Skolióza

15. kapitola

Dneska jsem si trochu pospala, jelikož u doktorky máme být až ve čtrnáct hodin. Stejně musíme vyjet o dvě hodiny dříve, abychom to stihli.
Vstala jsem z postele do sedu a protáhla si záda, která byla tak, jako každý den, bolavá. Bohužel mamce dneska nedali v práci volno a proto pojedu jen já a taťka.
Postavila jsem se na měkký kobereček před mou postelí a poté vkročila na téměř chladnou podlahu. Přes obývák jsem se doplahočila do kuchyně, kde jsem si uvařila mátový čaj a namazala krajíc chleba pomazánkovým máslem. Usadila jsem se do křesla našeho obývacího pokoje a pustila se do mé snídaně.

"Ahoj" pozdravila jsem tátu, který právě vstal.

"Ahoj" odpověděl a já zase pokračovala ve snídani.

Po snídani jsem se šla upravit do koupelny. Vyžehlila jsem si vlasy a nanesla pár vrstev řasenky. Odebrala jsem se do pokoje, kde jsem vybírala něco, co bude vhodné pro horký letní den ale zároveň slušné k doktorovi. Vybrala jsem šedivé šaty, které byly po půlku stehen. A teď jsem už byla připravená.

V autě bylo skvěle. S tátou jsme si pouštěli různé písničky a zpívali jsme u nich. Po skončení písně jsme se začali smát jako pobláznění.
Zaparkovali jsme u nějakého obchodu. Vyskočila jsem z auta a táta také. Hledali jsme dům s číslem 324. Našli jsme ho celkem hned a rychle, takže jsme zazvonili na zvonek a vyčkali na příchod masérky.

"Dobrý den" pozdravila jsem zároveň s taťkou.

"Dobrý den, vy musíte být 'naše příjmení'."

"Ano, dcera má skoliózu. V pátek jsem vám volal."

"Jistě, pamatuji si vás. Tak pojďte dál." ukázala na otevřené dveře a my vešli dovnitř. Byla to postarší paní okolo šedesáti let. "Ordinovala" ve svém domě. Zavedla nás chodbičkou do pokoje, kde byl gauč, skříně a stůl, u kterého byly dvě židle. Moc mi to nepřipadalo jako nějaká ambulance nebo tak něco.

"Posaď se na tu židli opačně. Tak, aby jsi měla ruce opřené o opěradlo židle."
Na mé záda se podívala a začala říkat, že nemám chodit na žádnou operaci, že to spraví těmi masážemi a nebo to, že tam měla holku stejně zkroucenou jako jsem já nebo ještě hůř, ale dokázala to napravit masážemi. Začala mě "rovnat" neboli masírovat. Vzala si do ruky nějaký masážní gel a já na zádech ucítila její ruce. První mi promasírovala ramena a potom se snažila páteř vrátit tam, kde má být. Přitom v oblasti lopatek našla nějaké kuličky, které se snažila také rozmasírovávat. Hrozně to bolelo.

"No ty kuličky rozmasíruju a to se uvolní. Ona má zatuhlé svaly no". Říkala u velmi bolestné masáže. Když skončila, domlouvala se na další schůzce. Táta ale řekl, že se doma domluví s manželkou, tedy s mámou a pak zavolá. Rozloučili jsme se a my jeli domů. Přijeli jsme kolem šestnácté hodiny a já se konečně připojila na Wi-Fi. Jedna zpráva od Adel.

Nechceš dneska přijet?

Zeptala jsem se táty, který souhlasil. Odepsala jsem Ady a čekala na její odpověď.

Jojo. Tak můžu hned?

Cinkl mi mobil a já věděla, že to bude pravděpodobně Ady.

Jasně. Tak za chvíli.

Pomalu jsem se začala chystat.

U Adel
Bylo už k večeru a já ji vykládala o dnešním dnu. Když jsme naší debatu po asi dvou hodinách uzavřeli, Adel zapla Xbox a pustila nějakou hru o Spongebobovi, která byla pro jejího mladšího brášku. Já jsem byla Spongebob a Ady byla Sépiák. Šíleně jsme se u té hry smály a dostávaly záchvaty smíchu. Dělaly jsme si různé naschvály jako například to, že mě Adel shodila z útesu a podobně. Tuto hru jsme hrály asi hodinu, ale potom nás přestala bavit a tak Ady navrhla zahrát si hru GTA V. Tuto hru jsme taky hrály asi hodinu. Potom jsme si šly vyčistit zuby a už si lehnout. Povídaly jsme si a povídaly. Byla jsem šíleně unavená a proto jsem Ady přestala poslouchat a spadla do nádherného spánku.

Ahoj míli čtenáři!
Doufám, že se vám kapitola líbila. Budu hrozně šťastná za každý hlas, komentář nebo přečtení. Mějte se krásně a u další kapitoly! 😊