Pumpin' Blood (I.) ✅

Kapitola 19. - Bývalé lásky

,,Víš, ráda bych, aby jsme zašly na jídlo, pokecaly si... Myslím, že mezi sebou máme hodně věcí na řešení." Navrhne Tess po pár vteřinách ticha. Usmívá se na Victorii jako sluníčko na hnoji. Myslí si, že jí po tom skočí jako malé dítě po kusu sladkosti.

,,No.. Upřímně, jsem s Lexys na něčem dohodnutá. Znáš to, nějaká večeře, pak pokračování." Pronese Vic pevně. Tess na ní zírá, jako by spadla z Marsu. Chvíli je zaskočená, až se pak zase usměje.

,,A, co kdyby jsem pozvala obě dvě, změnilo by se něco?" Zamrká na nás Tess. Victorie se na mně zvídavě podívá. Pokrčím rameny, a ukradnu jí rychlou pusu. Prosí mně pohledem. ale já chci o Tess něco málo zjistit, chci vědět, jaká je holka, se kterou byla moje holka.

,,Hele, upřímně jsem se ráno ani nenajedla. A během těch nekonečných řečí mi fakt vyhládlo. Takže, je mi jedno, jestli půjdeme s Tess, nebo jenom my dvě. Mám neskutečnej hlad." Potlesknu si, a Víc dlouze vydechne. Očividně jsem ze sebe vytlačila odpověď, co ona slyšet nechtěla.  Tess ale vypadá, jako by jste do ní najednou nasypali tak deset kilo kokainu. Je úplně vybuzená.

,,Co vy, půjdete?" Otočí si Victorie s nadějí na Marka, Gi a Iana. Ian a Gillian se na sebe na moment podívají. Na něčem se domlouvají pouhým, očním kontaktem.

,,No, my už máme dneska domluvený jeden večírek, ale zítra dorazíme na tu párty." Omluví je Ian, a zamává nám, mezitím, co odchází. Victorie mírně panikaří, a zírá na Marka. Tomu přesně v ten moment zazvoní telefon. On jenom očima přelétne textovku, a pokrčí rameny. ,,Přítel." Vyartikuluje, a taky se rozejde pryč. Během pár milisekund už něco něžňoulince mumlá do telefonu,

,,Tak jsme si asi zbyly, no ne?" Dívá se na nás nadšeně Tess. Victorie se na minutku zamýšlí, než mě pevně chytá za dlaň, a vede k autu. Paní vysoká Tess jde vedle Victorie. Na můj vkus jde vedle ní až příliš blízko. Stisknu Victoriinu dlaň o hodně pevněji. Chvilku jí to trvá, ale usměje se na mně, a na hlavu mi vrazí její, dokonale nazdobenou, čepicku. Nakonec mě pohladí po tváři. Opatrně mě líbne na špičku nosu. Koutkem oka vidím, jak se Tess nelibě zatváří, jelikož se jí nikdo nevěnuje. Jezisku, chudák holka. Jako by jí vzali lízátko.

,,Zajdeme do tý italský restaurace, co jsi měla tak ráda? Objednáme tvoje oblíbené lasagne, a všechno bude super." Povzdechne si Tess naprosto nadšeně. Victorie se zasměje.

,,To bylo tak pět let nazpátek. Teď už mám jiné chutě, a.. Kromě toho, jelikož se mnou Lex teď musela vydržet naprosto strašný půl měsíc, kdy jsem se jí ani nevěnovala. Takže.. Jí to chci teď nějak vrátit. Takže, kam by jsi chtěla zajet?" Usměje se na mně Victorie, a mně zrudnou obě dvě tváře. Chvíli se zamýšlím. Kam by jsme jenom tak mohly zajet? Ah, už to mám.

,,No, docela se mi to líbí v té mexické restauraci. Víš, ta kousek od domu mých rodičů. Je to tam takový klidný, a prostě hezký. Výzdoba je tam naprosto úžasná." Rozzářím se, a Victorie se pomalu chytá mého nadšení, a celá se takhle rozsvítí. Dokonce to vypadá, jako by jí i pokožka o pár tónů zjihla. Smaragdové jezera se rozzáří až ze samotných hlubin.

