vážně se o ni starali. Takže mi nezbylo než se s Lolly usmířit. Musel jsem zachránit ženu, kterou miluju. 

A nějak jsme skončili na hromádce, tak, jak jsme teď. Bohužel jsme s tím asi líní něco udělat..." Povzdechne si, načež se zase svalí do křesla. 

A v kuchyni zazvoní telefon.

***

Quick update: Bude to vycházet fakt vzácně, ale dneska jsem se rozhodla vám udělat vánoce ♥