Kapitola 36.- Kino

432 23 0
                                    

Bylo to druhé odpoledne, čili pondělí, když za mnou Victoria přišla, zabořila mi nos do vlasů, a začala si číst, co dělám na počítači. Když zjistila, že nedělám nic moc důležitého, začala mě drbat po zádech.

,,OK. Takže ty něco potřebuješ, nebo chceš, co?" Podívám se do těch hlubokých, zelených, smaragdových jezer, a ona mi pohled oplatí. Jenom se usměje. To je prostě to jediné, co udělá.

,,No.. Jo.. Chci tě jenom vytáhnout ven. Jako kdyby jsem já dneska nebyla učitelka a tys nepracovala v realitce, nebo kde to vlastně děláš. Chci bejt dneska jenom Victorie, a chci, aby ty jsi byla jenom Alex. A milovala jsi mě tak šíleně, jako já miluju tebe. Myslím si, že to nejsou zase tak přehnaný nároky, ne?" Opře se zadkem o stůl, oděným do bledě modrých džínů, jednou dlaní mi zavře rozdělanou práci a skousne si ret. Nevím, co to do mně vjede, ale v ten moment to působí neskutečně sexy. 

,,Ne, rozhodně to nejsou žádný přehnaný nároky..." Zvednu koutky, a ona se zvedne, a jde pro klíče. 

,,Kam jdeš?" Zeptám se vyděšeně. Ona na sebe natáhne sako, a nazuje si oxfordky. K ní to prostě neodolatelně sedí, ať si vybere svůj vzhled nekontrolovatelné, rockové rebelky, co nenosí podprsenky, nebo si vybere vzhled klidné, usazené ženy, co učí puberťáky. Teď bych řekla, že to namixovala - a nehádám to podle jejích natrhaných džínsů,  ale podle toho, že to vypadá, že opět rezignovala na "svěrák na kozy", jak to sama ráda nazývá, a pod lehkou látku košile si vzala jenom průhledné, lehounké tílko. 

,,Chci to udělat jako normální rande. Však víš, normální holka bere normální holku do kina-" Mluví ke mně od vázání tkaniček. Pak si jen zapne sáčko, a natáhne se pro peněženku. ,,- máš hodinku, princezno, pak se tu pro tebe stavím." Ukáže na mně, a vzduchem mi pošle polibek. Když se za ní zavřou dveře, ještě chvíli koukám na prázdný byt, než se dám do pohybu. Vlastně ani nepřemýšlím, co na sebe házím, ale najednou tam stojím a koukám na sebe. Na sobě mám obyčejné, bílé tílko, co mi dělá elegantní krk, co se kolem mé figury ovíjí jako nějaký prostý hadřík, a odhaluje bílé košíčky obyčejné podprsenky v kombinaci s černou, důkladně skládanou, černou sukní s vysokým pasem, a bílými podkolenkami s černým lemováním. Nutí mě to připadat si jako středoškolák.

Vlasy mi povolně padají kolem obličeje, a výrazně nalíčené oči zdůrazňují moje velké, modré oči. Usmívám se na svůj odraz, a právě, když si obouvám koženkové, kotníkové botky, tak se ozve zvonek. Elise se s námi rozhodne hrát tu naší hru, a zavolá na mně, že na mně dole čeká nějaká slečna. Směju se, a v kožené bundě sbíhám po schodech. Se smíchem slibuji, že budu brzo doma, a ona mně na oko se starostmi pouští.

Pak se podívám na Victorii. Ta tam stojí, jako by jí ulítly včely, s čelistí až na zemi, a pečlivě si mě prohlíží. Když vyjdu k ní, kašle na nějakou hru, a přitáhne si mě do náruče, s dravým polibkem, jako s bonusem. 

,,Oh, omlouvám se." Podívá se najednou na Elise. ,,Ráno už určitě bude doma. Pomrkne, a při tom si téměř neodolatelně kouše ret. 