,,Takže do mexické restaurace. A.. Pokud si ještě dobře pamatuju, ty tuhle kuchyni moc nemusíš, že ne?" Podívá se na Victorie na Tess. Tess semkne rty do jedné jediné tenké čáry. Vypadá to, že jí to opavdu začíná vytáčet. Snad ani nechci vědět, co ty dvě spolu měly. Ale Tess si očividně myslí, že si přijde, a luskne - a že Victorie půjde, a padne na kolena. Ale co vidím, tak ona je tvrdohlavá jako mezek - a brání si mě před Tess, jako by byla lvice, a Tess byla predátor, co se mě snaží vytáhnout z úkrytu, a zabít mě. Ale to se jí vůbec nedaří.

,,To mi nevadí. Dám si pivko, a budu mluvit i bez jídla." Odpoví Tess s povrchním úsměvem. Jde vidět, jak se přemáhá, aby nevyjela, jelikož Victorii dobře zná. Jakmile se Victorie zasekne, nic s ní nehne ani milimetr. A Tess může být jenom ráda, že s ní Vic zatím jaksi spolupracuje.

,,Hádám, že nemáš svoje auto, že ne?" Zasměje se sarkasticky Victorie. Podívá se na Tess, a ví, že vyhrává. Tess se narovná a zase se usměje.

,,Vidíš, ještě teď mě znáš jako svoje boty." Pochválí ji, a Victorie se znechuceně otřese. Konečně docházíme k Victoriině autu. Neváhám, a vlezu si na sedadlo spolujezdce. Připásám se, a ještě moment sleduji, jak se ty dvě ještě na něčem tiše dohadují. Nakonec Victorie vklouzne vedle mně, a nastartuje auto. Autem se rozezní rádio, ale i přes to je tam podivné ticho. Tess si sedne na zadní sedadlo.

Až do restaurace je v autě děsivé ticho. Vic se na mě celou dobu ani nepodívá. Je to, jako by mi nastavovala chladnou tvář - temnou stranu měsíce. Tess zaraženě zírá z okna a taky mlčí. Koukám na přední sklo, a pozoruji, jak pomalu začíná pršet. A to ještě před hodinou tak nádherně svítilo sluníčko.

,,A já ani nemám deštník.." Zakleju si pro sebe. Hodím Victoriinu čepičku na palubní desku, a začnu se hrabat přihrádkou.

,,Dávala jsem sem jeden bílej, kam si ho zase strčila?" Obořím se na ni, a ze zadní části vozidla se ozve tiché zasmání a něco jako myslím si, že bych možná věděla... Victoria ji spraží jedním, jediným pohledem. Tess nasadí neproniknutelný výraz, a zase s začne dívat z okna.

,,Já nevím, asi jsem si ho z přihrádky půjčila, a nechala ho doma schnout. Ježíš, tak prostě jenom zmokneme. Jako by to snad bylo poprvé, co?" Usměje se na mně Victorie, a letmo se dotkne mojí nohy oblečené v jemné silonce. Donutí mě to, abych se taky usmála.

,,A myslím si, že bych byla moc nerada, kdyby to bylo naposledy. Jenom mě celkem děsí, že pak budu mít vlasy jak afro, a to jsem si je skoro dvě hodiny žehlila." Zakňourám, a skoro se zhroutím na sedačku. Victorie se začne velice hlasitě smát, a když se na ní zvědavě podívám, tak se jenom jemně usměje.

,,Pro mně budeš nádherná vždycky. Nezáleží na tom, jestli budeš mít na hlavě vrabčí hnízdo, nebo na ní nebudeš mít nic.ů Nahne se, a zase mi nehty začne škrábat koleno. Po celou dobu, co jsme v koloně, se mě jemně dotýká. Jenom jednou se podívám do zpětného zrcátka, a stačí mi jenom jeden Tessin vražedný pohled. Je to velice nepříjemné. Chytnu její dlaň na mém stehni, a propletu si s ní prsty. To nám ale vydrží jenom moment, než se musíme zase rozjet.