Dva dny po tom, co jsem byla na rentgenu, jsem navštívila Adél. Sedla jsem si na měkkou postel a Ady se položila do fialového pytle. Začaly jsme si povídat.
"Zítra si musím po škole jít pro ten rentgen. Půjdeš se mnou?" zeptala jsem se.
"Jasně," její odpověď byla rychlá, bez zaváhání. Usmála jsem se na ni. V duchu mi prolétlo tolik pozitivních spojení. Nebudu na tu nemoc sama. Rodina a přátelé mě budou podporovat. Musím to zvládnou, už i kvůli nim.
Přišel den D a já si šla pro rentgen. Při vyšlapaní schodů jsem se dost zadýchala, protože má pravá plíce byla utlačována mým hrudníkem kvůli páteři. Seděly jsme na dřevěných židlích a dívaly se, kdy se otevřou dveře. Klika cvakla a dveře se pohnuly. Nikdo z nich ale nevyšel. Asi deset vteřin byly pootevřené a poté vyšla paní doktorka. Asi se s někým ještě bavila, protože z pootevřených dveří šly slyšet hlasy. Vstala jsem ze židle a mé kroky směřovaly přímo za ní. Když mě spatřila, hned věděla, že to jsem já a pro co si jdu.
"Dobrý den," pozdravila jsem s úsměvem.
"Ahoj," pozdrav mi opětovala.
"Ehm.. Já.. jdu si pro ty rentgeny páteře."
"Ano, pamatuju si tě, pojď dál," řekla.
"Tak, tady to je. Máš s sebou těch pětadvacet korun?"
"Jo, mám je tu," odvětila jsem při hledání peněženky v batohu. Konečně jsem jí našla a vytáhla peníze. Na nataženou ruku jsem je položila a vzala si CD. Na obalu bylo napsáno mé jméno, rentgen skoliózy.
Věděla jsem, že zítra mě čeká další návštěva lékaře. Ten měl rozhodnout, co dál.
Ahoj míli čtenáři!
Doufám že se vám kapitola líbila. Budu ráda za každý komentář, hlas nebo přečtení. Mějte se krásně a u další kapitoly❤
ČTEŠ
Skolióza
Non-FictionPříběh šťastné dívky plnící si své sny, které se v okamžiku zhroutil svět. Najde cestu zpět? Podle skutečné události. 3.3. 2017~ #1 populárně naučná kniha
