Skolióza

14. kapitola

"Vstávej ty lenochu!!" Ady se mnou začala kymácet ze strany na stranu.
"Adélo!!" zabručela jsem. Nesnáší, když ji řeknu Adélo a tak se ze srandy urazila a konečně mě nechala na pokoji. Stejně jsem však otevřela oči a posadila se na postel stylem turka.
"Adel já mám hlad"

"A co já s tím?" odpověděla Ady.

"Hmm" rozesmály jsme se. Avšak potom Ady vstala a donesla talíř perníkových buchet posypané moučkouvým cukrem. Vrátila se zpět do kuchyně a přicházela se dvěma hrnkama sladkého kakaa.
"Mňam" zakončila jsem větou snězení lahodné snídaně.
Zazvonil mi telefon a já přejela prstem po displeji.

"Ahoj mami"

"Ahoj, tak co, v kolik pro tebe mám přijet?"

"Tak za hoďku?"

"Jojo tak v jedenáct"

"Dobře pa"

"Pa"

Hovor jsem ukončila a oznámila Adel, v kolik hodin pro mě přijede mamka. S Ady jsme si ještě chvíli povídaly a potom jsem se šla chystat na návrat domů. Když jsem byla připravená k odjezdu, ještě chvíli jsem na mamku čekala, ale potom se ozval zvuk motoru a praskání kamínků na příjezdové cestě.

Doma 11:18
"Ahoj" zavolala jsem přes celý barák na pozdrav rodině. Postupně se ozývaly hlasy od Lucy a taťky, ale potom přiběhla naše fenka Tínka, která mě začala vítat a radostně při tom vrtěla svým zlatavým ocáskem. Opět jsme s tátou udělali dnešní porci balonkové terapie, jako každý den. Vkročila jsem do svého pokoje a svalila se na postel. Do pokoje vtrhla Lucy.
"Veny, nepůjdeme do nákupního centra?" zeptala se.

"Jojo, jasně. V kolik?"

"Tak třeba v 14?"

"Jojo, tak zjisti vlak" vyplázla jsem na ni jazyk.

"Jede v 14:18" ucilila se.

"Fajn"

Lucy odešla do svého pokoje a já se pomalu začala chystat. Vzala jsem si černou sukni nad pupík a k tomu bílý crop top. Vlasy jsem si párkrát sjela žehličkou a na řasy nanesla pár vrstev řasenky. Byla jsem připravená na náš minivýlet.
Lucy mě poprosila o dva francouzské copy a tak jsem začala vlasy splétat.

"Připravená?" zeptala jsem se Lucy, která měla šedé šaty.

"Jojo, můžeme jít" odpověděla nedočkavě.

Vlakem jsme jeli necelých dvacet minut a do obchodního centra jsme šli něco kolem desíti minut.
První obchod, do kterého jsme vkročili, byl Gate. Nakoupili jsme si tam nějaká trička a poté z obchodu odešli. Další obchod na obzoru bylo H&M. A tak jsme pokračovali dál a dál, až když jsme prošli celé obchodní centrum.

"Hej nemáš žízeň?" zeptala se Lucy.

"No celkem jo, zajdem na Bubbleology?"

"Jo, jakou příchuť si dáš?"

"Asi borůvku a hroznové kuličky, co ty?"

"Nejspíš to samé" usmála se.

S kelímkem čaje jsme se pomalu vraceli k nádraží. Vlak nám jel za deset minut a tak jsme se rozhodli, že si půjdeme koupit mandle v čokoládě.

Pozorovala jsem krajinu mizící před mýma očima a já se rozplývala nad tou krásou. Jsem moc ráda, že žiju na venkově a ne ve městě. Dojeli jsme na zastávku, která byla nejblíže našemu domu. Za patnáct minut jsme došli domů.
"Cože!!? To už je sedm?!" špitla jsem si pro sebe. Jelikož jsem byla z dnešního dne unavená, šla jsem si dát sprchu a poté se svalila na postel a už jen odpočívala a pouštěla si různá videa YouTuberů a taky písničky.

"Zítra mě čeká velký den" Vydechla jsem.

Někdy mezi desátou hodinou jsem usnula se sluchátkami v uších a puštěnou písničkou.

Ahoj míli čtenáři!
Doufám, že se vám kapitola líbila. Budu hrozně šťastná za každý hlas, komentář nebo přečtení. Mějte se krásně a u další kapitoly! 😊