Pumpin' Blood (I.) ✅

Kapitola 40.- Část čtvrtá

ČÁST ČTVRTÁ - ZIMA

"Tající jako vločky"

Upiju si ze sklenice vína co stále držím v dlani a zamračím se na sebe v zrcadle. Zase se projedu hodnotícím pohledem. Mám na sobě dlouhé rudé šaty z těžké látky, takové co se kolem mně obepínají jako objetí mojí vroucí ženy.
Koupila mi je maminka a dala mi tím jasně najevo jednu věc; teď už jsme zase táhly za jedno lano.
Střih i látku odhadla naprosto dokonale, vypadám jako nějaká šíleně hubená a krásná modelka z magazínů, co se válí na stole nejedné ženy.

Gillian si na mně dala doopravdy záležet, a trpělivost se mnou měla i když jsem se pořád vlnila a kecala jsem s ní; jednou po mně letěl její štětec, ale jinak nervy naztratila. Svázané vlasy mi sluší, a rudá rtěnka vzhledem k barvě šatů skoro dokonale doplňuje moje rty; jakoby k nim patřila. Stejně mi to nedá a otočím hlavu směrem k mé sestře, sklenici jsem si zapřela do ramene.

,,A nejsem v tom teda moc tlustá?" Ona se na mně celým tělem podívá. Na krku jí svítí "krunýř", a její zelené oči jsou ztrápené. Mezi dlaněmi drží malý hrnek s čajem,l a pozorně si mě prohlíží. Semknuté rty zamyšleně vlní, oči se jí samy přivírají. Nakonec se zvedne a párkrát mě obejde; jednou sem a pak zase tam, prsty mi upravuje šaty a vyhazuje vlasy co mám všude na oblečení.

,,Ten zadek máš sice jako nárazník starýho pick-upu, ale ty šaty ti nesmírně sedí sestřičko." Pohladí mě po ramenech, pak mi podá svůj hrnek a vrátí se k lince. Vytáhne šperk co mi zapůjčil od klenotníka, rodinného známého, tatínek. Je to náhrdelník s červeným kamínkem a jemným řetízkem; dokonalý doplněk k uměleckému dílu, co na mě všichni ostatní vytvořili.

,,To ti teda děkuju. Jestli na tobě nějaká vlastnost přímo září, je to ta vlastnost, že srovnáváš moje ego do latě." Chytím její dlaň do své a propletenec na rameni mě hřeje rodinnou, sesterskou láskou. Na Gi se dívám než z koupelny vyjde moje nádherná přítelkyně.
Na sobě smoking na míru z obchodu co jí doporučil Johnatan a v obličeji načmáraný vražedný výraz. Kvůli dnešní události si nechala upravit účes, do teď volně rostoucí vlasy které dosahovaly zhruba šesti centimetrů si nechala vyholit; měla nádherně vypadající pixie střih a já na ní mohla oči nechat.

Při zapínání manžetových knoflíčků na dokonalých úzkých zápěstích se na mně podívá.
Dřív než stihnu cokoliv říct, se kysele zamračí a protočí oči.

,,Co je?" Vyjeknu a napiju se vína. Její reakce mě zaskočí a hlavně nemilé překvapí. Všechno jsem to podstoupila kvůli ní. ,,Moje šaty se ti snad nelíbí?" Zamračím se na oplátku já.
Podívám se na sebe zase v zrcadle, a ona mě odbude mávnutím dlaně. Ret se mi zavlní a ramena mi zklamaně poklesnou.

,,Ale miláčku... Jak se na tohle vůbec můžeš ptát? Právě že se mi líbí to tvoje nádherný tělo v těch dokonalých šatech. Až moc se mi líbí. Ale asi nebudu jediná, komu se budeš líbit. Ale to mě tolik netrápí." Vezme si mou sklenku a dává si pozor na to, aby se nepokapala vínem. ,, Spíš mi dělá velký starosti že se tam potkáme s Tess." Povzdechne si a naposledy se upraví, vrátí mi víno, než se otočí na Gillian.

,,Hlídej aby tu něco neshořelo, jasný? Nerada bych kvůli těm tvejm svíčkám hledala novej byt." Zasměje se, a obsáhne náš kuchyňský stůl.
Gillian si k nám dovezla nekřesťanské množství svíček, skoro jako kdyby se i nás chystala vyvolat nějakého démona. Všechny do jedné si ale bránila vlastním tělem a vrčela kdykoliv kolem nich Victorie jen protáhla.

Gi protočí panenkami, než jí zase připomene že na dnešní noc jede k mamce. Abych nebyla pozadu, rýpnu do ní aby si nezapomněla vzít léky; to už mě ale posílá do háje.

