2. kapitola

1.2K 69 9
                                    

Byla poslední hodina, která měla ve škole už vážně nebavila, takže jsem odpočítávala minuty do zvonění. Konečně zazněl ten zvuk, na který se všichni těší celý den. Se svojí nejlepší kamarádkou Adél jsme se vydaly na oběd. V břiše mi už kručelo, protože jsem si ráno nestihla koupit svačinu. Na obědě se táhla dlouhá fronta až ke schodům, tak jsme s Ady probíraly, co budeme dělat o víkendu, jelikož spolu trávíme každý víkend.

 "Mohly bychom zajít na kafe," napadlo Ady. 

Usmála jsem se na ni a souhlasila. Už jsme byly skoro na řadě. Otočila jsem se na Ady a dodala: "Tak zajdeme do Café de Mare a nebo do Merlinu?" 

 "Radši bych zašla do Café de Lare. Mám chuť na frappé a v Terlinu nemají moc dobré."

Ještě jsem ji odkývla a začala si vybírat oběd. Ve vitríně s dnešními vystavenými jídly jsem si prohlížela vepřové maso s rýží, šišky s mákem nebo knedlík s masem a zelím. Na nic z těchto jídel jsem v tuhle chvíli neměla chuť, ale nakonec jsem si vybrala šišky s mákem a šla si sednout ke stolu, kde sedělo ještě pár lidí z naší třídy. Po chvilce přišla i Ady, která si sedla naproti mě. Začali jsme všichni jíst a povídat si. 

Po obědě naše kroky směřovaly do šatny, kde jsme se převlékly. Ady mě doprovodila na autobus a ještě chvíli se mnou čekala, než autobus přijel. Objaly jsme se a já nastoupila do autobusu. Zamávala jsem ještě mé nejlepší kamarádce, která se mi každou vteřinou ztrácela mezi stromy. Cestou jsem poslouchala písničky ve sluchátkách a přemýšlela. Domů mi to trvalo od autobusové zastávky asi pět minut. Odemkla jsem dveře od našeho baráčku a vyzula si boty.
"Co tu děláš?" zeptala jsem se mojí sestry Lucy.
"Dnes jsme skončili dříve!" křikla na mě z kuchyně.
"Aha, to je fajn." Odpověděla jsem při cestě do svého pokoje.

Ahoj míli čtenáři!
Doufám že se vám kapitola líbila. Budu ráda za každý komentář, hlas nebo přečtení. Mějte se krásně a u další kapitoly

SkoliózaKde žijí příběhy. Začni objevovat