Nakonec volíme procházku sychravým Washingtonem, který se pomalu balí do šedivé roušky. Je sice zima, ale působí to nesmírně romanticky. Když mě hrdě chytí za ruku, a vede mě za sebou, jako by nám patřil svět, a na nikom jiném nazáleželo. Taky že nezáleží, jsme jenom my dvě. Tedy.. Až do momentu, kdy s Vic dojdeme do  Loews Georgetown 14. Tam mě Victorie nechá čekat vedle fronty, a zatím vybírat film, mezitím, co ona čeká v šíleně dlouhé frontě.

Tam ke mně přijde dost hipstersky vyhlížející zrzka. Na hlavě má naraženou temně modrou čepici, přes modré oči má brýle, a flanelovou košili má polorozepnutou - takže odhaluje tetování na svých klíčních kostech, a na vrchní straně hrudníku, ale v pravé míře ji zakrývá černé tílko. Nohy má zahalené v tmavě modrých džínách, a kolem kotníků má pevně zašněrované semišové boty s vyšší patou. Chvíli se vedle mně houpe ze špičky na patu, než mě osloví. Upřímně se toho děsím, ještě než otevře jemné rty.

,,Nedá mi to, jsem děsná, ale.. Tys přišla.. S ní, viď?" Ukáže na Victorii, které bez života zírá na záda nějakého chlápka před ní. Skoro mě vyleká, jak hluboký má žena hlas. Vypadá neskutečně jemně.. A pak tohle. Ani nedutám, a kývnu jí.

,,To jsem si mohla myslet, že mi to neřekne.. Mimochodem, jsem Anna-" Nabídne mi dlaň, a já ji přijmu. Je překvapivě měkká. Ne jako její hlas. Ginny se mi koukne do obličeje, a mě se matně vybaví, že se o ní Vic matně zmiňovala, když jsem u ní poprvé byla. ,,-ráda tě poznávám." Stáhne ruku k boku, a zastrčí si prsty do kapsy kalhot.

,,Taky bývalá?" Zeptám se otráveně.

,,Oh, hádám, že ses už seznámila s Tess. Ne, bývalá ne. Nejlepší kamarádka. Než si přišla ty." Usměje se, a já se musím usmát taky.

,,Než jsem přišla já?" 

,,To víš, takové ty "nejlepší kamarádky". Lesbily sme už na střední, kterou studovala v Lakewoodu, mimochodem, pak se přistěhovala sem a dala dohromady s tou feťáckou sračkou, a pak jsme to spolu zase táhly. Až do května. Od tý doby ani smska. Je horší, než dubnový počasí." Zasměje se, a na ten signál, jako by Vic bezpodmínečně reagovala. Podívá se na Annu, jakoby viděla zázrak. A já se jí ani na moment nedivím. Je to její nejlepší kamarádka. A jelikož má stejné názory na Tess, a na nic si nehrála v prvních pár minutách, a že první dojem je zatraceně důležitý, tak z ní opravdu necítím žádné nebezpečí. 

Anna na ní vytáhne prsty z kapes, a zamává jí. 

,,To je, věř mi, že vím, o čem mluvíš." Podívám se na ní smrtelně vážně, a ona se zas koukne na mně. Křehce se oklepe v závanu ledového vzduchu, a mě se jen mírně nadzvedne sukně.

,,A co tu děláte?" Zeptá se, a já obsáhnu kino jedním obloukem. 

,,Máme mít rande. Náhlej popud, jako by jí něco koplo do zadku." Ubezpečím Annu, a ona se na mně podívá s jedním z těch cukrkandlových úsměvů.

,,A rande ve třech by náhodou nešlo?" Zaprosí mně, a já se na ní zamyšleně podívám.

,,Vlastně by bylo fajn poznat z její strany." Usměju se, a Anna odhalí piercing v jazyku.

Pumpin' Blood (I.) ✅Kde žijí příběhy. Začni objevovat