Skolióza

13. kapitola

"No?" vzdechla jsem tím, že mě to už opravdu nebaví furt běhat po doktorách. Vím, že mamku s taťkou také ne, ale chtějí pro mě to nejlepší a pořád hledají nové a nové řešení mé nemoci. A jsem jim za to opravdu vděčná, protože bez nich bych to všechno nezvládla.
"V práci jsem se bavil s jednou kolegyní o tvé nemoci a její známá měla také skoliózu. Doporučila mi jednu paní v Ježově a technika léčby je masáž, která ti to má narovnat. Tak co? Zkusíme to?" seznámil mě s novou možností léčby.
"Jojo zkusíme" kývla jsem.

"Dala mi číslo té paní, tak ji zítra zavolám"

"Dobře. Jdu se sprchovat"

"Jojo"
Skončili jsme konverzaci a já odešla do pokoje, popadla první pyžamo, které jsem viděla a odcupitala do koupelny. Svlékla jsem se a potom už vnímala kapky narážející do mého těla. Uspořádala jsem si myšlenky a poté vyšla ze sprchy.

Ucítila jsem lahodnou vůni, která se vinula z kuchyně. Přišla jsem do místnosti plné jídla a viděla mamku dělat tousty. Všimla si mě.
"Dělám tousty na večeři. Dáš si?"

"No jasně, že jo. Mám hlad, jako bych tři dny nejedla" 

"To je dobře. Běž do obýváku, já to tam donesu."

Po chvilce už byly lahodné tousty na stole a my se do nich s chutí pustili. Když jsme měli snězené, šla jsem si umýt zuby.
"Dobrou" rozloučila jsem se s rodičema a sestrou.
"Dobrou noc" odpověděli a já si šla lehnout. Zatáhla jsem žaluzie, aby mě ráno neprobudil svit slunečních paprsků, když je víkend. Týden hodně rychle uběhl. Furt jen do školy, ze školy, do školy a tak dokola.
S Ady jsem si psala asi do jedenácté hodiny večerní a poté jsem klikla na aplikaci wattpad a šla jsem psát dnešní den.

Sobota 11:00 hod.
Konečně jsem se krásně vyspala a spokojeně si šla udělat snídani. Namazala jsem si rohlík máslem a poté na něj hodila pár plátků sýra. Dala jsem vařit vodu do konvice a mezi tím, co se ohřívala voda jsem vhodila do mého oblíbeného hrníčku s nadpisem 'i love white' pytlík ovocného čaje.
"Cvak!" voda byla hotová a já zalila můj hrnek vroucí vodou.
Sedla jsem si do obývacího pokoje a stlačila na ovladači červené tlačítko pro zapnutí.
Měla jsem po snídani.

"Teď buď ticho. Jdu volat té paní." oznámil mi taťka.
"Jojo, děláš jak kdybych tu řvala" zasmáli jsme se.
Po rozhovoru s paní Hetrsovou mi taťka řekl, že má volno 28.10., proto by nás přijmula.
Ať jste v obraze. Je 26.10. takže za dva dny, které jsou víkend. Tudíž v pondělí opět nepůjdu do školy a jedu k doktorce. Také jsem v pondělí byla domluvená s Ady na kávu. Budu to muset zrušit a tak jsem ji zavolala.

"Ahoj Ady, víš jak jsme byli domluvené na to kafe v pondělí po škole?"

"Ahoj Vendy, jojo vím. Proč?"

"No jedeme k doktorce takže asi nemůžu, tak jsem se chtěla zeptat, jestli dneska nemůžu přijet na noc?"

"No jasně že můžeš. Tak v kolik přijedeš?"

"Nejspíš tak za hoďku"

"Fajn už se těším"

"Já taky, pa"

"Pa" ukončili jsme hovor a já se šla chystat.

"Mami půjdu spát dneska k Ady jo?"  zeptala jsem se.

"Jojo, my jedeme na kolo" oznámila.

U Adel
Chvíli jsme přemýšlely,  co budeme dělat. Jelikož venku bylo celkem škaredě, rozhodly jsme se udělat si filmový den. Začali jsme hororem Nová dcera, přičemž při každé scéně, která byla strašidelná, jsme pokaždé dostaly záchvat smíchu.
Potom jsme přešly na nějaké komedie jako je třeba RRRrrrr!.
Den uběhl sledováním filmů a já se šla osprchovat. Zapla jsem si vodu. Až přišlo na vypnutí vody, zpanikařila jsem. Mají sprchový kout, ve kterém je vypnutí a zapnutí vody hrozně složité. Když to uděláte špatně, začnou všude stříkat trysky, ovšem když dobře, vodu vypnete. Já se nepouštěla do větších akcí a sprchu položila na dno sprchového kouty. Utřela jsem se, oblékla a otevřela dveře od koupelny. Doufám, že rodiče Ady neslyšeli, že voda tekla. Myslím si, že ano, proto jsem bleskurychle zavřela dveře a šla za Ady do pokoje, aby vodu zašla zastavit. Byl to trapas, Ady mě už konečně musí naučit vypnout vodu v jejich domě.
Po všem už jsme jen leželi, ale něco nás napadlo a jak by ne, šíleného. K večeru se celkem dost oteplilo, ale nebylo zase úplně na koupání, proto jsme si vzali plavky a šli do bazénu na zahradě. Voda byla vlažná a tak nebyl problém tam skočit, sedli jsme si na dno bazénu, není moc do výšky, jelikož Ady má malého brášku.
Seděli jsme tam a povídali si úplně o všem. Bylo to hrozně fajn, takhle jsme si nepopovídali už dlouho.
Večerní chlad začal působit a my se odebraly domů. Lehly si a já Adel ještě povídala o té paní Hetrsové. Únavou se nám oči zavíraly a my se rozhodly vejít do nejlepší říše a tou je říše snů.

Ahoj míli čtenáři!
Doufám, že se vám kapitola líbila. Budu hrozně šťastná za každý hlas, komentář nebo přečtení. Mějte se krásně a u další kapitoly! 😊