Pumpin' Blood (I.) ✅

Kapitola 43. - Prázdné telefonáty

A/N: Aaaah. Hádejte, kdo už má dokonale rozplánovanej druhej díl? Ano! Já se hlásím! 

POV - Victoria

Otevřu oči. Jenom pomalu, jako bych měla strach, co na mně vybafne. Koukám na náš lustr, a až pak mi oči sklouznou k malé, černovlasé víle, spící na mém hrudníku. Dlaň má položenou na mém stehni. Tiše zapojím ruku, a začnu ji drbat po elegantních zádech. Je křehká, jako kousek skla, a já mám strach, abych se nepohla, a nezlomila ji. Je to moje křehká, kouzelná víla, štěstí toho, co teď mám, ale chrápe jako medvěd. 

Šampaňské dělá své, to nemůžu popřít. Ale teď.. Teď vážně potřebuji mojí ranní kávu. Nebo budu vraždit děti pohledem. Nebojte se, po flámu nejdu učit, nejsem sebevrah, a taky je neděle. Pane jo, je těžké komentovat každý můj počin, Lex říkala, že přímo mluvit se čtenáři není nijak jednoduché.

Podívám se na křehkou vílu, a pomalu ji odsunu na polštáře. Zašklebím se, a rezignuju na oblečení. Zamračím se na skříň, a nahá dojdu k lince. Pomalu si začnu připravovat ranní kávu, když koutkem oka zahlédhnu můj telefon tančící na stole. 

Dojdu k němu, zvuk vroucí vody mi prochází hlavou sem a tam, prohlédnu si jméno na displayi, a projedu si obličej dlaní. Máma. No, alespoň na ty vánoce mi zavolala. A to ji k tomu určitě naváděla Lolly. 

NE, dělám si srandu. Máma volá každej měsíc, hovory z Anglie jsou drahé. Ale její vykecávání je peklo. Jenom o tom prostě s kýmkoliv nerada mluvím.. Protože moje máma a táta mají.. Situaci.

,,Ahoj, mami!" Zvolám "nadšeně a překvapeně". Máma se z druhé strany zasměje, a něco zamumlá k Lolly. 

,,Victorie, jsi velmi nezodpovědná dcera. Co kdybych dostala infarkt, a ty bys o tom nevěděla? Víš, jako, kdybych spadla z kola, šla na operaci, a udělala se mi krevní sraženina..?" 

,,Kriste, mami! S kocovinou se to blbě poslouchá. Vážně, proč mi voláš? Myslela jsem, že ti zavolám já." Zasměju se jí do telefonu. Zaleju svojí ranní kávu, a upiju, než do ní nasypu ještě další lžičku cukru. 

,,Promiň, dítě, jsi moje jediná, a já nedopustím, abys na úsklaní životní situace byla nepřipravená. A volám ti pro to, že já, Lolly i Harry jsme se dohodli, že je nejvyšší čas, aby ses přijela podívat. Je to tu už všechno urovnaný, všichni jsme se zžili, a Milo by tě tu taky rád měl. Však si vzpomínáš, jak vždycky zpíváme koledy, jíme cukroví. A taky bys mohla přivést tu tvojí laňku, se kterou na mně už od května machruješ." Ukončí, a já se zase začnu smát.

,,Mami, Lolly je skoro stejně stará jako ona. Co ty víš, třeba bys mi Alexu ještě vyděsila. Ale já jsem za ní tak ráda, že to se mnou cuká." Podívám se na spící kousek skla v naší posteli. A je to v hajzlu, matka si něco nasadila do hlavy. A jakmile si Jo Ann Bayová něco usmyslí, tak je to v prdeli. A jak znám Lolly a taky mého bratra, všema deseti ji podporují. Určitě tam teď sedí, mají mě na hlasitém odposlechu, a jak malí se chechtají mým odpovědím. Vítejte mezi Bayi, nejzmatenější americko-anglickou rodinou pod sluncem. 

