Pumpin' Blood (I.) ✅

Část 44.- Co třeba Trip do Anglie?

Byl to jeden z chladnějších večerů, a my jsme zrovna seděly na posteli, a koukaly na nějakou pitomou, vánoční komedii, které se už dávno nikdo nesmál, a každičký ji už znal nazpaměť, když mi to najednou vyjelo ze rtů. Úplně bezmyšlenkovitě, prostě to bylo najednou venku. Dokonce jsem to z té větší poloviny nečekala ani já - ne, že by bylo co říct.. Ale...

,,Chci poznat tvoje rodiče. Tvojí mámu. A tak." Řeknu na rovinu, s pohledem na její šíji zabalené v jemném svetru, který jsem jí koupila, a Victorie skoro vyplivne mandarinku rozžvýkanou v ústech. Její oči jsou nesmírně vypoulené, tak, že se bojím, aby nevypadly, a ona si mě prohlíží, jako kdybych neměla žádnej rozum, a v mojí hlavě se bez ustání jen kalilo. Tváře má nafouklé, jako nějaký křeček, když se hodně dlouze nadechuje. Položí mi ruku na čelo, a chvíli ji tam drží. Pak se zvedne, a natočí mi sklenici ledové vody. Následně u mně sedí tak dlouho, než ji vypiju.

,,Co je?" Zeptám se jí, a bez dalších otázek do sebe sklenici naleju. 

,,Šílíš? Říct, že chceš poznat MOU matku je jako kdyby sis podepisovala rozsudek smrti. Nebo dobrovolně šla na představení One Direction. To prostě jen tak nejde. Je to šílenství, slyšíš? ŠÍ-LEN-STVÍ." Usadí se zpátky vedle mně, a ztlumí televizi na příjemnou hlasitost. 

,,Takže mi říkáš, že tam nechceš jet? Vždyť s našima to bylo úplně v pořádku, tak tohle zvládneme taky. Hravě. Jako lusknutí. Nechápu, co by mohlo, nebo snad mělo, mělo bejt za problém. Slyšíš? PRO-BLÉM." Odpovím jí stejně důrazně, jako ona povídala mně. 

,,Ale problém je v tom, že ty máš NORMÁLNÍ rodinu, kde.. Poslyš Lex, já prostě... Já ne, Lex. Já nemám to štěstí, a moje rodina není normální ani maličko. Kdybys věděla, v čem jsem s bráchou vyrůstala, tak to budeš tvrdit taky."

,,Aby ne, když vychovali tu nejvíc sexy lesbu v USA. Nepočítaje Caru DeLevingne. A víš, ale to je to. Já to nevím, Victorie. Jsme spolu půl roku, a já se s tvou matkou zatím nebavila, v životě jsem jí neviděla. A když mě necháš, abych to zjistila.... MOŽNÁ to pak pochopím, a už nikdy tam nebudu nikdy chtít jet znova. Takže.. Tě žádám o to, aby jsme vyrazily do Anglie." Oznámím jí, a ona stáhne ramena dolů. Stiskne ramena k sobě, a alespoň se snaží vydechnout. 

,,Zabiješ tak sama sebe, ale.. Pokud teda chceš, nebudu ti v tý sebevraždě bránit, zlato.." Zvedne Victoria telefon, a začne vytáčet. Kouká na mně jako štěně, jako bych si to každou vteřinu měla rozmyslet, ale to si lže jenom sama sobě. Nechá mojí maličkost, aby se usadila vedle ní, a pevně mě chytí za rameno, jako by si každou chvíli měla hrát na výjezdový tunel. Jako vagína mojí švagrové. Hlas její matky se ozývá téměř okamžitě, nadšenější než při mojí kocovině.

A pak, jak už je to tady v bytě zvykem, se všechno mění jednou větou, zase okamžitě, a zase kompletně vzhůru nohama. Ale na to už jsme si všichni navykli. ,,Tak my s Alexou přijedeme, ano?" Zeptá se jí, a její matka se na druhém konci najednou může zbláznit radostí. Victorie se s ní nějak vybavuje ještě dalších deset minut, rázuje jako generál po místnosti, kouše si kůži u nehtu a vypadá neskonale poeticky, a končí to tou kouzelnou větou "Mám tě ráda.". Tak jako vždycky, když jí její máma volá.

Ale ačkoliv vím, že na druhém konci je její vlastní matka, MATKA, probůh, tak mě plamen žárlivosti maličko bodne do zadnice. Když odloží telefon, chvíli se mnou jenom tak leží, za úplného ticha se mnou kouká do bílého stropu naší společné ložnice, než její ruka putuje až nebezpečně dolů na můj zadek. Je to tiché, možná až moc intimní gesto na pre-vánoční, nedělní večer. 

,,No tak to teda teď ne.." Vrátím její ruku zpátky na moje bedra, a hezky jí tam držím. Její oči hoří vzrušením, a unavením, ale nechává se sebou mírně zametat. Jelikož ví, že dostane po právu odměnu, bude-li na svoji ženušku hezky hodná. 

,,Nejdřív chci slyšet, co na to tvoje maminka. A jak to teda bude." Políbím ji na krk, a přehodím si přes ní jednu nohu. Pohrávám si se zvlněnou látkou na jejím boku, dýchám jemnou vůni pracího prášku, a jejího mýdla. 

,,Moje matka? Ta zažívá nirvánu, jako Buddha. Je nadšená jako dítě ze sněhu, a strašně se těší. Kdyby mohla, tak právě teď svolá sněmovnu lordů, probere s nimi všechny přínaležitosti, a nechá mě do Anglie odtáhnout rovnou, i klidně nahatou! Copak se takhle chová máma? S tátou nám pošlou letenky, a my tam tak za ty tři, čtyři dny poletíme. Pokud vím, ty máš na svátky dovolenou,a já mám prázdniny, jelikož jsme líné vši, a nikomu se nechce do školy, takže to zas tak velkej problém nebude." Krouží nu ukazováčkem po zádech, a na svoji šanci k útoku na moje citlivé tělíčko pečlivě vyčkává, jako lvice lovící nějakou zebru. Dostává ji v momentě, kdy s ní spojím rty, a nechám se, aby na mě sahala, jak se jí zlíbí.

V tu ráno jsem já ta, co je dole, ale ne, že by mi to nějak extra vadilo. Spíš jsem s tím pořádně spokojená. Nechám jí, aby mě celou mačkala, tiskla k sobě, hladila mě úplně všude. Aby mě hýčkala. Nestydím se, a zpívám vzrušením na celou ložnici. Snažím se nebýt moc hlasitá - ale s ní skoro to nikdy nejde. Možná to je ten rozdíl mezi ní a Louisem. Nikdy jsem nebyla schopná řvát, než bylo potřeba. Ale teď dokonce mírně přeháním, jen abych jí naznačila, že to, co dělá, se mi líbí. Její dlaň do mně začíná pravidelně klouzat, a já pod ní začínám vrnět jako kotě, prohýbám se jako most .

Prsty si hraju se strništěm na jejím temeni, a koušu jí do rtů, jelikož tak nějak sobecky tuším, že ji to rozpaluje ještě víc, než mně. Svoje rozhodnutí odjet do Anglie si ještě několikrát pečlivě odmakám, než jsme připravené vyjet.