Nakonec se na mně Vic podívá. Lásku v jejich očích přímo cítím ještě před tím, než se mě dotkne. Když to ale udělá, tělo se mi slastným očekáváním napne.
Nechám, aby mě hladila svým něžným tempem a sotva se držím od polibku, kterým bych ji zamazala.

,,Já bych z tebe ty šaty nesmírně ráda strhla a nejraději bych si tě povalila na postel a tam si tě vášnivě pomilovat... Až si tě budu brát, seženeš stejný střih, jen provedený v bílym."
Oznámí mi, a já zalapu po dechu. Až si tě budu brát. Zní to tak zvláštně a vzdáleně.. A vážně. To mě na tom děsí nejvíc, jelikož mi hlavou neprolétla jediná myšlenka na svatbu. Nikdy jsem nepřemýšlela nad dlouhodobou budoucnost.

,,Jo, d-dobře.. Fajn." Vykoktám, a ona mi s hravostí drkne do ramena. Podívá se na Gillian. 

,,Dojedeš tam sama, nebo chceš hodit?" Usměje se na pikovteřinu, a Gillian mávne rukou. 

,,Možná mě ještě celkem bolí krk, drahoušku, ale nejsem nesamostatný dítě. A zítra mě nečekejte dřív než odpoledne, jedu se ještě podívat na ten byt." Zdůrazní, a nám je to jasné. Překlad znamená "hele, píchejte si jak dlouho chcete, vrátim se až odpoledne, ale to už tady nic nebude, je vám to jasný". Nejde se tomu nesmát. 

Vezmu ji za čelist, a líbnu ji na líčko. Victorie už na mně čeká u otevřených dveří, a ještě mě plácne po zadku, takže nadskakuji tak, že skoro sjedu schody po zadku. Směju se tomu na celý dům, až mi naproti vyjde Elise - s očima tygra, a vlasama čerstvě přebarvenýma na temně hnědou. Její modré, laní a hlavně obrovské oči, mě hodnotí. 

,,Vypadáte naprosto znamenitě, slečno Müllerová." Pochválí mně, a pak se podívá na Victorii. 

,,Panebože, vám to spolu tak strašně sluší... Ježiš, jsou chvíle, kdybych chtěla bejt zas mladá kost, a ne zaprdlá bába v uměleckém ateliéru.. Víte, to jsem takhle jednou byla na Panamě.." Povzdechne si, ale Vic se začne hlasitě smát tak, že jí skoro začnou slzet oči.

,,Ah, Elise, jak já ty tvoje historky normálně miluju, ale začínáš mít příšerně nízké sebevědomí.." Obejme jí, a já se usmívám, jako nikdy. když se nad tím tak zamýšlím, je to vlastně až podezřelé, že jsem ještě nikdy neviděla jejího tátu, natož o něm sotva něco slyšela, a o matce se přede mnou taky ještě nikdy sama od sebe nezmínila. Vlastně.. Rodiče jsou u ní snad zapovězené téma, ne? Jediné, co teď vidím, je, že Elise bere za matku. 

,,Jste neskutečně drzá, slečno Bayová, nenuťte mě k tomu, aby jste dneska zůstala doma." Pohrozí jí naoko, když ji pouští. 

,,To bys Lex přece neudělala."  Podívá se na ni Victorie naprosto seriózně, když mi pomáhá do černého kabátu, a drží mě za ruku, když kloužu do lodiček. A rázem jsme stejně vysoké. Její dva modré oceány jsou mi rázem blíž, a mně to dělá strašnou radost. Nakonec mi ještě upraví zadní stranu límce.

,,Už jsem tím sice pověřila Gillian, ale prosím i tebe, abys mi dala pozor na byt, kdyby mi tam něco hořelo, hned volej hasiče, policajty, FBI, KGB, a všechno, co má sepsaný na lednici." Drkne si do ní ještě naposledy, a naráží tím na její věcnou připravenost na jakoukoliv, byť nemožnou, situaci.

,,Hele, letitá praxe. To sedmadvacetiletý střevo nepochopí." Odpoví jí Elise, která z téhle situace opět vyklouzla, jako by to nic nebylo. To je taky letitou praxí? 

 ,,Hele, mohly by jsme se tu dohadovat do nekonečna, ale, naneštěstí, o vůdkyně, musím jet s mojí dokonalou holku na výroční Washigtonskej ples. Takže.. Pokud dovolíš, musím jet. Vyplázne na ni špičku jazyka, a nenápadně mě vytlačí ze dveří. Chechtám se na celou ulici, tak, že mám pocit, že na mně každej moment někdo zavolá policajty. Nechám se dostrkat z auta, a když se za mnou zavřou dveře spolujezdce, tak se usmívám na Elise a Gi v okně, a zuřivě jim mávám. A tak se Vic rozjede do proklatého večera.