,,To mi nevadí. Víš, že když tvoje partnerka nepozná tvojí rodinu, tak tě nepřijme celou. Copak to chceš, děvčátko moje?" Zeptá se mně máma, a Lexiny modré oči se na mně zaměří. Vypadá jako sova, vliv alkoholu na ní vidíte ještě teď. 

,,Ne mami, ale moje vlastní matka by jí mohla vyděsit k smrti, jelikož je strašně přátelská, víš." Odpovím jí, a od Alexy mi přijde odpověď pohledem "ještě jednou zařveš, a rozluč se se životem". 

,,Slyším, slyším, slyším, ale alespoň to prokonzultujte, ano?" Optá se mně ještě máti, a já jen tiše stojím na místě.  Usměju se na Alex, a pošlu jí vzdušný polibek. Kdo ví, včera mi předváděla striptýz, takže je všechno možné. Možná i to, že se seznámí s mou, pošahanou, rodinou. Zavřu víčka, a slibuji si, že se za svou odpověď budu nenávidět.

,,Ano, mami. Taky tě miluju." Odpovím rovnou na její příští konstatování, a ukončím hovor. Podívám se do podivně modrých očí, a usmívám se nad tím, že působí jako právě narozené medvídě. Oči má slepené, vlasy rozházené po celé hlavě. Přikrytá ke všemu působí neskutečně slaboučce. Pohled pro bohy, který bych si mohla prohlížet až do skonání světa, a stejně bych neměla dost. Fascinuje mě, že jsem  ji ulovila právě já, jelikož její jemnost musí působit jako maják, pro muže i ženy.

Po slabém pokusu nadzvednout se alespoň na lokte se opět sveze do peřin, a zakňučí směrem do stropu, načež zavře ztrápeně oči, aby si oddechla. Místo toho, abych pozorovala její kozy zastřené lehkou dekou, se jdu pořádně obléknout, načež jdu udělat druhý šálek kávy.

,,Tvoje máma volala." Oznámí mi, jako bych to do teď nevěděla. Podívám se na ní, jako bych si nebyla jistá, a sarkasticky se zeptám, jestli si je opravdu jistá, jelikož já nemám ani ponětí, kdo to byl. Její výraz je vražedný, a její revír je postel. 

,,Dneska jsme asi lezli prdelkou napřed?" Posadím se vedle ní na postel. 

,,Ne, jsem jen sakra dolámaná. Nedej bůh, abych to začala přisuzovat tomu striptýzu." Zakreje si obličej dlaní, a já si musím prohlédnout to, jak je dokonalá.

,,Hele oblíkni se, začíná se nám tu zvedat teplota." Vypísknu, a ona se na mně to ráno poprvé usměje, jako by mi to dlužila. 

,,Proč s tebou vlastně bydlím? Připomeň mi to, já jsem to nějak.. Zapoměla." Nadzvedne obočí, a natahuje se pro moji ruku. Místo toho ji za teplý bok vinu k sobě, a směju se jí do vlasů. Rty se otírám o její jemný krky, a nechám ji, aby objala mé temeno. Utápím se v té její vůni čím dál víc, a rty jí kradu polibky z krku. 

,,Já nevím? Kvůli tomuhle.. A tak kvůli tomuhle.. Ah, skoro jsem zapomněla. Ještě kvůli tomuhle." Projíždím dlaněmi všechny zákoutí jejího těla, a pak se na ni smrtelně vážně kouknu. 

,,A taky kvůli mojí kávě. Dělám totiž tu nejlepší kávu, co si můžeš na pořádnou opici jenom přát, takže se zvedni, a pohni zadkem, zlato, nebo to budeš mít studený." Pošlu ji do koupelny, a raději jí ani neříkám, kolik zmeškaných telefonátů od Tess jsem v mobilu vlastně viděla.